Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 317/2020-51
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní titul Danielou Ševelovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši z částky částka od datum do datum.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši z částky [částka] od [datum] do [datum]. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, IČO se žalobou podanou dne datum domáhala, aby žalovaný zaplatil částku částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že dne datum byla mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba a žalovaným uzavřena Smlouva o úvěru na jejímž základě předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému hotovost ve výši částka a to za úplatu ve výši částka, úrok ve výši částka. Žalovaný se zavázal zaplatit celou částku částka ve 13 měsíčních splátkách ve výši částka. Žalovaný na svůj závazek celkem uhradil částka. Žalovaný se dostal do prodlení s 2. splátkou úvěru splatnou dne datum. Žalobkyně po žalovaném požadovala úhradu částka a v souladu s čl. IV. smlouvy smluvní pokutu sjednanou ve výši 0,2% z dlužné částky denně, podle zákona číslo Sb. požadovala smluvní pokutu ve výši částka (součin poskytnuté jistiny a 0,5).
2. Žalobkyně byla soudem vyzvána, aby uvedla, zda a jakým způsobem posoudila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením úvěrového vztahu. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně žalobu částečně zpět pro částku částka, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky částka od datum do datum a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% p.a. z částky částka od datum do zaplacení a požadovala pouze částku částka s úrokem z prodlení od datum do zaplacení, jako rozdíl poskytnuté sumy ve výši částka a úhrady ve výši částka. Jako důvod zpětvzetí uvedla, že nebyla řádně splněna povinnost poskytovatele úvěru, v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, pečlivě zkoumat úvěruschopnost žalovaného, jakožto žadatele o úvěr, před uzavřením smlouvy, což má tak za následek vyslovení absolutní neplatnosti takové spotřebitelské smlouvy. Na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení částce částka, které je žalovaný povinen vydat tomu, na jehož úkor se obohatil. Úrok z prodlení v zákonné výši požaduje ode dne následujícího po dni uskutečnění výzvy k vrácení bezdůvodného obohacení, tedy po dni odeslání předžalobní upomínky ze dne datum. Usnesením ze dne datum bylo řízení v rozsahu zpětvzetí zastaveno.
3. Předmětná pohledávka byla společností právnická osoba postoupena na společnost právnická osoba, IČO na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a seznamu postoupených pohledávek. právnická osoba společnost zanikla výmazem z obchodního rejstříku, tedy ke dni datum. Usnesením ze dne datum bylo rozhodnuto o procesním nástupnictví, tedy, že na straně žalobkyně bude pokračováno se právnická osoba název podniku a.s., se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, identifikační číslo PSČ 870, neboť je procesním nástupcem společnosti právnická osoba, IČO, která ztratila způsobilost být účastníkem řízení. Na novou žalobkyni přešlo jmění společnosti právnická osoba IČO, jako společnosti zanikající.
4. Žalovaný se k předmětu řízení nijak nevyjádřil, k jednání se nedostavil. Soud proto projednal a rozhodl věc v jeho nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř.
5. Ze smlouvy o úvěru č. číslo ze dne datum a z přehledu splátek soud zjistil, že žalovaný jako dlužník uzavřel se společností právnická osoba IČO jako věřitelem smlouvu o poskytnutí úvěru, na jejímž základě věřitel poskytl dlužníkovi úvěr ve výši částka. Převzetí finanční částky potvrdil žalovaný ve smlouvě. Úvěr byl sjednán za úplatu a poplatek ve výši částka a dále za pevnou výpůjční sazbu ve výši 20 % z jistiny s tím, že v případě úvěru na 13 měsíců jsou celý úrok a úplata splatné v prvních 5 měsíčních splátkách. Žalovaný se zavázal zaplatit jistinu ve výši částka a celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši částka, celkem částka ve 13 splátkách po částka. Z přehledu splátek soud zjistil, že žalovaný hradil 1 splátku ve výši částka.
