Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
8 C 39/2021-27
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr Zuzanou Spáčilovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 16 281 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 7 321 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 467,67 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 555,06 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 9 572,86 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 572,86 Kč od 21. 1. 2020 do 1. 3. 2020 a dále z částky 612,86 Kč od 2. 3. 2020 do zaplacení, zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 960 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 960 Kč od 2. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 225 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce.
Odůvodnění:
I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 7 321 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 467,67 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 555,06 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 9 572,86 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 572,86 Kč od 21. 1. 2020 do 1. 3. 2020 a dále z částky 612,86 Kč od 2. 3. 2020 do zaplacení, zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 960 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 960 Kč od 2. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 225 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce.
1. Návrhem podaným k soudu dne 27. 11. 2020 ve znění jeho doplnění se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku z titulu smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, dne 10. 1. 2018. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný se poskytnutou zápůjčku zavázal vrátit spolu s částkou ve výši 8 917 Kč sestávající ze součtu kapitalizovaných úroků za poskytnuté peněžní prostředky ve výši 1 789 Kč (úroková sazba 29 % ročně), odměny za zpracování a doručení ve výši 2 920 Kč a odměny za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 4 208 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 316 Kč Poslední splátka měla být uhrazena dne 6. 3. 2019. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku a údaje o tom zaznamenala do zákaznické karty žalovaného. Sjednané splátky však žalovaný včas a řádně nehradil, naposledy zaplatil splátku dne 24. 2. 2018, celkem žalovaný uhradil na svůj závazek částku 1 040 Kč. Původní věřitelce proto vzniklo v souladu se smluvními podmínkami právo na uhrazení celé zbývající dlužné částky: jistiny ve výši 9 527,86 Kč a poplatku ve výši 6 708,14 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila dne 20. 1. 2020 svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalobkyně dále žádá na žalovaném kapitalizovaný úrok ve výši 2 467,67 Kč (úrok ve výši 29 % ročně z aktuální výše dlužné jistiny, který žalobkyně nárokuje ode dne následujícího po uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru, tj. dne 7. 3. 2019, do dne postoupení pohledávky), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 555,06 Kč (úrok ve výši 8,50 % ročně z aktuální výše dlužné jistiny od uplynutí sedmidenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným, tj. od 4. 3. 2018, do postoupení pohledávky), úrok ve výši 29 % z dlužné jistiny 9 527,86 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % z dlužné jistiny 9 527,86 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Po provedeném dokazování dospěl soud k tomuto skutkovému stavu:
4. Obchodní zástupce právní předchůdkyně žalobkyně, společnosti právnická osoba, IČO, a žalovaný podepsali dne 10. 1. 2018 smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému zápůjčku ve výši 10 000 Kč a žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 8 8917 Kč (poplatek sestává ze součtu úroku ve výši 1 789 Kč, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 920 Kč a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 4 208 Kč), a to v 60 týdenních splátkách po 316 Kč splatných vždy do 7. dne od předešlé splátky s poslední splátkou ve výši 273 Kč RPSN činila 241,97 %, úroková sazba 29 % ročně. Žalovaný si zvolil variantu příjmení v hotovosti s týdenním režimem splátek, což znamená, že byl povinen splácet poskytnuté prostředky k rukám zástupce žalobkyně dle čl. 4 smluvních podmínek. Podpisem smlouvy žalovaný stvrdil, že peněžní prostředky převzal v hotovosti v místě svého bydliště. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky (smlouva o zápůjčce číslo).
