Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 574/2020-25
Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem JUDr Martinem Skalickým ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa
zastoupena advokátem titul. jméno příjmení
vykonávajícím advokacii jako společník název advokátní kanceláře anonymizováno příjmení, příjmení, právnická osoba, sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
hlášená k trvalému pobytu na adrese adresa žalované
o zaplacení 6 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 6 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od 2. 7. 2017 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do nároku na zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 1 965 Kč a částky 500 Kč.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 595,60 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku na účet žalobkynina advokáta titul. jméno příjmení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 6 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od 2. 7. 2017 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá co do nároku na zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 1 965 Kč a částky 500 Kč.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 595,60 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku na účet žalobkynina advokáta [titul]. [jméno] [příjmení].</b>
1. Žalobkyně se žalobou domáhala od žalované zaplacení částek s příslušenstvím, uvedených v bodě I. a II. výroku tohoto rozsudku. K odůvodnění žaloby uvedla, že pohledávku za žalovanou Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2019 postoupila společnost právnická osoba se sídlem na země (dále jen„ původní věřitel“) společnosti právnická osoba, IČO a ta následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2019 žalobkyni. Původní věřitel uzavřel s žalovanou dne 1. 3. 2017 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr ve výši 6 000 Kč, který měl být splacen měsíčními splátkami ve výši minimálně 12,5 % z čerpaného úvěru anebo 1 000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší, a to včetně úroku ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky. Z čerpané částky žalovaná neuhradila jistinu úvěru ve výši 6 000 Kč. Dále má žalobkyně nárok výše uvedený úrok z úvěru od 5. 3. 2017 do dne splatnosti 1. 7. 2017, na náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalované se splácením ve výši 250 Kč, a to ve výši 500 Kč. Žalovanou nebyl úvěr uhrazen, navzdory upomínkám.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
4. Z důkazů předložených žalobkyní a provedených při jednání soudu nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, když pod listinou„ Smlouva o revolvingovém úvěru“, datovanou 2. 3. 2017, chybějí podpisy obou stran. Prokázáno je jen to, že právní předchůdkyně žalobkyně měla k dispozici některé osobní údaje žalované, aniž by z této skutečnosti bylo bez dalšího zřejmé, že tyto údaje poskytla právní předchůdkyni žalobkyně žalovaná. Totéž platí ve vztahu k listině„ loan application info“. Nelze dovodit vůli žalované uzavřít s právní předchůdkyní žalobkyně úvěrovou smlouvu za podmínek tvrzených v žalobě. Dále žalobkyní nebylo tvrzeno a ani nijak prokázáno, jak její právní předchůdkyně konkrétně prověřila úvěruschopnost žalované ve smyslu § 84 -89 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, když absence takové prověření vede k neplatnosti smlouvy, a to nikoliv pouze relativní, vyslovené soudem k námitce spotřebitele, ale absolutní (k tomu zejména rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. března 2020 ve věci OPR- právnická osoba GK sp. zn. C -679/18 - ECLI:EU:C: 2020, dále například rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019 v řízení sp. zn. 22 Co 221/2019 , rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 8. 2017, sp. zn. 64 Co 252/2017 , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 ). Prokázáno je poskytnutí tvrzené částky 6 000 Kč společnosti právnická osoba dne 2. 3. 2017 na bankovní účet žalované.
5. Protože nebylo prokázáno uzavření smlouvy, ale bylo prokázáno poskytnutí konkrétní částky žalované, soud žalobě ve vztahu k této částce vyhověl, protože přijetím uvedené částky bez právního důvodu se žalovaná ve smyslu § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), vůči právní předchůdkyni žalobkyně, a následně vůči žalobkyni, které byla pohledávka postoupena, bezdůvodně obohatila a toto bezdůvodné obohacení je povinna vydat. Protože se žalovaná s vydáním bezdůvodného obohacení ocitla v prodlení, má žalobkyně dle § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. právo též na úrok z prodlení. Ve zbytku soud žalobu zamítl.
6. Ve věci měla větší míru úspěchu žalobkyně, jíž tak vzniklo dle § 142 odst. 2 OSŘ právo na náhradu poměrné části nákladů řízení, přičemž po odečtení míry jejího neúspěchu od míry jejího úspěchu se jedná o 40 % nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek za řízení 400 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 AT a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Při stanovení výše odměny advokáta a náhrady hotových výdajů soud postupoval dle § 14b AT, protože v tomto případě bylo řízení zahájeno tzv.„ formulářovou žalobou“, tedy žalobou podávanou týmž žalobcem opakovaně na ustáleném vzoru ve skutkově a právně obdobných věcech. Žalobkynin advokát vykonává advokacii jako společník právnické osoby, která je registrována k placení daně z přidané hodnoty, žalobkyně má proto dle § 137 odst. 3 OSŘ právo na náhradu této daně ve výši 21 % z náhrady nákladů řízení s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám žalobkynina advokáta.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 OSŘ ).
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze se splnění povinnosti domáhat návrhem na exekuci u soudního exekutora.