6. Žalovaný na svou obranu nic neuvedl a z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by žalovaný na své závazky ze zjištěné smlouvy o úvěru uhradil více, než tvrdila žalobkyně v žalobě. Předžalobní upomínkou ze dne datum odeslanou na adresu žalovaného dne datum byl žalovaný vyzván, aby dlužnou částku uhradil bez zbytečného odkladu, jak soud zjistil z upomínky a poštovního podacího archu.
7. Vzhledem k době uzavření smlouvy soud posuzoval vztah účastníků podle níže uvedených ustanovení zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru účinného do 30.11.2016 (také jen ZosÚ) a dospěl k závěru, že smlouva o úvěru nebyla platně uzavřena. Žalovanému jako spotřebiteli (§ 419 o. z.) byla poskytovatelem poskytnuta peněžní částka ve formě úvěru, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr.
8. Podle § 9 odst. 1 ZosÚ věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o.z. “) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
11. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
12. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
13. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
15. Věřiteli je stále zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. To chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka). V daném případě žalobkyně po výzvě soudu k prokázání zkoumání úvěruschopnosti vzala žalobu částečně zpět a požadovala po žalovaném pouze bezdůvodné obohacení ve výši částka, neboť nebyla řádně splněna povinnost poskytovatele úvěru před uzavřením smlouvy pečlivě zkoumat úvěruschopnost žalovaného, jakožto žadatele o úvěr.
16. Soud uzavřel, že poskytovatel úvěru nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem a posouzení úvěruschopnosti podle § 9 odst. 1 ZosÚ řádně s odbornou péčí neprovedl. Smlouva o úvěru uzavřená mezi účastníky dne datum, je podle zmíněného ustanovení neplatná. Jedná se přitom o absolutní neplatnost právního jednání, která nastává přímo ze zákona a soudy se jí musí zabývat z úřední povinnosti, je-li z neplatného právního jednání patrna, anebo jestliže se o důvodu neplatnosti procesně korektním způsobem dozví. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního úkonu od samého počátku, na právní úkon se hledí jakoby nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).
17. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy plnění bez právního důvodu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením, které jsou si smluvní strany povinny podle § 2993 o.z. vzájemně vydat. Pokud tedy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému na základě absolutně neplatné smlouvy částku částka, je žalovaný povinen takové plnění vrátit. Žalovaný již uhradil na poskytnuté plnění částka, je proto povinen vrátit částku částka. V tomto směru je třeba vyjít z toho, že žalobkyně jako věřitel není podle ustálené soudní praxe oprávněna jednostranně určovat, na jaký z více dluhů plnění dlužníka přijme, takové právo určení má jen dlužník (spotřebitel), který plnění poskytuje, a pokud tak jednoznačně neučiní, uplatní se princip priority nebo proporcionality (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka a navazující sp. zn. spisová značka, spisová značka, nebo spisová značka a další). Pokud tedy dlužník, stejně jako v daném případě, poskytuje dílčí nebo částečná plnění podle uzavřené smlouvy (v jediném vztahu, skutku, ze kterého může, ale také nemusí, vzniknout více nároků různého právního posouzení), je třeba poskytnutá plnění účtovat (a považovat podle shora uvedených principů za splněné) jen na ty nároky z tohoto jediného vztahu, které existují (jsou platné), a nikoli na ty, které neexistují (jsou neplatné).
18. Soud proto uložil žalovanému výrokem I. tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni zbývající částku částka s úrokem z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené žalobkyní v předžalobní upomínce, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky bezodkladně. Výzva byla odeslána datum a doručena žalovanému třetí pracovní den po odeslání (§ 573 o.z. ) Lhůta k plnění uplynula datum, od datum je žalovaný v prodlení. Žalobkyně neprokázala, že k prodlení žalovaného došlo před tímto datem, neboť netvrdila, že by žalovanou vyzvala k úhradě dříve než v předžalobní upomínce. Nárok na úrok z prodlení pak soud posoudil podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. a přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně.
19. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , když žalobkyně zavinila zastavení řízení v převážném rozsahu, a měla úspěch jen v rozsahu 42 %. Žalovanému, který byl v řízení převážně úspěšný podle obsahu spisu náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.