Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
70 C 419/2020-56
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní titul Radkou Nekolovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se u Okresního soudu v Mělníku domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovaný přihlásil do evidence jako držitel televizního přijímače dne datum, čímž se stal poplatníkem televizního poplatku; nezaplatil však žalobkyni poplatky za měsíce duben rok ve výši částka a květen rok až září rok ve výši částka za každý měsíc a žalobkyni tudíž dluží částku částka s příslušenstvím.
2. Usnesením ze dne datum Okresní soud v Mělníku vyslovil svou místní nepříslušnost a věc byla postoupena zdejšímu soudu.
3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. “), bez jednání na základě předložených listinných důkazů.
4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalovaný se v květnu rok přihlásil jako poplatník televizního poplatku. Z předloženého přehledu nezaplacených předpisů vyplývá, že žalovaný nezaplatil televizní poplatky za měsíce duben rok až září rok. Žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení dopisem ze dne datum.
5. Soud vyšel z toho, že žalovaný byl v předmětném období poplatníkem televizního poplatku, když se v květnu 1996 přihlásil jako poplatník televizního poplatku a netvrdil, že by následně poplatníkem být přestal. Dle § 2 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. , o rozhlasových a televizních poplatcích, platí, že televizní poplatek se platí za televizní přijímač. Dle § 3 odst. 2 tohoto zákona je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Dle § 6 tohoto zákona měsíční výše televizního poplatku činí částka. Dle § 7 odst. 2 tohoto zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Dle § 10 tohoto zákona nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.
6. Žalovaný byl v předmětném období poplatníkem televizního poplatku, tento však za výše uvedené měsíce nezaplatil. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dluhu, na výzvu žalovaný nereagoval, proto je žalobkyně oprávněna domáhat se svého práva u soudu. Televizní poplatky jsou splatné do patnáctého dne každého měsíce, od následujícího dne tak byl žalovaný v prodlení. Žaloba je zcela důvodná, soud proto žalobkyni žalovanou částku přiznal včetně úroku z prodlení, na který má žalobkyně nárok dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vyčíslený úrok z jednotlivých dlužných částek od prvního dne prodlení do datum činí částka, za další období žalobkyně úrok z prodlení nepožadovala.
7. Podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. přiznal soud žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, proti žalovanému právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v plné výši, a to celkem v částce částka. Ta odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši částka a paušální úhradě hotových výdajů dle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. (ve znění od datum) a ustanovení § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. , dle které nezastoupenému účastníkovi přizná soud paušální náhradu hotových výdajů dle této vyhlášky, která se v tomto případě sestává ze dvou úkonů právní služby – výzva k plnění a sepis žaloby, přičemž za každý tento úkon náleží paušální náhrada ve výši částka.
8. Náhradu nákladů spojených s advokátním zastoupením (odměnu dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ) soud žalobkyni nepřiznal, neboť tyto náklady nelze považovat za účelně vynaložené ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. V této souvislosti soud poukazuje na nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 3344/12 , ve kterém Ústavní soud dovodil, že náklady žalobkyně na zastoupení advokátem není možné (v případě vymáhání televizních poplatků, které jsou převážným zdrojem jeho financování) hodnotit jako účelně vynaložené, neboť na žalobkyni je třeba – vzhledem k její specifickému a výsadnímu postavení – v určitých ohledech klást srovnatelné nároky jako na orgány státní moci. To znamená, že ve věci, v níž předmět sporu tvoří jeho relativně běžnou agendu, k jejímuž obstarávání je (či má být) dostatečně vybavena, a právní otázka, která tvoří jádro sporu, je řešena ustáleným způsobem, zásadně nelze náklady vynaložené žalobkyní na advokátní zastoupení hodnotit jako opodstatněně vynaložené. Žalobkyně totiž má být dostatečné materiálně a personálně vybavena a zabezpečena k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně vymáhat televizní poplatky, a to již jen s ohledem na to, jaký pro ni mají význam. V daných souvislostech soud podotýká, že podstatné (nosné) důvody, které Ústavní soud k rozhodnutí vedly, obsahují mj. ústavně konformní výklad relevantních (ústavně) právních ustanovení, k jehož použití jsou obecné soudy – v rámci své rozhodovací činnosti (v obdobných případech) – zavázány; takto Ústavní soud kupř. v nálezu ze dne datum, sp. zn. IV. ÚS 3465/12 , zdůraznil, že nerespektování nosných důvodů jeho nálezů bez předložení dostatečně odůvodněné (konkurenční) argumentace způsobilé vyložit odchýlení od existující nálezové judikatury představuje ze strany obecného soudu porušení článku 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobo d, článku 2 odst. 3 Ústav y, článku 89 odst. 2 Ústav y a článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobo d. V tomto řízení přitom nedošlo k žádné (mimořádné) skutečnosti, která by vybočovala z obvyklého průběhu řízení tohoto typu a odůvodnila posouzení nákladů advokátního zastoupení žalobkyně jako účelně vynaložených, resp. umožnila soudu odchýlit se od závěrů nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3344/12 .
9. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.
10. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.