Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
112 C 79/2021-43
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr Petrou Pomykaczovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 1 776,50 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za dobu od 20. 11. 2020 do 28. 11. 2020 ve výši 2 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 000 Kč od 29. 11. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. V rozsahu částky 776,50 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 222,28 Kč se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 194 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně titul. jméno příjmení, Ph.D., do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za dobu od 20. 11. 2020 do 28. 11. 2020 ve výši 2 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 000 Kč od 29. 11. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. V rozsahu částky 776,50 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 222,28 Kč se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 194 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení], Ph.D., do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne 28. 11. 2020 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 1 776,5 Kč se zákonnými úroky z prodlení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi účastníky byla elektronickými prostředky komunikace na dálku, prostřednictvím internetových stránek žalobkyně uzavřena dne 12. 3. 2018 smlouva o úvěru číslo na základě které žalobkyně poskytla žalované téhož dne na její účet č. bankovní účet úvěr ve výši 1 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splatit nejpozději do 9. 4. 2018 společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 276,50 Kč. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované výpisem z účtu, případně výplatními lístky žalované za rozhodné období a výpisy z databáze poskytovatelů úvěrů EUCB nebo CRIF a z doložených listin vyplynula dostatečná výše čistých příjmů žalované ke splacení úvěru. Žalovaná však na úvěr ve stanovené době neuhradila ničeho, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně. Z důvodu jejího prodlení požaduje žalobkyně kromě zákonných úroků z prodlení ode dne následujícího po splatnosti úvěru, tj. od 10. 4. 2018 do zaplacení, také úhradu sjednané smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 1 000 Kč od 10. 4. 2018 do 22. 8. 2019 ve výši 500 Kč.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání konanému dne 30. 3. 2021 se bez omluvy nedostavila. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a omluvené žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
3. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovanou jak úvěrovanou byla dne 12. 3. 2018 sjednána smlouva o spotřebitelském úvěru číslo na základě které se úvěrující zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 1 000 Kč na její bankovní účet, na dobu 28 dnů, s roční úrokovou sazbou
360,44 %, a žalovaná měla vrátit celkem částku 1 276,50 Kč do 28 dnů od poskytnutí úvěru. Smlouva byla žalovanou podepsána unikátním elektronickým kódem zaslaným pomocí SMS zprávy. příjmení 1 000 Kč dle této smlouvy byla žalobkyní dne 12. 3. 2018 poukázána na bankovní účet žalované č. bankovní účet pod variabilním symbolem, který je rodným číslem žalované uvedený ve smlouvě o úvěru. Součástí úvěrové smlouvy bylo také ujednání, které v článku IX.1 stanoví pro případ prodlení úvěrovaného se splněním jakékoli části dluhu povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky, ohledně níž je úvěrovaný v prodlení. Žalobkyně disponuje kopií občanského průkazů žalované, jakož i jejího rodného listu. Z výpisu z osobního účtu žalované č. bankovní účet soud zjistil, že počáteční zůstatek na tomto účtu byl – 57,73 Kč a konečný zůstatek byl – 61,54 Kč. Na tento účet byla žalované vyplacena mzda od právnická osoba ve výši 10 275 Kč a 11 952 Kč dne 13. 2. 2018 a dále jí na něj byla poukázána dne 26. 2. 2018 částka 2 000 Kč od právnická osoba Z přehledů půjček soud dále zjistil, že žalobkyně již v minulosti čerpala u žalobkyně 4 zápůjčky, přičemž 3 z nich byly opožděně splacené a 2 žádosti o zápůjčku byly zamítnuty. Předžalobní upomínkou zaslanou žalované dne 12. 11. 2020 e-mailem právní zástupkyní žalobkyně byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 5 143,07 Kč představující nesplacený závazek ze smlouvy číslo nejpozději do 7 dnů od doručení výzvy.
4. Žaloba je důvodná, avšak pouze částečně. V řízení bylo prokázáno tvrzení žalobkyně o tom, že mezi účastníky byla sjednána prostřednictvím prostředků komunikace na dálku podle ust.
§ 1824 občanského zákoníku ve znění od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.) smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., dle které se žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalované jako úvěrované na její požádání a v její prospěch peněžní prostředky ve výši 1 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit poplatky ve výši 276,50 Kč. Žalobkyně svou povinnost vyplývající z uvedeného smluvního vztahu splnila tak, že finanční prostředky poskytla na bankovní účet žalované, což nebylo v řízení zpochybněno. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaná na úvěr uhradila jakoukoli částku. S ohledem na postavení účastníků, kdy žalobkyně jednala jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel, musel zabývat tím, zda právní žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. , tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tuto svou povinnost dle názoru soudu žalobkyně nesplnila. Žalobkyně disponovala toliko osobními doklady žalovaný a výpisem z jejího bankovního účtu žalované za 1 měsíc předcházející poskytnutí zápůjčky. Z těchto údajů nemohla náležitě vyhodnotit schopnost žalované úvěr splatit, když zejména neměla zjištěnu výdajovou stránku žalované, především to, jaké má náklady na bydlení a další nezbytné potřeby. Nezohlednila ani skutečnost, že zůstatek na jejím bankovním účtu je záporný, žalovaná čerpá půjčky i od jiných nebankovních poskytovatelů úvěrů a že většinu předchozích zápůjček u žalobkyně žalovaná včas neuhradila. S ohledem na výše uvedené soud v souladu s ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věty druhé. Podle ust. § 580 a § 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. poučena o potřebě dalších důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalované. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy žalované částku 1 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení právě o tuto částku ve smyslu §§ číslo a žalovaná jako spotřebitel je povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyně tak má nárok na vrácení jistiny úvěru, tedy částky 1 000 Kč. Jelikož je žalovaná se zaplacením peněžitého dluhu v prodlení, přiznal soud žalobkyni podle § 1970 o. z. rovněž úrok z prodlení z částky 1 000 Kč ode dne 20. 11. 2020 do zaplacení, a to dle termínu splatnosti stanoveného v předžalobní upomínce odeslané žalované. Ve zbývající části, tj. co do částky 776,50 představující poplatky za úvěr a smluvní pokutu soud žalobu zamítl, neboť tyto nároky mají původ v absolutně neplatné smlouvě. Stejně tak byl zamítnut nárok na zákonné úroky z prodlení z částky 1 000 Kč za dobu předcházející datu 20. 11. 2020, neboť v uvedeném období nebyla žalovaná s úhradou přiznané částky v prodlení.
5. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. zavázal soud žalovanou zaplatit žalobkyni, která měla ve věci převážný procesní úspěch a před podáním žaloby zaslala žalované výzvu k plnění, náklady řízení v rozsahu 13 %, neboť žalobkyně byla neúspěšná co do 43 % uplatněného nároku a úspěšná v rozsahu 56 %. Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 1 489 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za 3 úkony právní služby po 200 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, tří režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 tarifu a 21% DPH ve výši 189Kč. Žalovaná byla proto zavázána k úhradě částky 194 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ) do tří dnů o právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné podle § 202 odstavec 2 o. s. ř. o. s. ř. , neboť tím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím částku 10 000 Kč.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho soudního výkonu.