Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
14 C 207/2020-59
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem JUDr Josefem Pelcnerem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem titul titul. jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 92 579,52 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 30 000 Kč s 8,50 % úrokem z prodlení ročně od 28. 2. 2018 do zaplacení a částku 17 300 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně od 9. 9. 2017 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 20 648,60 Kč s 29 % úrokem ročně od 21. 1. 2020 do zaplacení z částky 30 000 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 8 337,50 Kč a 24 630,92 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně od 9. 9. 2017 do zaplacení z částky 5 922,95 Kč, 29 % úrokem ročně od datum do zaplacení z částky 23 222,95 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 5 574,80 Kč, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 30 000 Kč s 8,50 % úrokem z prodlení ročně od 28. 2. 2018 do zaplacení a částku 17 300 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně od 9. 9. 2017 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 20 648,60 Kč s 29 % úrokem ročně od 21. 1. 2020 do zaplacení z částky 30 000 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 8 337,50 Kč a 24 630,92 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně od 9. 9. 2017 do zaplacení z částky 5 922,95 Kč, 29 % úrokem ročně od [datum] do zaplacení z částky 23 222,95 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 5 574,80 Kč, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně podala dne 27. 11. 2020 ke zdejšímu soudu shora uvedenou žalobu z níže popsaných důvodů, přičemž usnesením Okresního soudu v Příbrami ze dne 6. 1. 2021, č.j. 14 C 207/2020 -45, byli účastníci vyzváni ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ke zjištění stanovisek k zamýšlenému postupu soudu podle § 115a o.s.ř. (projednání věci bez nařízení jednání), účastníci proti tomuto postupu neměli námitek, a proto nebylo ve věci nařizováno ústní jednání, pouze byl veřejně vyhlášen rozsudek.
2. S ohledem na shora uvedené rozhodl soud jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (právnická osoba, IČO, sídlem adresa) uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o zápůjčce číslo za dohodnutých podmínek, na základě které převzal žalovaný v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, přičemž se zavázal vrátit žalobkyni částku ve výši celkem 54 139 Kč (30 000 Kč jistina, 7 352 Kč smluvní úrok, 7 760 Kč částka za zpracování a doručení, 9 027 Kč částka za administrativní činnost), se splatností v 18 měsíčních splátkách po 3 008 Kč s poslední splátkou dne 9. 2. 2019, žalovaný neuhradil žalobkyni ničeho, dále dne datum uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o zápůjčce číslo za dohodnutých podmínek, na základě které převzal žalovaný v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, přičemž se zavázal vrátit žalobkyni částku ve výši celkem 58 799 Kč (30 000 Kč jistina, 9 888 Kč smluvní úrok, 7 160 Kč částka za zpracování a doručení a 11 751 Kč částka za administrativní činnost), se splatností ve 24 měsíčních splátkách po 2 450 Kč s poslední splátkou dne 28. 3. 2019, žalovaný uhradil žalobkyni pouze 12 700 Kč, částku ve výši 17 300 Kč s příslušenstvím dosud neuhradil, přestože byl o zaplacení upomenut, pohledávky byly žalobkyni postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum (§ 2390 a § 1879 a následující občanského zákoníku ). Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal s plněním peněžitého dluhu do prodlení, byla mu zároveň uložena povinnost zaplatit žalobkyni i požadované úroky z prodlení, a to v souladu s ustanovením § 1968 věty první a § 1970 občanského zákoníku , jejichž výše odpovídala příslušenému prováděcímu předpisu k citovanému zákoníku (nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění účinném ke dni prodlení). Lhůta k plnění pak byla určena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř. . V rozdílu pak byla podaná žaloba s příslušenstvím zamítnuta, neboť prvostupňový soud uzavřel, s ohledem na obsah spisu a předmět sporu, že právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem neověřila schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (řádně nesplnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného), kterým nepochybně zápůjčka je, tudíž nedošlo k uzavření úvěrové smlouvy platně ve smyslu § 1810 a následující občanského zákoníku , s přihlédnutím k ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, tedy na předmětnou smlouvu je třeba hledět jako na absolutně neplatnou, s přihlédnutím k ustanovení § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, ve spojení s ustanovením § 588 občanského zákoníku (srovnej rozsudky Krajského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2019, č.j. 27 Co 81/2019 -75 a ze dne 18. 2. 2020, č.j. 22 Co 295/2019 -86 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 či nálezu ÚS z 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 ), neboť zákaznické karty předložené žalobkyní nelze považovat za přesvědčivý důkaz (např. při první zápůjčce uvedeno, že zápůjčka u jiné společnosti není, přičemž ve výdajích je uvedeno externí splátky zápůjček dle žadatele 3 200 Kč, čistý příjem žadatele 8 255 Kč a ostatní příjmy 17 000 Kč, při odhadovaných měsíčních výdajích 10 000 Kč bez bližšího upřesnění, a to včetně případných nákladů na bydlení, ve druhém případě o necelých pět měsíců později pak již uvedeno, že zápůjčky u jiné právnická osoba, externí splátky zápůjček dle žadatele již ale 4 000 Kč, tedy o 800 Kč více, interní splátky pak 2 450 Kč, v čemž tedy jsou promítnuty splátky ze zápůjčky z března 2017, na druhou stranu však deklarován čistý příjem žadatele 41 277 Kč s uvedením jak pracovní smlouvy ze dne datum, což bylo i v prvním případě, tak daňového přiznání za rok 2016, jinak ostatní příjmy žadatele uvedeno NULA) byť žalovaný současně prohlásil, že jím uvedené údaje jsou„ pravdivé a úplné“. V tomto konkrétním případě pak nelze postup žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, považovat za dostatečný a naplňující kritérium vynaložení odborné péče, kdy zákon o spotřebitelském úvěru předpokládá získání informací i z jiných zdrojů, než pouze od dlužníka. Díky tomuto právnímu závěru prvostupňového soudu měl žalovaný vrátit žalobkyni fakticky pouze poskytnuté plnění ve výši zápůjček v částkách 30 000 Kč a 30 000 Kč, a protože v prvním případě nic neuhradil a ve druhém pak pouze 12 700 Kč, tak byl zavázán k úhradě rozdílů v částkách 30 000 Kč, resp. 17 300 Kč s příslušenstvím.
3. Ve smyslu § 142 odst. 2 o.s.ř. rozhodl soud o nákladech řízení mezi účastníky, kdy žalobkyně měla neúspěch v převážné míře a žalovanému náklady s vedením tohoto sporu prozatím nevznikly, a proto soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, takže každý z nich si hradí náklady, které mu s vedením tohoto řízení vznikly, sám.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15ti dnů ode dne doručení, prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami ke Krajskému soudu v Praze, a to písemně ve dvojím vyhotovení.
Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněný právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř. ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na pověření soudního exekutora provedením exekuce (zák. č. 120/2001 Sb. ).