Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
46 C 56/2021-52
Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr Tomášem Pavlíčkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 47 870 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 34 379,53 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 25 021,40 Kč od 22. 4. 2019 do 20. 5. 2020 v kapitalizované výši 2 640,10 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 25 021,40 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 19 170,47 Kč s úrokem ve výši 10,64 % ročně z částky 25 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení od 22. 4. 2019 do 20. 5. 2020 v kapitalizované výši 538,05 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 658,60 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 470,64 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 34 379,53 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 25 021,40 Kč od 22. 4. 2019 do 20. 5. 2020 v kapitalizované výši 2 640,10 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 25 021,40 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 19 170,47 Kč s úrokem ve výši 10,64 % ročně z částky 25 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení od 22. 4. 2019 do 20. 5. 2020 v kapitalizované výši 538,05 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 658,60 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 470,64 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobou podanou dne 5. 1. 2021, ve znění doplnění ze dne 11. 3. 2021, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 53 550 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ Společnost“), a žalovaný uzavřeli dne 21. 3. 2018 smlouvu o úvěru č. 9 2018 -0551 (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytla Společnost žalovanému v hotovosti bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal Společnosti jistinu úvěru vrátit společně s úplatou, poplatky a úrokem ve výši 28 % v 13 měsíčních splátkách ve výši 3 250 Kč. V souladu s čl. V. Smlouvy měla Společnost nárok účtovat žalovanému smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je prodlení. Žalovaný řádně nehradil, a proto byl úvěr ke dni 21. 4. 2019 zesplatněn. Dne 28. 9. 2018 přešla pohledávka na základě převodu části závodu Společnosti na společnost právnická osoba Na základě smlouvy o postoupní pohledávek ze dne 24. 6. 2020 došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalovaná částka se sestává z dlužné jistiny ve výši 25 000 Kč, z úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 5 680 Kč, z poplatku za uzavření smlouvy ve výši 4 750 Kč, z administrativního poplatku ve výši 4 620 Kč a ze smluvní pokuty od 22. 4. 2018 do 4. 10. 2019 v kapitalizované výši 13 500 Kč. Na příslušenství žalobkyně požaduje úrok ve výši 10,64 % ročně z částky 25 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 30 680 Kč (dlužná jistina úvěru + úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru) od 22. 4. 2019 do 20. 5. 2020 v kapitalizované výši 3 178,15 Kč a od 21. 5. 2020 do zaplacení. Žalovaný ničeho neuhradil ani na předžalobní upomínku.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
Zjištěný skutkový stav
3. Společnost a žalovaný uzavřeli dne 21. 3. 2018 Smlouvu, na jejímž základě poskytla Společnost žalovanému při podpisu Smlouvy bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 25 000 Kč na dobu určitou do splatnosti poslední, tj. 13. měsíční splátky, což žalovaný stvrdil svým podpisem Smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnutou jistinu vrátit Společnosti společně s úrokem ve výši 28 % z poskytnuté jistiny za období na které byl úvěr poskytnut, což v přepočtu na rok činí 25,85 % p. a. (tj. 7 000 Kč), dále s poplatkem za uzavření smlouvy ve výši 1 000 Kč, s poplatkem za správu úvěru ve výši 5 500 Kč a s poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši 4 750 Kč, to vše v celkové výši 18 250 Kč (RPSN 189,38 %) v 13 pravidelných rovnoměrných splátkách ve výši 3 250 Kč, splatných 21. dne v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Z měsíčních splátek měly být nejdříve uhrazeny úroky, poplatek za správu úvěru, poplatek za hotovostní výběr splátek a až následně poskytnutá jistina, a to dle specifikace v předpisu splátek ke Smlouvě. V případě prodlení žalovaného s úhradou splátek úvěru či zesplatněné jistiny je žalovaný povinen uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení; souhrn smluvní pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny (viz Smlouva). Žalovaný uhradil dne 21. 3. 2018 částku 1 000 Kč a dne 11. 4. 2018 částku 2 200 Kč (viz přehled plateb na č. l. 18).
