Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
210 C 31/2020-67
Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní JUDr Kateřinou Zatloukalovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 13 014 Kč s příslušenstvím, o 2.358,86 Kč
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 20. 10. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 014 Kč od 11. 2. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 000 Kč od
11. 2. 2020 do 19. 10. 2020, s úrokem ve výši 94,57 % ročně z částky 10 000 Kč od
11. 2. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 13 939 Kč.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 20. 10. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 014 Kč od 11. 2. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 000 Kč od 11. 2. 2020 do 19. 10. 2020, s úrokem ve výši 94,57 % ročně z částky 10 000 Kč od 11. 2. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 13 939 Kč. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 13 014 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 014 Kč ve výši 10% ročně od 11. 2. 2020 do zaplacení, dále částky
2 358,86 Kč a dále úroku ve výši 94,57 % p.a z částky 10 000 Kč od 11. 2. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový dosáhne částky 13 939 Kč. Žalobkyně tvrdila, že je držitelem povolení České národní banky k poskytování spotřebitelských úvěrů. Mezi žalobkyní, jako věřitelem, a žalovaným, jako klientem, byla prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na úvěr ve výši 10 000 Kč. K vyplacení úvěru žalovanému došlo na účet dne
datum. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 94,57 % p.a. splácet ve 3 měsíčních splátkách ve výši částka splatných vždy k 4. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem prosinec 2019, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobce (věřitele) o schválení úvěru. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému následně zasláno na dodejku. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Zejména se jednalo o doklady o příjmech, výpisy z bankovního účtu a prohlášení žalovaného. Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích příjmení a NRKI (Nebankovní registr klientských informací) a v databázi vedené společností právnická osoba, na základě výše uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Dále bylo dále prověřeno, že žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru nebylo žalobkyni uhrazeno ničeho. Před zesplatněním celého úvěru v důsledku tohoto prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 998 Kč, tj. 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne
v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek č. 1,2, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů. Tato smluvní pokuta je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. V důsledku tohoto prodlení žalovaného žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2 smlouvy
v celkové výši 400 Kč (podle smlouvy platí, že vzniká právo na zaplacení této náhrady nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů). Žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení této náhrady nákladů u splátek č. 1, 2, u kterých se žalovaná ocitl v prodlení o délce 15 dnů. Tato náhrada nákladů je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení.
Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. 1 splatné dne 4. 12. 2019. K datu 9. 2. 2020 tak došlo v souladu s čl. 6 smlouvy k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4 smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 11 616 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Před zesplatněním úvěru byla přitom žalovaný vyzván k úhradě dané dlužné splátky
a byla mu poskytnuta k tomu lhůta alespoň 30 dnů. V bodě 6.5 smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne 11. 2. 2020, až do jejího úplného zaplacení. V bodě 2.2 smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Po zesplatnění celého úvěru nebyla žalobkyni žalovaným uhrazena žádná částka. Žalovaný tak dluží žalobkyni částku odpovídající aktuální dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 11 616 Kč (odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 10 000 Kč a úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 1 616 Kč) s příslušenstvím, smluvní pokutu v celkové výši 998 Kč s příslušenstvím, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši 400 Kč s příslušenstvím, smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem 11. 2. 2020 do zaplacení, tj. smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky 11 616 Kč od 11. 2. 2020 do zaplaceni. Žalobkyně touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši 2 358,86, úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 10 000 Kč ode dne
11. 2. 2020 do zaplacení. Žalobkyně touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 94,57 % p.a. Žalovaný tyto částky neuhradil ani na základě zaslané předžalobní výzvy.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení byl zcela procesně pasivní, k jednání soudu se nedostavil.
Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:
3. Z úplného výpisu ze seznamu ČNB, že žalobkyně je od datum držitelem povolení k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení.
4. Z listin y nazvané informace pro klienta a žádost o úvěr, že v této jsou uvedeny informace jak postupovat v případě zájmu o spotřebitelský úvěr na stránkách webová adresa.
5. Ze zprávy z právnická osoba, že žádost o vyhodnocení kredibility zákazníka (žalovaného) byla podána dne datum, aplikační skóre od číslo, vyhodnoceno skóre 361, vyjádření rizikovosti zákazníka pro skóre 300 odpovídá 24,2 %, pro skóre 350 odpovídá 13,8 %, pro skóre 400 odpovídá 7,4 %, vyšší skóre indikuje nižší riziko nezaplacení zákazníkem.
