Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 182/2020-15

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr Sabinou Kubáňovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 15 750 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 7 500 Kč za období od 17. 11. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do nároku na zaplacení částky ve výši 9 250 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 12 000 Kč za období od 9. 11. 2018 do 16. 11. 2018 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 500 Kč za období od 17. 11. 2018 do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 7 500 Kč za období od 17. 11. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do nároku na zaplacení částky ve výši 9 250 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 12 000 Kč za období od 9. 11. 2018 do 16. 11. 2018 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 500 Kč za období od 17. 11. 2018 do zaplacení zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 20. 8. 2020 domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne 8. 8. 2018 uzavřené prostřednictvím webového portálu žalobkyně, na které si žalovaný nastavil splatnost a výši zápůjčky, vyplnil žádost o poskytnutí zápůjčky a následně příjmení kódem zaslaným na jeho telefonní číslo potvrdil elektronicky smlouvu o zápůjčce. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 7 500 Kč převodem na jeho účet č. bankovní účet a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky žalobkyni vrátit spolu s poplatkem ve výši 4 500 Kč do 8. 11. 2018, avšak tuto svoji povinnost žalovaný řádně a včas nesplnil. Žalobkyně proto požadovala po žalovaném krom nesplacené jistiny a poplatku i zaplacení sjednaných sankcí, a to smluvního poplatku z prodlení ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, ovšem pouze do výše 0,5násobku celkové výše úvěru, tj. 3 750 Kč, a dále účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením ve výši 1 000 Kč za 2 písemné výzvy zaslané prostřednictvím pošty. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění, z nichž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:

4. Žalovaný označený jménem a příjmením, rodným číslem, adresou, telefonním číslem a e-mailovou adresou uzavřel prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne 8. 8. 2018 s žalobkyní smlouvu o zápůjčce, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout na jeho bankovní účet č. bankovní účet úvěr ve výši 12 000 Kč a žalovaný se jej zavázal vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 4 500 Kč do 8. 11. 2018, zápůjční úroková sazba činila 0 % ročně, RPSN pak 1791 % (smlouva o půjčce). Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Pro případ prodlení s plněním svých závazků dle smlouvy se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, dále zákonný úrok z prodlení a účelně vynaložené náklady žalobkyně ve výši 500 Kč za písemnou upomínku, přičemž maximální počet upomínek je 5 (smlouva o půjčce).

5. Dne 10. 8. 2018 provedla žalobkyně ze svého bankovního účtu ve prospěch účtu žalovaného platbu ve výši 7 500 Kč (výpis z účtu). Žalobkyně naúčtovala žalovanému 500 Kč za písemnou výzvu odeslanou dne 11. 11. 2018, 500 Kč za písemnou výzvu odeslanou dne 23. 11. 2018 (upomínky).

6. Dopisem datovaným 30. 10. 2019 odeslaným téhož dne vyzvala žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně žalovaného k zaplacení dluhu (předžalobní upomínka).

7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

8. Věc byla soudem posuzována dle a násl. , (dále jako „o. z.“) a podle , o spotřebitelském úvěru (dále jako„ ZoSÚ“), přičemž dle o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Druhý senát Soudního dvora Evropské unie ve 34. bodě svého rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C -679/18, právnická osoba anonymizováno, řízení o předběžné otázce (dále jako„ rozsudek SDEU“) rozhodl, že účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008 (pozn. jedná se o povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele), a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti. Dle bodu 46. rozsudku SDEU musí být články 8 a 23 směrnice 2008 vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Žalobkyně se k nařízenému ústnímu jednání bez omluvy nedostavila, čímž se připravila o dobrodiní poučení ve smyslu , , o povinnosti tvrzení (doplnění tvrzení ohledně procesu ověření úvěruschopnosti žalovaného) a především s ní související povinnosti důkazní a o následcích neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního. Soud přitom nemá za prokázané, že by žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Splnění své povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného žalobkyně vůbec netvrdila a ani ničím dokládala, ačkoliv byla soudem již na tuto skutečnost upozorněna usnesením zdejšího soudu ze dne 5. 1. 2021. Vzhledem k tomu, že žalobkyně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného netvrdila a neprokazovala, nemůže soud ověřit, že žalobkyně náležitě zkoumala majetkové poměry žalovaného. Současně žalobkyně ani netvrdila a nijak nedoložila, že kontrolovala záznamy žalovaného v evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku nebo jaká byla platební historie žalovaného u žalobkyně.

13. V souladu s výše citovanými pasážemi rozsudku SDEU je třeba nesplnění povinnosti žalobkyně řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného zkoumat z úřední povinnosti a nikoliv pouze k námitce žalovaného. V důsledku absence postupu dle 86 odst. 1 ZoSÚ je tak smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným podle § 588 o. z. absolutně neplatným právním jednáním, a to i s ohledem na závěry Ústavního soudu v jeho nálezu sp. zn. , dle kterého by měly soudy poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Uložením a řádným splněním povinnosti zkoumat úvěruschopnost dlužníka přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková.

14. Z předložených listinných důkazů vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému poskytla v hotovosti finanční prostředky celkem ve výši 7 500 Kč, přičemž z předložených listinných důkazu i z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaný žalobkyni dosud dluží na jistině částku ve výši 7 500 Kč. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru vznikla žalovanému povinnost vrátit žalobkyni pouze to, co mu bylo na základě této smlouvy plněno. Soud proto výrokem II. uložil žalovanému, aby žalobkyni zaplatil rozdíl mezi vyčerpanými peněžními prostředky a dosud nevrácenou částkou, tedy 7 500 Kč. Splatnost této pohledávky se pak pojí s výzvou žalobkyně žalovanému ke splnění pohledávky, která je předmětem řízení v projednávané věci, v níž žalobkyně určila žalovanému lhůtu do 16. 11. 2018. Příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny bylo přiznáno v souladu s  o. z., od následujícího den po splatnosti, přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou

15. Ve zbývajícím rozsahu, co do částky 9 250 Kč (v žalobě označené jako poplatek ve výši 4 500 Kč spolu s plněními označeními jako smluvní pokuta ve výši 3 750 Kč a vynaložené náklady v souvislosti s prodlením ve výši 1 000 Kč) a se zákonným úrokem z prodlení z prodlení z částky 12 000 Kč za období od 9. 11. 2018 do 16. 11. 2018 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 500 Kč za období od 17. 11. 2018 do zaplacení soud žalobu výrokem I. zamítl, jelikož ujednání o poplatcích a smluvní pokutě byla dohodnuta ve smlouvě, která je jako celek absolutně neplatným právním jednáním.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. , když ve věci procesně úspěšnějšímu žalovanému (55,2%) žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uloženou mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.