4. Dne 27. 9. 2018 učinily Společnost a společnost právnická osoba, formou notářského zápisu prohlášení, že dne 6. 9. 2018 uzavřely smlouvu o prodeji části závodu, který je tvořen divizí spotřebitelských úvěrů (viz notářský zápis NZ 1054 2018, N 842/2018). Dne 24. 6. 2020 uzavřely společnost právnická osoba, jako postupitel a žalobkyně jako postupník smlouvu o postoupení pohledávek, kterou společnost právnická osoba postoupila žalobkyni pohledávky specifikované v příloze č. 1 smlouvy, v níž byla pod položkou č. 2119 uvedena pohledávka za žalovaným ze Smlouvy (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 vč. dodatku a přílohy smlouvy o postoupení pohledávek a potvrzení o zaplacení kupní ceny). Dopisem ze dne 24. 7. 2020 oznámila společnost právnická osoba, žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 7. 2020). Dopisem ze dne 18. 12. 2020 vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky 60 056,15 Kč do 2. 1. 2021 na účet ve výzvě uvedený s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz výzva k plnění ze dne 18. 12. 2020 vč. podacího lístku a oznámení o postoupení pohledávky). Žalovaný ničeho neuhradil (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně).
5. V okamžiku uzavření Smlouvy, tj. v březnu 2018 činila úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu při fixaci sazby na 1 rok do 5 let 8,19 % ročně a roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu 8,80 % ročně (viz přehled úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR a ročních procentních sazeb nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR, dostupným na www.cnb.cz).
Právní posouzení věci
6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
7. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
8. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
9. Podle § 1968 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
12. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Pohledávka Společnosti za žalovaným byla nejprve dne 6. 9. 2018 převedena na společnost právnická osoba coby část závodu Společnosti. právnická osoba, následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což bylo doloženo smlouvou o postoupení pohledávek a seznamem postupovaných pohledávek, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena společností právnická osoba, dopisem ze dne 24. 7. 2020. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.
13. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 21. 3. 2018 Smlouvu, kterou soud kvalifikoval podle svého obsahu nikoliv jako smlouvu o úvěru, nýbrž jako smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., neboť Smlouva splňovala podstatné náležitosti právě tohoto smluvního typu (zejm. nebylo sjednáno právo žalovaného vynutit si poskytnutí jistiny úvěru). Na základě Smlouvy Společnost jako zapůjčitel přenechala žalovanému coby vydlužiteli peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, což žalovaný stvrdil svým podpisem na Smlouvě (svědčí o tom ostatně i následné částečné úhrady ze strany žalovaného); tímto vznikla mezi stranami zápůjčka coby reálný kontrakt vyžadující ke svému vzniku nejen konsensus smluvních stran, ale i reálné poskytnutí peněžních prostředků. Na základě Smlouvy žalovanému vznikla povinnost vrátit Společnosti jistinu zápůjčky ve výši 25 000 Kč společně s úrokem ve výši 7 000 Kč (25,85 % ročně), s poplatkem za uzavření smlouvy ve výši 1 000 Kč (tento měl být uhrazen zvláště), s poplatkem za správu úvěru ve výši 5 500 Kč a s poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 750 Kč, tj. celkem zaplatit žalobkyni částku 43 250 Kč v 13 týdenních splátkách po 3 250 Kč s tím, že každá splátka je splatná 21. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena.