6. Ze zákaznické karty žalovaného, že návrh na smlouvu byl do klientské zóny žalobkyně vložen
datum, stejný den byl vložen dokument předsmluvní formulář, smlouva o úvěru, oznámení o schválení úvěru.
7. Z předžalobní výzvy, že tato byla vyhotovena právním zástupcem žalobkyně a je datována dnem datum.
8. Z nedatovaného výpisu z registru příjmení, že žalovaný má v registru vedeny 4 záznamy o vzniku příznaku, a to ze dne datum, datum, datum, datum, všechny jsou zaplaceny. Z listin y není zřejmé, kdy byla pořízena.
9. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací (NRKI), že zde byl proveden skóring žalovaného v tomto registru, skóre bylo uvedeno 247, tedy uvedené ve druhé kategorie ze tří. Žalobkyně si vyhodnotila rizikovost klienta jako menší riziko. Z výpisu není zřejmé, z jakých údajů bylo vycházeno.
10. Z dokladu o vyplacení úvěru – otisku dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu, že dne
datum byla provedena platba na vrub účtu číslo bankovní účet, variabilní symbol, ve výši částka.
11. Z oznámení o schválení úvěru ze dne datum, že žalobkyně žalovanému tímto sděluje, že byl schválen úvěr ke smlouvě o úvěru číslo celková výše úvěru částka, celková částka, kterou má zaplatit částka, zápůjční úroková sazba 94,58 % p. a., počet splátek 3 měsíčně, po částka, RPSN 148,51 %.
12. Z předsmluvního formuláře, který není datován a podepsán, že jsou v něm uvedeny standardní informace o spotřebitelském úvěru. Ve formuláři jsou uvedeny základní parametry úvěru, základní údaje o věřiteli a zprostředkovateli úvěru, mj. je zde uvedeno, že výpůjční úroková sazba činí 94, 58% ročně s tím, že úroky budou počítány jako nominální úroková sazba.
13. Z výpisu z účtu žalovaného vedeného u právnická osoba za období od datum –
datum, že k účtu byl sjednán kontokorent do výše částka, počáteční zůstatek na účtu byl mínus částka, celkem přišlo částka, celkem odešlo částka, konečný zůstatek byl částka, disponibilní zůstatek včetně kontokorentu byl mínus částka. Dne datum byla na účet připsána částka částka nemocenské od ČSSZ, dne datum invalidní důchod 3. stupně od ČSSZ ve výši částka. Dále byla dne datum připsána částka částka jako půjčka od právnická osoba, dne datum připsána částka částka půjčka od právnická osoba, datum připsána částka částka půjčka od právnická osoba, dne datum částka částka půjčka od anonymizována tři slova, dne datum částka částka půjčka od právnická osoba, dne datum částka částka, úvěr od právnická osoba Dne
datum byla připsána částka částka jako transfer z hráčského účtu právnická osoba Většinu odchozích plateb tvoří čerpání kontokorentu.
14. Z výzvy k zaplacení ze dne datum, že žalobkyně sepsala dne datum tuto listin u, v níž upozorňuje žalovaného na možnost zesplatnění celého úvěru, neboť je v prodlení se splátkou 1, splatnou dne datum a splátkou 2, splatnou dne datum.
15. Z výzvy k zaplacení ze dne datum, že žalobkyně sepsala dne datum tuto listin u, v níž upozorňuje žalovaného na možnost zesplatnění celého úvěru, neboť je v prodlení se splátkou 1, splatnou dne datum, splátkou 2, splatnou dne datum a splátkou 3, splatnou dne
datum.
16. Z oznámení o zesplatnění úvěru, že žalobkyně dne datum sepsala listin u, v níž oznamuje žalovanému, že k datu datum zesplatnila veškeré závazky žalovaného vyplývající z předmětné úvěrové smlouvy, když žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou splátky úvěru o délce 65 dnů. Současně vyzývá žalovaného k okamžité úhradě částky částka tvořené zbývající dlužné původní jistiny úvěru ve výši částka, úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění ve výši částka, neuhrazené smluvní pokuty ve výši částka, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši částka.
17. Z karty klienta, že v této je zaznamenáno, že dne datum byl žalovanému vyplacen úvěr v částce částka, smluvní odměna částka, splaceno částka.
