Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
16 C 292/2020-59
Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem JUDr. Ivo Mikolajkem ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem titul titul. jméno příjmení, Ph.D.
sídlem adresa
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
o zaplacení 49 608 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 773 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od 30. 11. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 773 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od 30. 11. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 49 608 Kč s příslušenstvím z titulu čtyř smluv.
2. Tvrdila, že dne 26. 2. 2015 poskytla její právní předchůdkyně (právnická osoba) žalované zápůjčku 11 000 Kč. Žalovaná se zavázala jistinu vrátit a zaplatit částku 9 197 Kč. Žalovaná uhradila 1 320,18 Kč. Žalobkyně dále tvrdila, že při uzavírání smlouvy prověřila úvěruschopnost žalované tak, že prověřovala pracovní smlouvu, výplatní pásky a nájemní smlouvu, jak vyplývá z karty zákazníka.
3. Dále žalobkyně tvrdila, že dne 8. 12. 2014 poskytla její právní předchůdkyně (právnická osoba) žalované zápůjčku 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala jistinu vrátit a zaplatit částku 8 361 Kč. Žalovaná uhradila 4 027,13 Kč. Žalobkyně dále tvrdila, že při uzavírání smlouvy prověřila úvěruschopnost žalované tak, že prověřovala pracovní smlouvu, výplatní pásky a nájemní smlouvu, jak vyplývá z karty zákazníka.
4. Rovněž tvrdila, že dne 29. 9. 2014 poskytla její právní předchůdkyně (právnická osoba) žalované zápůjčku 4 000 Kč. Žalovaná se zavázala jistinu vrátit a zaplatit částku 2 900 Kč. Žalovaná uhradila 4 769,03 Kč. Žalobkyně dále tvrdila, že při uzavírání smlouvy prověřila úvěruschopnost žalované tak, že prověřovala pracovní smlouvu, výplatní pásky a nájemní smlouvu, jak vyplývá z karty zákazníka.
5. V poslední řadě tvrdila, že dne 15. 8. 2014 poskytla její právní předchůdkyně (právnická osoba) žalované zápůjčku 16 000 Kč. Žalovaná se zavázala jistinu vrátit a zaplatit částku 13 377 Kč. Žalovaná uhradila 15 110,66 Kč. Žalobkyně dále tvrdila, že při uzavírání smlouvy prověřila úvěruschopnost žalované tak, že prověřovala pracovní smlouvu, výplatní pásky a nájemní smlouvu, jak vyplývá z karty zákazníka.
6. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že nedisponuje jiným dokumentem o ověřování úvěruschopnosti než zákaznickými kartami.
7. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřila.
8. Soud věc projednal a z provedených důkazů učinil následující skutková zjištění:
9. Ze smlouvy ze dne 26. 2. 2015 soud zjistil, že žalované byla v hotovosti předána částka 11 000 Kč a žalovaná se zavázala jistinu vrátit a zaplatit částku 9 197 Kč. Ve smlouvě nebyly uvedeny žádné údaje týkající se úvěruschopnosti žalované. Ve smluvních podmínkách ke smlouvě přiložených bylo v čl. 13 prohlášení spotřebitele, že úvěrujícímu poskytl všechny potřebné údaje pro posouzení úvěruschopnosti.
10. Ze smlouvy ze dne 8. 12. 2014 soud zjistil, že žalované byla v hotovosti předána částka 10 000 Kč a žalovaná se zavázala jistinu vrátit a zaplatit částku 8 361 Kč. Ve smlouvě nebyly uvedeny žádné údaje týkající se úvěruschopnosti žalované. Ve smluvních podmínkách ke smlouvě přiložených bylo v čl. 13 prohlášení spotřebitele, že úvěrujícímu poskytl všechny potřebné údaje pro posouzení úvěruschopnosti.