14. Byť bylo ve Smlouvě uvedeno, že výše úroku činí toliko 7 000 Kč (25,85 % ročně), dospěl soud k závěru, že za úrok (peněžitou odměnu zapůjčitele za poskytnutí jistiny zápůjčky) je nezbytné považovat rovněž poplatek za správu úvěru ve výši 5 500 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 750 Kč. Jak je soudu známo z úřední činnosti (např. ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 35 C 313/2020 ), poplatek za správu úvěru není nezávisle stanovenou položkou za vykonané činnosti ze strany žalobkyně, nýbrž tato položka je přímo odvislá od výše poskytnuté finanční částky. Rovněž ani poplatek za hotovostní inkaso splátek není svou povahou a účelem nepochybně zvláštní službou, kterou by bylo lze náležitě odlišit od zápůjčky, nýbrž je se zápůjčkou pevně spjato, když je jím sjednáno, že namísto principu donosnosti dluhu (uhrazení v sídle zapůjčitele), bude uplatněn princip odnosnosti (uhrazení dluhu v místě bydliště vydlužitele), i zde je pak výše odměny proměnlivá v závislosti na výši jistiny zápůjčky; nelze odhlédnout ani od toho, že žalovaný ve Smlouvě nemohl tuto službu nijak odmítnout. Soud má tak za to, že hotovostní inkaso splátek je variantou zápůjčky (Společností nabízeným produktem). Soud tedy uzavírá, že přiměřenost podmínek poskytnuté zápůjčky je třeba hodnotit jako celek.
15. Jestliže tedy žalovaný byl povinen vrátit žalobkyni zápůjčku ve výši 25 000 Kč společně s částkou 17 250 Kč (bez zohlednění poplatku za uzavření smlouvy), pak při splácení zápůjčky na dobu 13 měsíců lze dovodit, že úrok zápůjčky činí 63,69 % ročně ( (17 250 Kč/13) × (12/ 25 000 Kč) × 100); RPSN uváděné žalobkyní činí dokonce 189,38 % (v případě nezohlednění poplatku za uzavření smlouvy ve výši 166,07 %. Byť občanský zákoník ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké míry lze při peněžité zápůjčce sjednat úroky, nelze z této skutečnosti dovozovat, že by výše úroků bez jakéhokoliv omezení závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o zápůjčce. I dohoda o úrocích z poskytnuté zápůjčky podléhá korektivu dobrých mravů (§ 2 odst. 3 o. z.), na který jsou smluvní strany povinny dbát. Podle ustálené soudní praxe je nepřiměřená a dobrým mravům odporující výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou a stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ) Dohodnutá výše takto sjednaná výše smluvního úroku je neplatná pro rozpor s dobrými mravy dle § 580 odst. 1 o. z., neboť výše sjednaného úroku je více jak 7,7krát vyšší než průměrná výše úrokové míry korunových úvěrů poskytovaných bankami domácnostem v ČR na spotřebu při fixaci sazby na 1 rok do 5 let v době uzavření Smlouvy (březen 2018), RPSN uváděné žalobkyní je potom více jak 21krát vyšší než průměrná výše roční procentní sazby nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu v době uzavření Smlouvy. V souladu s § 1802 o. z. proto soud přistoupil k moderaci výše úroků, které stanovil ve výši 8,19 % p. a., vycházeje z průměrné hodnoty úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu při fixaci sazby na 1 rok do 5 let v měsíci, kdy byla uzavřena Smlouva; uvedená výše úroku odpovídá spravedlivému uspořádání vztahů mezi účastníky.
16. Žalobkyně poskytla žalovanému jistinu zápůjčky ve výši 25 000 Kč, kdy celou zápůjčku měl žalovaný uhradit do 21. 4. 2019 spolu s moderovaným úrokem ve výši 8,19 % ročně z částky 25 000 Kč od 22. 3. 2018 do 21. 4. 2019 v kapitalizované výši 2 221,40 Kč. Žalovaný tedy měl v 13 měsíčních splátkách uhradit celkem částku 27 221,40 Kč, z čehož lze dovodit, že při zohlednění moderovaného úroku náležitá výše 1. – 12. splátky činí 2 094 Kč (poslední 13. splátky ve výši 2 093,40 Kč), přičemž strany se dohodly, že nejdříve dojde k úhradě úroku (poplatků) a až následně k úhradě jistiny, takže 1. splátka ve výši 2 094 Kč měla být použita zcela na úhradu smluvního úroku, 2. splátka ve výši 2 094 Kč měla být použita na zbylou část smluvního úroku ve výši 127,40 Kč a co do částky 1 966,60 Kč měla být použita na úhradu jistiny, 3. až 12. splátka vždy ve výši 2 094 Kč měla být použita vždy zcela na úhradu jistiny a 13. splátka ve výši 2 093,40 Kč měla být použita zcela na úhradu jistiny. Jestliže žalovaný uhradil na dluh celkově částku 3 200 Kč, z toho částka 1 000 Kč byla použita na poplatek za uzavření smlouvy a zbylá částka byla použita na smluvní úrok (částka 2 094 Kč na splátku č. 1 a částka 106 Kč na splátku č. 2), pak je nutno učinit závěr, že kde dni 21. 4. 2019 činil dluh žalovaného na jistině 25 000 Kč a na smluvním úroku 21,40 Kč. Jelikož žalovaný dlužnou částku 25 021,40 Kč doposud dobrovolně neuhradil, zavázal jej k tomu soud svým rozhodnutím (výrok I.), naopak soud žalobu co do částky 15 028,60 Kč pro nedůvodnost zamítl (výrok II.).
17. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 25 000 Kč od 22. 4. 2018 do 4. 10. 2019 v kapitalizované výši 13 500 Kč; tento nárok shledal soud důvodným toliko částečně. Smluvní strany si platně v čl. V odst. 4 Smlouvy sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky úvěru či zesplatněné jistiny, ohledně níž je žalovaný v prodlení, až do úplného zaplacení; souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přitom přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. Žalobkyně uplatnila smluvní pokutu vždy ode dne následujícího s prodlením jednotlivých splátek až do 4. 10. 2019. Soud proto přepočetl smluvní pokutu za prodlení s jednotlivými splátkami, kdy zohlednil náležitou výši splátek č. 1 a 12 ve výši 2 094 Kč a splátky č. 13 ve výši 2 093,40 Kč, jakož i úhrady ze strany žalovaného (viz předchozí bod odůvodnění), načež dospěl k závěru, že správná výše smluvní pokuty za období od 22. 4. 2018 (ve skutečnosti se žalovaný dostal do prodlení až s úhradou 2. splátky splatné dne 21. 5. 2018) do 4. 10. 2019 činí 9 358,13 Kč. Jelikož žalovaný dlužnou částku 9 358,13 Kč doposud dobrovolně neuhradil, zavázal jej k tomu soud svým rozhodnutím (výrok I.), naopak soud žalobu co do částky 4 141,87 Kč pro nedůvodnost zamítl (výrok II.).
18. Na příslušenství požadovala žalobkyně zaprvé smluvní úrok ve výši 10,64 % ročně odpovídající výši úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami spotřebitelům na spotřebu se splatností 1-5 let ke dni uzavření Smlouvy z částky 25 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení; tento nárok neshledal soud důvodným. Smluvní strany si sjednaly poskytnutí úvěru za úroky ve výši 28 % z poskytnuté jistiny a období, na které byl úvěr poskytnut, což v přepočtu na rok činí 25,85 % p. a. Tento úrok měl činit 7 000 Kč, avšak soud jej shledal důvodným toliko do výše 2 221,40 Kč (zde soud podotýká, že pokud se žalobkyně domáhá přiznání jen úroku ve výši 10,64 % ročně, dává tím sama najevo, že sjednaná výše smluvního úroku byla pochybná). Tím, že si smluvní strany sjednaly kapitalizovaný úrok za období 13 měsíců, na které měla být jistina poskytnuta, a současně si nesjednaly, že by se po uplynutí řádné doby trvání zápůjčky měla jistina dále úročit, je nezbytné s přihlédnutím k obsahu Smlouvy a k povaze smluvního typu zápůjčky, která nemusí být po celou svou dobu úplatnou, dospět k závěru, že se již jistina zápůjčky dále neúročí. S ohledem na uvedené soud nárok pro nedůvodnost zamítl (výrok II.).