5. Podle čl. 2 smluvních podmínek zahrnuje činnost zpracování, doručení a flexibilní splácení zápůjčky poskytovaná na základě smlouvy a) administrativní činnosti související s uzavřením smlouvy, zavedení žalovaného do evidenčního systému, zpracování nezbytných podkladů a dokumentace, b) činnosti spojené s osobním doručením a vyplacením částky zápůjčky, c) garanci neuplatnění zpoplatněných upomínek, úroku z prodlení či smluvních pokut za prodlení žalovaného ze strany žalobkyně od počátku prodlení do doby dosažení nedoplatku v souhrnné výši dvanáctinásobku první týdenní splátky, možnost požádat o splátkové prázdniny spočívající v prodloužené splatnosti dlužné částky. Administrativní činnost a komfortní splácení zahrnuje zpracování splátek žalovaného a aktualizace účtu, činnost prevence kumulace neuhrazených splátek prostřednictvím telefonického upozornění a/nebo písemného upozornění nebo SMS upozornění na prodlení, podporu prostřednictvím zákaznické infolinky žalobkyně, činnost vyhotovení kopie příslušné smluvní dokumentace v případě její ztráty nebo poškození a mimořádné přijetí splátky celkové dlužné částky na pobočce žalobkyně. Hotovostní režim splátek jako doplňková volitelná služba zahrnuje výběry splátek v místě bydliště žalovaného a jejich zápis do karty splátek, převoz hotovosti od žalovaného, návštěvy žalovaného v místě bydliště v termínech splátek a telefonické či osobní sjednávání času návštěvy (smluvní podmínky).
6. Při prověřování úvěruschopnosti právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovaný je svobodný, má základní vzdělání, žije s rodiči, nemá vyživovací povinnost k žádné osobě, úvěr potřebuje na neočekávané výdaje. Žalovaný byl nezaměstnaný, evidován na Úřadu práce obec. příjmení Úřadu práce pobíral žalovaný podporu ve výši 3 410 Kč, v kartě jsou zaznamenány další 2 příjmy domácnosti: ostatní příjmy žadatele 12 300 Kč a další čisté příjmy domácnosti 17 320 Kč bez upřesnění, o jaké příjmy se jedná. Odhadované měsíční výdaje žalovaného činily 4 400 Kč. Žalovaný předložil žalobkyni občanský průkaz a výměr podpory. Žalovaný žádal o zápůjčku ve výši 10 000 Kč (zákaznická karta).
7. Sjednané splátky ze smlouvy o úvěru žalovaný nehradil řádně a včas, na svůj závazek uhradil v období od 10. 1. 2018 do 24. 2. 2018 pouze částku 1 040 Kč, z čehož bylo 164,49 Kč započteno na úrok, 448,37 Kč na náklady na sjednání a správu úvěru (tj. poplatek tvořený poplatkem za zpracování, doručení a flexibilní splácení a poplatkem za administrativní činnost a komfortní splácení) a dále 427,14 Kč na úmor zápůjčky (tabulka umoření).
8. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou ze dne 20. 1. 2020 postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek), pohledávka žalovaného je uvedena na straně číslo ze anonymizováno (seznam postoupených pohledávek) a žalovanému tuto skutečnost právní předchůdkyně žalobkyně písemně oznámila dopisem ze dne 20. 1. 2020 (oznámení) odeslaným 14. 2. 2020 (podací lístek). K zaplacení žalované dlužné částky byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne 23. 4. 2020 (výzva) odeslaným následujícího dne (podací lístek).
9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
10. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.
11. Věc byla soudem posuzována dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jako „o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jako„ ZoSÚ“), přičemž dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Druhý senát Soudního dvora Evropské unie ve 34. bodě svého rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C -679/18, právnická osoba anonymizováno, řízení o předběžné otázce (dále jako„ rozsudek SDEU“) rozhodl, že účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008 (pozn. jedná se o povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele), a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti. Dle bodu 46. rozsudku SDEU musí být články 8 a 23 směrnice 2008 vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
15. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle odst. 2 písm. b) téhož ustanovení poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
16. Žalobkyně se z nařízeného ústního jednání omluvila, čímž se připravila o dobrodiní poučení ve smyslu § 118a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , o povinnosti tvrzení (doplnění tvrzení ohledně procesu ověření úvěruschopnosti žalovaného) a především s ní související povinnosti důkazní a o následcích neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela při prověřování úvěruschopnosti žalovaného z jím sdělených informací při osobní návštěvě zástupce právní předchůdkyně žalobkyně u žalovaného doma, při kterém měl obchodní zástupce právní předchůdkyně žalobkyně ověřit výši příjmů domácnosti žalovaného z výměru podpory. Kopie dokumentů předložených žalovaným právní předchůdkyně žalobkyně nepořídila, ačkoliv jí zákon v § 78 odst. 1 ZoSÚ tuto povinnost ukládá a v zákaznické kartě s tímto postupem rovněž počítá. Současně ze zákaznické karty vyplynulo, že příjem žalovaného z podpory v nezaměstnanosti nepokryl ani jeho měsíční výdaje, přičemž zástupce právní předchůdkyně žalobkyně další uvedené příjmy žalovaného či jeho domácnosti nijak neověřil, nebo o tom alespoň neučinil žádný záznam.
17. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ).
18. Soud nemá za prokázané, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Splnění své povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně prokazovala pouze tzv. zákaznickou kartou klienta. Vzhledem k tomu, že už údaje zanesené v zákaznické kartě žalovaného hovoří jednoznačně o nedostatku prostředků na pokrytí jeho měsíčních výdajů, není možné dospět k jinému závěru, než že žalovaný nebyl v době uzavřený smlouvy o úvěru úvěruschopný.
19. V souladu s výše citovanými pasážemi rozsudku SDEU je třeba nesplnění povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného zkoumat z úřední povinnosti a nikoliv pouze k námitce žalovaného. V důsledku absence postupu dle 86 odst. 1 ZoSÚ je tak smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným podle § 588 o. z. absolutně neplatným právním jednáním, a to i s ohledem na závěry Ústavního soudu v jeho nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 , dle kterého by měly soudy poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Uložením a řádným splněním povinnosti zkoumat úvěruschopnost dlužníka přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková.
20. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
21. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
22. S ohledem na skutečnost, že došlo k zneplatnění smlouvy o úvěru od jejího počátku, posoudil soud vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako mimosmluvní vztah z bezdůvodného obohacení a žalovaný měl povinnost vrátit žalobkyni plnění, které ze smlouvy o úvěru přijal, tj. jistinu ve výši 10 000 Kč, což žalovaný již svými platbami ve výši 1 040 Kč částečně splnil, tudíž soud uložil výrokem II. rozsudku žalovanému, aby žalobkyni vrátil čerpanou jistinu po zohlednění provedených úhrad, tj. částku 8 960 Kč. Příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z dlužné částky 8 960 Kč bylo přiznáno v souladu s § 1970 o. z. ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené ve výzvě k plnění jako 10 dní po doručení výzvy (výzva k plnění obsažená v oznámení o postoupení pohledávky byla dle § 573 o. z. byla žalovanému na základě domněnky doručena třetí pracovní den po odeslání dne 14. 2. 2020, tj. dne 17. 2. 2020), tj. od 2. 3. 2020, přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
23. Ve zbývajícím rozsahu, co do částky 7 321 Kč (tj. úroku, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení) spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 467,67 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 555,06 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 9 572,86 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 572,86 Kč od 21. 1. 2020 do 1. 3. 2020 a dále z částky 612,86 Kč (9 572,86 Kč – 8 960 Kč) od 2. 3. 2020 do zaplacení soud žalobu výrokem I. zamítl, jelikož ujednání o poplatcích a úroku z úvěru byla dohodnuta ve smlouvě, která je jako celek absolutně neplatným právním jednáním.
24. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , jelikož žalobkyně byla ve věci procesně úspěšná pouze z části, a to z 55 % a žalovaný ze 45 %. Žalovaný je tak povinen uhradit žalobkyni v poměru úspěchu a neúspěchu obou stran 10 % nákladů řízení žalobkyně. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 2 250 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 800 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena:
-) částkou 900 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 300 Kč (soud nepřiznal žalobkyni odměnu za doplnění návrhu, jelikož se jednalo o skutečnosti, které měly být uvedeny už v žalobním návrhu),
-) odměnou advokáta za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 13 odst. 4 ve znění § 14b odst. 5 AT)
-) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ve výši 252 Kč.
25. Poměrná část nákladů ve výši 10 % činí po zaokrouhlení částku 225 Kč.
26. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může se oprávněný domáhat nuceného splnění povinnosti návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.