11. Ze smlouvy ze dne 29. 9. 2014 soud zjistil, že žalované byla v hotovosti předána částka 4 000 Kč a žalovaná se zavázala jistinu vrátit a zaplatit částku 2 900 Kč. Ve smlouvě nebyly uvedeny žádné údaje týkající se úvěruschopnosti žalované. Ve smluvních podmínkách ke smlouvě přiložených bylo v čl. 13 prohlášení spotřebitele, že úvěrujícímu poskytl všechny potřebné údaje pro posouzení úvěruschopnosti.
12. Ze smlouvy ze dne 15. 8. 2014 soud zjistil, že žalované byla v hotovosti předána částka 16 000 Kč a žalovaná se zavázala jistinu vrátit a zaplatit částku 13 377 Kč. Ve smlouvě nebyly uvedeny žádné údaje týkající se úvěruschopnosti žalované. Ve smluvních podmínkách ke smlouvě přiložených bylo v čl. 13 prohlášení spotřebitele, že úvěrujícímu poskytl všechny potřebné údaje pro posouzení úvěruschopnosti.
13. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2017 soud zjistil, že pohledávky ze shora uvedených smluv byly postoupeny žalobkyni. Tímto oznámením byla žalovaná rovněž vyzvána k úhradě těchto pohledávek do 10 dnů od doručení.
14. Ze zákaznické karty ze dne 26. 2. 2015 soud zjistil, že je v kartě uvedeno, že žalovaná pracuje jako prodavačka se mzdou 11 500 Kč, dále má jiné příjmy z internetového prodeje ve výši 3 000 Kč a další příjmy domácnosti jsou ve výši 17 830 Kč. V kartě bylo dále uvedeno, že měsíční výdaje domácnosti žalované tvoří nájemné 6 000 Kč, platby za telefon 400 Kč, splátky zápůjček 4 280 Kč, výdaje na domácnost 10 000 Kč. Bylo zaškrtnuto, že žalovaná nemá zápůjčku u jiné společnosti. Jako ověřené dokumenty bylo zaškrtnuto občanský průkaz, pracovní smlouva, výplatní pásky a nájemní smlouva.
15. Ze zákaznické karty ze dne 8. 12. 2014 soud zjistil, že je v kartě uvedeno, že žalovaná je na mateřské dovolené, její měsíční příjem je 11 500 Kč a další příjmy domácnosti jsou ve výši 3 700 Kč. V kartě bylo dále uvedeno, že měsíční výdaje domácnosti žalované tvoří nájemné 1 000 Kč, platby za telefon 300 Kč, splátky zápůjček 3 800 Kč, výdaje na domácnost 6 500 Kč. Bylo zaškrtnuto, že žalovaná nemá zápůjčku u jiné společnosti. Jako ověřené dokumenty bylo zaškrtnuto občanský průkaz a výměr mateřské dovolené.
16. Ze zákaznické karty ze dne 29. 9. 2014 soud zjistil, že je v kartě uvedeno, že žalovaná je na mateřské dovolené, její měsíční příjem je 11 400 Kč a další příjmy domácnosti jsou ve výši 18 000 Kč. V kartě bylo dále uvedeno, že měsíční výdaje domácnosti žalované tvoří nájemné 6 000 Kč, platby za telefon 200 Kč, splátky zápůjček 3 726 Kč, výdaje na domácnost 10 000 Kč. Bylo zaškrtnuto, že žalovaná nemá zápůjčku u jiné společnosti. Jako ověřené dokumenty bylo zaškrtnuto občanský průkaz, nájemní smlouva a výměr rodičovského příspěvku.
17. Ze zákaznické karty z 15. 8. 2014 soud zjistil, že je v kartě uvedeno, že žalovaná je na mateřské dovolené, její měsíční příjem je 11 500 Kč a další příjmy domácnosti jsou ve výši 14 000 Kč. V kartě bylo dále uvedeno, že měsíční výdaje domácnosti žalované tvoří nájemné 6 400 Kč, platby za telefon 300 Kč, splátky zápůjček 2 700 Kč, výdaje na domácnost 9 000 Kč. Bylo zaškrtnuto, že žalovaná nemá zápůjčku u jiné společnosti. Jako ověřené dokumenty bylo zaškrtnuto občanský průkaz, nájemní smlouva a výměr rodičovského příspěvku.