19. Zadruhé žalobkyně na příslušenství požadovala zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 30 680 Kč (jistina ve výši 25 000 Kč a sjednaný úrok ve výši 5 680 Kč) od 22. 4. 2019 do 20. 5. 2020 v kapitalizované výši 3 178,15 Kč a od 21. 5. 2020 do zaplacení; tento nárok shledal soud důvodným toliko částečně. Jelikož žalovaný neuhradil zápůjčku do řádného termínu její úhrady, tj. do 21. 5. 2020, dnem následujícím se dostal do prodlení, v souladu s čl. V odst. 2 Smlouvy přirostla nesplacená část úroků k jistině a žalobkyni vznikl v souladu s § 1970 o. z. nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně (dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ) z nové jistiny ve výši 25 021,40 Kč až do zaplacení; tento za období od 22. 4. 2019 do 20. 5. 2020 činí 2 640,10 Kč. Vzhledem k tomu soud shledal důvodným nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 25 021,40 Kč od 22. 4. 2019 do 20. 5. 2020 v kapitalizované výši 2 640,10 Kč a od 21. 5. 2020 do zaplacení (výrok I.); ve zbylém rozsahu tento nárok pro nedůvodnost zamítl (výrok II.).
Náklady řízení a lhůta k splnění
20. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení bylo nutné k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyně byla ke dni vydání rozhodnutí (6. 4. 2021) v řízení úspěšná co do přiznání částky 39 165,13 Kč (jistina se smluvním úrokem ve výši 25 021,40 Kč + smluvní pokuta ve výši 9 358,13 Kč + kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 640,10 Kč + úrok z prodlení od 21. 5. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku na částku 2 145,50 Kč), přičemž v žalobě požadovala ke dni rozhodnutí celkem částku 61 698,19 Kč (jistina se smluvním úrokem, poplatky a smluvní pokutou ve výši 53 550 Kč + úrok od 21. 5. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku na částku 2 339,34 Kč + kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 3 178,15 Kč + úrok z prodlení od 21. 5. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku na částku 2 630,70 Kč). Co do vyjádření v procentech, úspěch žalobkyně v řízení činil 63,48 % v poměru k neúspěchu ve výši 36,52 %. S ohledem na uvedené má žalobkyně nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 26,96 %.
21. Soudu je z úřední činnosti známo, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném touž žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Předmětem řízení je částka nepřevyšující 50 000 Kč (žalobkyně sice se domáhala zaplacení částky 53 550 Kč, ale jistinu měla představovat toliko částka 47 870 Kč a zbylá částka byla příslušenstvím, což žalobkyně reflektovala i v rámci svého výpočtu soudního poplatku na str. 4 návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) a žalobkyni svědčí právo na náhradu nákladů řízení. Protože byly splněny podmínky dle § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení podle § 14b cit. vyhl. Náklady řízení v celkové výši 9 164,11 Kč se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 915 Kč, z odměny advokáta ve výši 5 091 Kč, která spočívá v odměně za 3 úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení a písemné podání žaloby, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem) á 500 Kč (§ 14b odst. 1 bod 3 . cit. vyhl.) a v odměně za 1,5 úkonu právní pomoci (účast při jednání dne 6. 4. 2021, vyjádření k výzvě soudu, zdali žalobkyně souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání; soud naopak nepřiznal náhradu za vyjádření žalobkyně ze dne 11. 3. 2021, neboť požadovaná tvrzení měla obsahovat bezvadná žaloba) á 2 394 Kč (§ 14b odst. 3 . ve spojení s § 7 bodem 5 cit. vyhl.), z náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby á 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl.) a za 2 úkony právní služby á 300 Kč (§ 14b odst. 5 písm. b) cit. vyhl.) a z 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 1 258,11 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ). Soud proto žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 26,96 % z výše uvedené částky 9 164,11 Kč, tedy částku 2 470,64 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. je žalovaný povinen tyto náklady uhradit k rukám zástupce žalobkyně (výrok III.).
22. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od doručení ke Krajskému soudu v Brně, pobočce ve Zlíně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně, ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, oprávněná strana (žalobkyně) může podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.