18. Z kopie občanského průkazu, že žalobkyně ověřila totožnost žalovaného před poskytnutím finančních prostředků.
19. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru ze dne datum, číslo že touto smlouvou se žalobkyně jako poskytovatel úvěru zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč s tím, že celková částka, kterou má žalovaný zaplatit činí 11 616 Kč, doba trvání úvěru je 3 měsíce, celková výše splátky 3 872 Kč měsíčně a počet splátek 3 s tím, že budou hrazeny nejpozději každého 4. dne v měsíci. Zápůjční úroková sazba činí 94,58 % ročně a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. Při odstoupení od smlouvy dle bodu 7.1 části B smlouvy činí částka úroku splatná za 1 kalendářní den 26,17 Kč, RPSN činí 148,51 %. Sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Žalobkyně je pak oprávněna na úrocích za poskytnutí úvěru, které přirostou po zesplatnění úvěru, požadovat částku v maximální souhrnné výši 13 920 Kč, tj. 120 % celkové částky, kterou má klient zaplatit, uvedené v části A smlouvy. Dále bylo ve smlouvě uvedeno, že žalovanému vzniká povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitl v prodlení o délce 30 dnů, maximálně však ve výši 2 999 Kč za každý kalendářní rok, se splatností ve lhůtě do 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k zaplacení smluvní pokuty a náhradu účelně vynaložených nákladů, které žalobkyni vznikly v souvislosti s prodlením žalované o délce 15 dnů ve výši 200 Kč u každé splátky se splatností do 10 dnů ode dne vzniku práva na její zaplacení. Podle smlouvy v případě, že se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky nebo její části o délce 65 dnů, dojde automaticky k zesplatnění úvěru, tzn., že se k tomuto dni stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů podle smlouvy s tím, že se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru a žalobkyně je oprávněna požadovat po žalovaném úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Nadto bylo ve smlouvě sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Listin Listina je žalovaným podepsána jedinečným kódem dne datum v 18: 15:28 hodin, a to na poslední straně, s tím, že ze strany žalobkyně byla akceptována dne datum. Žalovaný je v listin ě označena mj. trvalým bydlištěm ulice a číslo, obec, která je též adresou pro doručování. Návrh/smlouv byl učiněn na formuláři připraveném žalobkyní (formulář se evidentně předtištěn, jsou do něj počítačově doplněny toliko údaje identifikující zprostředkovatele úvěru, klienta, základní údaje o poskytovaném úvěru a o maximální výši požadovaných úroků po zesplatnění, zbytek textu nemohl být jakkoliv měněn). Žalovaný uvedl jako platební místo číslo účtu bankovní účet.
Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:
20. Žalobkyně je právnickou osobou, která je od datum oprávněna poskytovat spotřebitelské úvěry jiné než na bydlení. Návrhem na uzavření smlouvy o úvěru podepsaným žalovaným elektronickými prostředky komunikace na dálku dne datum požádal žalovaný žalobkyni o poskytnutí úvěru v částce 10 000 Kč. Návrh na poskytnutí úvěru žalované byl žalobkyní akceptován dne datum, dne datum byla částka 10 000 Kč vyplacena na účet uvedený žalovaným ve smlouvě. Žalovaný se zavázala úvěr splatit ve 3 měsíčních splátkách po 3 872 Kč, a to počínaje nejpozději 4. dnem kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen, spolu s úrokem ve výši 94,58 % ročně neměnným po celou dobu splácení úvěru
a sjednaným ve formě nominální úrokové míry (sazby). Celkem se tak zavázal vrátit žalobkyni částku 11 616 Kč. Jiná odměna za poskytnutí úvěru ujednána nebyla. Žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného lustrací v registru příjmení (není však zřejmé k jakému datu), kdy v tomto registru žalovaný má v registru vedeny 4 záznamy o vzniku příznaku, a to ze dne
datum, datum, datum, datum, všechny byly zaplaceny. Dále úvěruschopnost prověřoval v nebankovním registru klientských informací (NRKI), přičemž v tomto registru byl žalovaný vyhodnocen jako mírně rizikový, a dále v databázi vedené společností právnická osoba, když není zřejmé, jaké údaje byly v těchto databázích užity. Dále měla žalobkyni k dispozici výpis z účtu žalovaného za období od datum do datum. Podle tohoto výpisu byl k účtu sjednán kontokorent do výše částka, počáteční zůstatek na účtu byl mínus částka, konečný zůstatek byl částka, rezervovány byly prostředky částka, disponibilní zůstatek včetně kontokorentu byl mínus částka. Na účet jako příjem byl připsán invalidní důchod 3. stupně ve výši částka a nemocenské dávky ve výši částka. Z výpisu bylo zřejmé, že další část připsaných částek pochází z nebankovních půjček, když dne datum byla připsána částka částka od právnická osoba, dne datum připsána částka částka od právnická osoba, téhož dne, tj. datum připsána částka částka od právnická osoba, dne datum částka částka od anonymizována tři slova, dne datum částka částka od právnická osoba, téhož dne, tj. datum částka částka od právnická osoba Výši nákladů žalovaného žalobkyně nijak neprověřovala. Ve smlouvě o úvěru bylo dále ujednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru,