18. Z učiněných zjištění soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
19. Žalované byly předány částky v hotovosti tak, jak je tvrzeno v žalobě. Žalovaná se rovněž zavázala tyto vyplacené částky vrátit a zaplatit poplatky jak bylo tvrzeno v žalobě. Co se týče postupu při ověřování úvěruschopnosti, tak ze zákaznické karty z 15. 8. 2014 vyplývá, že nebyla ověřena částka 14 000 Kč jako další příjem domácnosti, neboť mezi zaškrtnutými ověřenými dokumenty není žádný dokument, který by ověření této částky umožňoval. Rovněž nebyla ověřena částka splátky zápůjček ve výši 2 700 Kč (ze zákaznické karty nevyplývá, jakým způsobem byla tato částka ověřena a žalobkyně výslovně uvedla, že jinými dokumenty nedisponuje). Ze zákaznické karty z 29. 9. 2014 vyplývá, že nebyla ověřena částka 18 000 Kč jako další příjem domácnosti, neboť mezi zaškrtnutými ověřenými dokumenty není žádný dokument, který by ověření této částky umožňoval. Rovněž nebyla ověřena částka splátky zápůjček ve výši 3 726 Kč (ze zákaznické karty nevyplývá, jakým způsobem byla tato částka ověřena a žalobkyně výslovně uvedla, že jinými dokumenty nedisponuje). Ze zákaznické karty z 8. 12. 2014 vyplývá, že nebyla ověřena částka 3 700 Kč jako další příjem domácnosti, neboť mezi zaškrtnutými ověřenými dokumenty není žádný dokument, který by ověření této částky umožňoval. Rovněž nebyla ověřena částka splátky zápůjček ve výši 3 800 Kč (ze zákaznické karty nevyplývá, jakým způsobem byla tato částka ověřena a žalobkyně výslovně uvedla, že jinými dokumenty nedisponuje). Nadto nebyla ověřena ani výše nájemného ve výši 1 000 Kč, neboť mezi ověřenými dokumenty není zaškrtnuta nájemní smlouva, přičemž z ostatních předložených 26. 2. 2015 vyplývá, že nebyla ověřena částka 17 830 Kč jako další příjem domácnosti a částka 3 000 Kč jako příjem z internetového prodeje. Nelze vyloučit, že další příjem domácnosti byl v tomto posledním případě dokazován výplatními páskami, nicméně tyto žalobkyně k výzvě soudu nepředložila, neboť ověřovanými dokumenty nedisponuje. Rovněž nebyla ověřena částka splátky zápůjček ve výši 4 280 Kč (ze zákaznické karty nevyplývá, jakým způsobem byla tato částka ověřena a žalobkyně výslovně uvedla, že jinými dokumenty nedisponuje). Z ničeho nevyplývá, že by žalovaná zaplatila, než jak vyplývá z žaloby, tj. 25 227 Kč.
20. Po právní stránce soud věc posuzoval jako zápůjčku podle § 2390 a n. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen„ OZ“), a zároveň jako spotřebitelský úvěr podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ z. s. ú.“).
21. Podle § 2390 OZ platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
22. Podle § 2392 odst. 1 věta první OZ platí, že při zápůjčce peněžité lze ujednat úroky.
23. Podle § 9 odst. 1 z. s. ú. platilo, že věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
24. Dle právní úpravy účinné do 30. 11. 2016 soud přezkoumává posouzení úvěruschopnosti (tedy otázku platnosti či absolutní neplatnosti smlouvy) z úřední povinnosti.
