Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
7 C 62/2021-16
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudcem Mgr Alešem Landsmanem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 20 315 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 315 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 315 Kč od 10. 2. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 265 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 315 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 315 Kč od 10. 2. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 265 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.</b>
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 315 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila pohledávkou za žalovaným, kterou nabyla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum od společnosti právnická osoba, se sídlem na anonymizováno (dále jen„ původní věřitelka“). Žalobkyně popsala, že původní věřitelka uzavřela se žalovaným dne datum prostřednictvím webové stránky webová adresa smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě původní věřitelka poskytnula žalovanému úvěr ve výši 20 315 Kč, a to bankovním převodem na účet žalovaného a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr původní věřitelce uhradit do datum. Žalovaný však do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky původní věřitelce nevrátil. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, předžalobní upomínka byla žalovanému zaslána dne datum, žalovaný však žalobkyni na svůj dluh ničeho neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. se žalovaný nevyjádřil a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas). Soud proto postupoval podle § 115a o.s.ř. a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
4. Z důkazů předložených žalobkyní, a to zejména ze žádosti o půjčku ze dne datum, smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne datum, platebních informacích, standardních informací o spotřebitelském úvěru, obchodních podmínek společnosti právnická osoba, smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamu postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum a výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne datum včetně podacího lístku, má soud za zcela prokázané, že mezi původní věřitelkou a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, na základě které původní věřitelka poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal peněžní prostředky společně s úrokem původní věřitelce vrátit do datum. Žalovaný však svůj závazek nesplnil. Původní věřitelka následně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni.
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Podle § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
6. Ve světle citovaných ustanovení soud posoudil po právní stránce žalobu ohledně nároku ze smlouvy o úvěru jako důvodnou. Původní věřitelka splnila své povinnosti ze smlouvy o úvěru dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku , když žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Naopak žalovaný svůj díl závazku řádně nesplnil, jelikož poskytnuté peněžní prostředky původní věřitelce nevrátil. Žalovaný tedy nezaplatil celý dluh ve výši 15 000 Kč, a dostal se tak dle ustanovení § 1968 občanského zákoníku do prodlení s plněním svého peněžitého závazku. Původní věřitelka se domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 315 Kč představující neuhrazenou jistinu ve výši 15 000 Kč, náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 500 Kč a úroku ve výši 4 815 Kč. Pohledávku vůči žalovanému původní věřitelka platně postoupila na žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku . S ohledem na shora uvedené skutečnosti shledal soud žalobu důvodnou a zavázal proto žalovaného k úhradě dlužné částky spolu s úroky a se zákonnými úroky z prodlení, jejichž výše byla stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný procesní úspěch. Náklady řízení ve výši 2 265 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 813 Kč a náklady právního zastoupení v celkové částce 1 452 Kč, sestávající z mimosmluvní odměny ve výši 900 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2 . vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) za tři úkony právní služby à 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), dále je nutno připočíst částku 300 Kč, která představuje náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za tři úkony právní služby à 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), a konečně částku 252 Kč jako náhradu daně z přidané hodnoty v souladu s ustanovením § 137 odst. 1 , 3 o.s.ř. Soud posoudil žalobu podanou žalobkyní jakožto návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech tak, jak to předpokládá ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Je totiž zřejmé, že žalobkyně podala ke zdejšímu soudu více obdobných žalob, které se liší pouze osobou žalovaného, výší poskytnutého úvěru a výší dlužné částky. Nejedná se tedy o skutkově i právně složité věci, které by se vyskytovaly v rámci podnikání žalobkyně výjimečně.
8. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně.
9. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozsudku ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.