a to i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny, a to až do doby její úplné úhrady, že žalobkyně bude úrok přirostlý po zesplatnění úvěru uplatňovat v roční nominální úrokové sazbě, a to v maximální souhrnné výši
13 920 Kč. Dále bylo ve smlouvě uvedeno, že žalovanému vzniká povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitl v prodlení o délce 30 dnů, maximálně však ve výši 2.999 Kč za každý kalendářní rok, se splatností ve lhůtě do 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k zaplacení smluvní pokuty a náhradu účelně vynaložených nákladů, které žalobkyni vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného o délce 15 dnů ve výši 200 Kč u každé splátky se splatností do 10 dnů ode dne vzniku práva na její zaplacení. Podle smlouvy v případě, že se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky nebo její části o délce 65 dnů, dojde automaticky k zesplatnění úvěru, tzn., že se k tomuto dni stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů podle smlouvy s tím, že se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru a žalobkyně je oprávněna požadovat po žalované úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Nadto bylo ve smlouvě sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Žalovaný se dostal do prodlení s placením již první splátky, poté i druhé a třetí splátky. Proto žalobkyně dne 9. 2. 2020 sepsala oznámení, kde žalovanému sděluje, že byl úvěr žalobkyní ke dni 9. 2. 2020 zesplatněn.
21. Soud naopak nemá za prokázané, že žalovanému byla doručena výzva ze dne 6. 1. 2020,
4. 2. 2020, 9. 2. 2020 či předžalobní výzva ze dne 12. 8. 2020.
22. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
23. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
24. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
25. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
26. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
27. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
28. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
29. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C -697/18 musí být články 8 a 23 směrnice EP a Rady 2008 ES vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby
z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 28 a 3 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení
s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných
a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka - spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná (…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován
v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , při posuzování rozporu úvěrové smlouvy s dobrými mravy by měly soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když to, zda je reálné splacení dluhu i výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv.
30. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. S odkazem na výše citovanou judikaturu byl soud povinen v první řadě zjišťovat, zda žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované splatit předmětný úvěr. Žalobkyně měla ohledně příjmů a výdajů žalovaného k dispozici pouze jediný doklad, a to výpis z jeho účtu za měsíc září 2019. Z tohoto výpisu přitom bylo zřejmé, že žalovaný prakticky celý měsíc čerpal kontokorent a převážná část jeho příjmů pochází z dalších nebankovních půjček, jejichž výše značně převyšovala jeho faktické příjmy tvořené dávkami nemocenské a invalidním důchodem. Pokud si za této situace žalobkyně neověřila výdaje žalovaného (jeho další závazky, platební historii, životní náklady), nedostála dle soudu své povinnosti vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1, 2 ZSÚ a smlouvu o úvěru je tak nutno považovat za neplatnou dle ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ ve spojení s ustanovením § 588 o. z. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť žalobkyně žalovanému plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému dne 7. 11. 2019 vyplatila na jeho účet částku 10 000 Kč, zároveň žalobkyně tvrdila, že žalovaný dosud nezaplatil ničeho. Soud proto žalobkyni přiznal požadovanou neuhrazenou původní jistinu dluhu ve výši 10 000 Kč, která odpovídá vyplacenému úvěru, když žalovaný v řízení nevznesl námitku vzájemného plnění ve smyslu ustanovení § 2993 o. z., tedy netvrdil, ani neprokazoval, že by na jistinu dluhu něco uhradil, naopak byl po celou dobu řízení zcela pasivní. Žalobkyni rovněž náleží zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.), ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , a to ode dne následujícího po dni, kdy byl žalovaný poprvé prokazatelně vyzván k vydání bezdůvodného obohacení. Za tento den soud považuje den následující po doručení žaloby žalovanému (žaloba doručena dne 19. 10. 2020), neboť doručení výzev ze dne 6. 1. 2020, 4. 2. 2020, oznámení o zesplatnění úvěru ani předžalobní výzvy nebylo v řízení prokázáno. Ve zbylé části soud žalobou uplatněný nárok výrokem II. zamítl. Lhůtu
k plnění soud stanovil jako obecnou třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř.
31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovanému, který byl ve sporu převážně úspěšný, žádné náklady řízení, z důvodu jeho procesní pasivity, nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.