25. Jak bylo shora uvedeno v závěru o skutkovém stavu, u všech čtyř smluv nebyla věřitelem nijak prověřována výše„ dalšího příjmu domácnosti“, v jednom případě nebyla prověřována ani výše nájemného (nadto za situace, kdy se uvedený údaj o nájemném lišil o 5 000 Kč oproti údaji prověřenému při předchozí zápůjčce). Ohledně těchto údajů se tedy věřitel zcela spolehl na pouhé prohlášení žalované.
26. Rozhodovací praxe přitom dovodila, že povinnosti posoudit úvěruschopnost věřitel nedostojí,„ vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech …dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele“ (Rozsudek Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ). Jinými slovy„ věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení. Je také nutno dovodit, že věřitel by měl úvěruschopnost dlužníka aktivně zjišťovat a prověřovat, nikoliv se spokojit pouze s jeho ničím nedoloženými prohlášeními“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu z 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015 -39).
27. Za této situace tedy právní předchůdkyně žalobkyně nemohla dojít k závěru, že je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, neboť částku„ dalšího příjmu domácnosti“ neměla nijak doloženou, přičemž bez tohoto příjmu by byla bilance příjmů a výdajů u všech čtyř smluv záporná.
28. Smlouva tedy byla uzavřena v rozporu s § 9 odst. 1 z. s. ú. a je proto neplatná pro rozpor se zákonem za současného zjevného rozporu s veřejným pořádkem (§ 580 a § 588 OZ ).
29. Platila-li žalovaná jakékoli úhrady, nemohly být započteny na žádné jiné plnění než na částku odpovídající poskytnutým jistinám (celkem 41 000 Kč), na kterou jako jedinou měla žalobkyně v důsledku neplatnosti smlouvy nárok, a to podle ustanovení o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a n. OZ ). Žalovaná měla vrátit 41 000 Kč, vrátila jen 25 227 Kč, zbývá jí proto uhradit 15 773 Kč.
30. Vzhledem k tomu, že smlouva byla neplatná, absentovalo i ujednání stran o tom, kdy má dojít k plnění – vrácení částky 41 000 Kč. V takovém případě nastoupila zákonná úprava § 1958 odst. 2 OZ , dle které platí, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
31. V řízení byla prokázána výzva k plnění ze dne 16. 11. 2017 (v rámci oznámení o postoupení), odeslaná 16. 11. 2017. Po přičtení tři dnů dle úpravy domněnky doby dojití zakotvené v § 573 OZ má soud za to, že tato výzva došla 19. 11. 2017. Ve výzvě byla určena desetidenní lhůta k zaplacení. Žalovaná je proto prodlení s úhradou zbývající části„ jistiny“ 15 773 Kč od 30. 11. 2017. Od tohoto data je proto žalovaná povinna plnit podle § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. úroky z prodlení.
32. Soud proto žalobkyni přiznal částku 15 773 Kč a úrok z prodlení z této částky od 30. 11. 2017, ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl. Na tomto místě soud poznamenává, že u jednání došlo nejprve k vyhlášení výroku v části přiznávající 15 773 Kč s příslušenstvím a nákladového výroku. Poté si soudce uvědomil, že v rozsudku není výrok o zamítnutí žaloby ve zbývajícím rozsahu. Proto ještě za přítomnosti zástupce žalobkyně (žalovaná se k jednání nedostavila) znovu zahájil jednání a vyhlásil doplňující rozsudek (§ 166 odst. 2 věta druhá o. s. ř. o. s. ř. ), kterým doplnil druhý výrok tohoto rozsudku. Toto písemné vyhotovení již obsahuje výrok o celém předmětu řízení (písemné nevyhotovení odděleného rozsudku a doplňujícího rozsudku nepředstavuje újmu na procesních právech stran řízení).
33. Převážně úspěšná žalovaná by měla vůči žalobkyni podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. právo na poměrnou část náhrady účelně vynaložených nákladů řízení. Žalovaná však žádné náklady nevynaložila, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, a to prostřednictvím Okresního soudu ve Svitavách ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.