Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 240/2020-62

Okresní soud v Prostějově rozhodl předsedkyní senátu JUDr Danou Malechovou jako samosoudkyní ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa, země, reg. číslo jednající v země prostřednictvím právnická osoba se sídlem adresa, město, PSČ, IČO,

zastoupený advokátkou titul. jméno příjmení, titul.

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa, obec,

o zaplacení částky 4.967,47 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba na zaplacení částky 4.967,47 Kč s úrokem z prodlení ve výši podle ustanovení a příslušného nařízení vlády, kterým se určuje výše úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky z částky 4.782,40 Kč od 18. 2. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žaloba na zaplacení částky 4.967,47 Kč s úrokem z prodlení ve výši podle ustanovení a příslušného nařízení vlády, kterým se určuje výše úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky z částky 4.782,40 Kč od 18. 2. 2020 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 17. 6. 2020 domáhal po žalovaném úhrady dluhu ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 24. 7. 2017, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 21.990 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr ve 30 měsíčních splátkách po 904 Kč. Žalovaný však své povinnosti řádně neplnil a dostal se do prodlení s úhradou dohodnutých splátek. Dne 17. 2. 2020 nastala splatnost poslední splátky úvěru a žalobce požadoval vrátit po žalovaném dluh vzniklý z titulu čerpání peněžních prostředků včetně smluvní pokuty. K výzvě soudu žalobce sdělil, že žalovaný uhradil na jistinu úvěru 17.933,38 Kč. Dále žalobce uvedl, že před uzavřením smlouvy ověřoval majetkové poměry žalovaného a vycházel z informací poskytnutých žalovaným. Dále žalobce ověřil údaj o příjmech telefonickým dotazem na zaměstnavatele žalovaného a v registru dlužníků SOLUS. Dále žalobce zjistil, že vůči žalovanému nebyla vedena exekuce, ani insolvence.

2. Žalovaný jako fyzická osoba se k žalobě nevyjádřil, přestože mu žaloba byla doručena v souladu s ustanovením (dále jen ) do vlastních rukou na adresu v souladu s ustanovením

3. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav:

4. Účastníci na základě žádosti ze dne 24. 7. 2017 o klasický spotřebitelský úvěr uzavřeli smlouvu o úvěru. Žalovaný v žádosti uvedl ke svým poměrů, že je zaměstnán na pozici dělník u zaměstnavatele právnická osoba, jeho příjem tvoří částka 15.000 Kč a výdaje 1.500 Kč na bydlení, 3.000 Kč ostatní výdaje. Z žádosti o poskytnutí úvěru a výpisu z účtu žalobce bylo zjištěno, že žalovanému byla poskytnuta částka 21.990 Kč jako přímá platba zprostředkovateli, a to prodejci právnická osoba Z přehledu pohybu na úvěrovém účtu vedeného na jméno žalovaného bylo zjištěno, že úvěr byl žalovanému poskytnut dne 2. 8. 2017 a v období od 15. 9. 2017 do 18. 10. 2018 žalovaný uhradil celkem 23.535 Kč. Tuto částku žalobce započítával nejen na jistinu, ale rovněž na účtované poplatky, pokuty a úroky. Z dalších žalobcem předložených listin nebyly zjištěny skutečnosti podstatné pro posouzení již zjištěného skutkového stavu.

5. Podle (dále jen „ “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  , větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté lhůtě, běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

10. Podle kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

11. Podle bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něj bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Z citovaného zákonného ustanovení vyplývá, že soud by měl posuzovat otázku platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru pouze v případě, že žalovaný jako dlužník namítne nedodržení povinností žalobce jako věřitele v souvislosti s uzavíráním smlouvy a jeho povinností prověřit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Výklad citovaného ustanovení je však modifikován rozsudkem Soudního dvora EU ve věci ze dne 5. 3. 2020, podle kterého je české právo ukládající povinnost spotřebiteli dovolat se neplatnosti úvěrové smlouvy v rozporu s unijním právem a soud je proto povinen z úřední povinnosti zkoumat postup věřitele při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to zda tento postup odpovídá evropskému právu, tj. směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/. Podle článku 8 této směrnice„ členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi.“ Podle článku 23 uvedené směrnice„ členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.“

13. K míře pečlivosti věřitele při zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele se vyjádřil v rámci předchozí úpravy podle o spotřebitelském úvěru i Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018 pod sp. zn. . V tomto rozhodnutí uvedl„ že odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“

14. Podle citovaných rozhodnutí a při aplikaci eurokonformního výkladu vnitrostátní právní úpravy spotřebitelských smluv je zřejmé, že informace věřitelem získané pouze od spotřebitele jsou z hlediska úplného a spolehlivého posouzení jeho úvěruschopnosti nedostatečné. Povinností věřitele je zjistit si spolehlivost potřebných údajů i z jiných zdrojů než je samotný dlužník. Tyto zjišťované údaje se mají týkat zejména aktuální majetkové situace dlužníka. Takto by měl věřitel např. zkoumat a objektivně ověřovat skutečnou výši příjmů a výdajů, zejména v souvislosti s bydlením, vyživovacími povinnostmi, splatnými dluhy a zjišťovat další informace přímo ovlivňující komplexní závěry věřitele o majetkové situaci dlužníka. Pokud tyto povinnosti věřitel důsledně před uzavřením smlouvy o úvěru nesplní, je důsledkem aplikace sankce v podobě neplatnosti smlouvy.

15. V daném případě žalobce v žalobě ani netvrdil, že provedl šetření ohledně úvěruschopnosti dlužníka a teprve k výzvě soudu podle ,3 žalobce svá tvrzení doplnil. Žádné y však ke svým tvrzením nepředložil a soud tak vycházel ze zjištění získaných z výše uvedených listin. Z těchto listin bylo zjištěno, že údaje o úvěruschopnosti žalovaného žalobce sice částečně zjišťoval, avšak spokojil se pouze s informacemi poskytnutými žalovaným bez jejich dalšího objektivního prověření, ať na straně příjmové (neověřen zdroj příjmů) či na straně výdajové (neověřeny reálné výdaje). Soud neprovedl žalobcem navrhovaný výslech neurčené osoby u zaměstnavatele žalovaného a dotazem na registr SOLUS, když ani prokázaná tvrzení, že žalobce tvrzená šetření učinil, by nebyla dostatečná pro závěr o odborném šetření úvěruschopnosti žalovaného, když žalobce pominul ověřování skutečných výdajů žalovaného. Soud proto dospěl k závěru, že úkony, které učinil věřitel za účelem odborného posouzení úvěruschopnosti dlužníka, byly nedostatečné a smlouva o úvěru je ve smyslu ustanovení pro rozpor se zákonem neplatná.

16. Vzhledem k tomu, že v dané věci podle provedeného dokazování bylo žalovanému poskytnuto 21.990 Kč a žalovaný poté uhradil částku 23.535 Kč, má soud za to, že svoji povinnost, která mu vznikla podle ustanovení , tj. vrátit žalobci získaný majetkový prospěch, který mu byl poskytnut bez právního důvodu (na základě neplatné smlouvy), splnil, neboť žalobci vrátil více, než činila poskytnutá částka. Naopak žalobci z důvodu neplatné smlouvy nevznikly nároky na úhradu dalších dohodnutých poplatků či úroku z prodlení. Žaloba byla proto v celém rozsahu zamítnuta.

17. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením za situace, kdy úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné podle ustanovení

Nebude-li povinnost tímto rozhodnutím uložená splněna dobrovolně, smí se věřitel domáhat jejího splnění výkonem rozhodnutí nebo exekucí.