Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
14 C 210/2020-47
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem JUDr Josefem Pelcnerem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem titul titul. jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky 69 236,80 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 36 500 Kč s 8,50 % úrokem z prodlení ročně od 26. 2. 2018 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 32 736,80 Kč s 8,50 % úrokem z prodlení ročně od 26. 2. 2018 do zaplacení z částky 4 937,40 Kč, 29 % úrokem ročně od 21. 1. 2020 do zaplacení z částky 41 437,40 Kč a kapitalizovaným úrokem ve výši 12 417,41 Kč, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 36 500 Kč s 8,50 % úrokem z prodlení ročně od 26. 2. 2018 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 32 736,80 Kč s 8,50 % úrokem z prodlení ročně od 26. 2. 2018 do zaplacení z částky 4 937,40 Kč, 29 % úrokem ročně od 21. 1. 2020 do zaplacení z částky 41 437,40 Kč a kapitalizovaným úrokem ve výši 12 417,41 Kč, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně podala dne 27. 11. 2020 ke zdejšímu soudu shora uvedenou žalobu z níže popsaných důvodů, přičemž usnesením Okresního soudu v Příbrami ze dne 6. 1. 2021, č.j. 14 C 210/2020 -40, byli účastníci vyzváni ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ke zjištění stanovisek k zamýšlenému postupu soudu podle § 115a o.s.ř. (projednání věci bez nařízení jednání), účastníci proti tomuto postupu neměli námitek, a proto nebylo ve věci nařizováno ústní jednání, pouze byl veřejně vyhlášen rozsudek.
2. S ohledem na shora uvedené rozhodl soud jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (právnická osoba, IČO, se sídlem adresa) uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o zápůjčce číslo za dohodnutých podmínek, na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč v hotovosti splatných v 18-ti měsíčních splátkách po 4 498 Kč s poslední splátkou 13. 1. 2019, žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni částku ve výši celkem 80 959 Kč (45 000 Kč jistina, 11 028 Kč smluvní úrok, 11 390 Kč částka za zpracování, doručení a flexibilní splácení, 13 541 Kč odměna za administrativní činnost a komfortní splácení), žalovaný uhradil pouze 8 500 Kč, pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, žalovaný dosud žalobkyni neuhradil částku 36 500 Kč s příslušenstvím, přestože byl o zaplacení upomenut (§ 2395 a § 1879 a následující občanského zákoníku ). V tomto konkrétním případě soud uzavřel, že žalující strana, respektive její právní předchůdkyně, dostatečným způsobem neověřila schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (řádně nesplnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného), kterým nepochybně zápůjčka je, tudíž nedošlo k uzavření úvěrové smlouvy platně, ve smyslu § 1810 a následujícího občanského zákoníku , s přihlédnutím k ustanovení § 86 zák. č. 256/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, tedy na předmětnou smlouvu je třeba hledět jako na absolutně neplatnou, s přihlédnutím k ustanovení § 87 odst. 1 věta první citovaného zákona ve spojení s ustanovením § 588 občanského zákoníku (srovnej rozsudky Krajského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2019, č. j. 27 Co 81/2019 -75, a ze dne 18. 2. 2020, č. j. 22 Co 295/2019 -86 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 či nálezu ÚS z 26. 2. 2019, sp. zn. II US 4129/18 ), neboť přestože byla žalobkyně vyzvána k prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, tak žádné relevantní listin y nepředložila. Díky tomuto právnímu závěru prvostupňového soudu měl žalovaný vrátit žalobkyni fakticky pouze poskytnuté plnění ve výši zápůjčky, respektive rozdíl mezi poskytnutým plněním a finanční úhradou, k čemuž byl zavázán, v rozdílu pak nezbylo, než podanou žalobu včetně příslušenství zamítnout. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal s plněním peněžitého dluhu do prodlení, byla mu zároveň uložena povinnost zaplatit žalobkyni i požadované úroky z prodlení, a to v souladu s ustanovením § 1968 věty první a § 1970 občanského zákoníku , jejichž výše odpovídala příslušenému prováděcímu předpisu k citovanému zákoníku (nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění účinném ke dni prodlení), jakož i smluvní úroky. Lhůta k plnění pak byla určena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř. , neboť soud neshledal okolnosti, pro které by měl v tomto konkrétním případě určit lhůtu k plnění delší ve smyslu § 160 odst. 1 věty za středníkem o.s.ř. , nebo stanovit, že peněžité plnění může být ve splátkách, neboť žalovaný na svoji obranu nic netvrdil.
3. Ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. rozhodl soud o nákladech řízení mezi účastníky, když u žalobkyně byl poměr úspěchu a neúspěchu ve věci záporný, přičemž žalovanému dosud s vedením tohoto řízení náklady nevznikly, takže soud rozhodl, že každý z účastníků si hradí náklady, které mu s vedením tohoto řízení vznikly, sám.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení, prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami ke Krajskému soudu v Praze, a to písemně ve dvojím vyhotovení.
Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněný právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř. ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na pověření soudního exekutora provedením exekuce (zák. č. 120/2001 Sb. ).