Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
106 C 138/2021-59
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr Petrou Hermannovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 6 350 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 6 350 Kč
-) spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 961,23 Kč,
-) spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 847,67 Kč,
-) spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 4 890,4 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení,
-) spolu s úrokem ve výši 23,66 % ročně z částky 4 890,4 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, se v celém rozsahu zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 6 350 Kč</b> <b>-) spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 961,23 Kč,</b> <b>-) spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 847,67 Kč,</b> <b>-) spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 4 890,4 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení,</b> <b>-) spolu s úrokem ve výši 23,66 % ročně z částky 4 890,4 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, se v celém rozsahu zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, jenž byl soudu doručen dne
27. 1. 2021, se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 6 350 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba a žalovaným došlo dne 16. 5. 2016 k uzavření smlouvy o půjčce číslo. Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této smlouvy smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 400 Kč s úrokovou sazbou 23,66 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 26. 6. 2017. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 24. 5. 2019. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil 11 050 Kč. Právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy s žalovaným posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, kdy žalovaný byl dotazován na jeho rodinné, pracovní a jiné poměry, tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného a poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzeních žalovaného, které uvedl v kartě zákazníka a dospěl k závěru o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019. Ke dni 29. 11. 2019 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 6 350 Kč a sestávala z dlužné jistiny 4 890,40 Kč, dlužného úroku 0 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost 0 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek 1 459,60 Kč.
Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení:
- dlužné částky půjčky ve výši 4 890,40 Kč,
- dlužné částky poplatku ve výši 1 459,60 Kč,
- kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 961,23 Kč
- kapitalizovaných úroků ve výši 2 847,67 Kč
- úroků ve výši 23,66 % ročně z dlužné jistiny 4 890,40 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení,
- úroků z prodlení v zákonné výši ve výši 8,05 % z dlužné jistiny 4 890,40 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
K jednání, jenž se ve věci konalo dne 20. 5. 2021, se nedostavil žádný z účastníků, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Soud jednal a rozhodl ve věci samé vycházeje přitom z obsahu spisu a provedeného dokazování (§ 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
V daném případě vzal soud za prokázáno, a to ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným dne 16. 5. 2016, že uvedeného dne žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o půjčce číslo na základě které poskytla žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy půjčku ve výši 10 000 Kč. Žalovaný si zároveň zvolil hotovostní inkaso splátek, což stvrdil svým podpisem na smlouvě. Zároveň se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně poplatek ve výši 7 400 Kč, představující součet úroku ve výši 1 400 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a náklady na hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč. Celková dlužná částka představující půjčku a poplatek činí 17 400 Kč. Žalovaný si zvolil hotovostní režim splátek a zavázal se zaplatit celou dlužnou částku v 58 týdenních splátkách po 300 Kč s tím, že první splátka je splatná 7. kalendářní den od uzavření smlouvy a každou následující splátku nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky smlouvy o půjčce, kdy dle čl. 1 výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná po celou sjednanou dobu trvání smlouvy a činí 23,72 %.
Z karty zákazníka žalovaného ze dne 16. 5. 2016 vzal soud za prokázáno, že žalovaný sdělil osobní údaje, datum narození, rodné číslo, adresu trvalého pobytu Poslední číslo, obec, jeho totožnost byla ověřena dle občanského průkazu. Dále žalovaný sdělil, že je zaměstnán u firmy Garsjs s r. o. jako montážní dělník s příjmem 11 000 Kč. Zaměstnání bylo dle karty zákazníka ověřeno. Dále byly sděleny příjmy domácnosti mzda 11 000 Kč, celkový příjem 11 000 Kč. Výdaje domácnosti nájem 2 000 Kč, výdaje domácnosti 7 000 Kč. Celkové výdaje
9 000 Kč, použitelný příjem 2 000 Kč. Byly předloženy dokumenty k ověření, a to občanský průkaz, výplatní pásky, pracovní a nájemní smlouva, SIPO. Žalovaný stvrdil správnost údajů svým podpisem.
Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne 29. 11. 2019 vzal soud za prokázáno, že smluvní strany uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek včetně pohledávky za žalovaného ze smlouvy číslo ve výši 6 350 Kč. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019 vzal soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně oznámil žalovanému postoupení pohledávky ze smlouvy o půjčce číslo ve výši 6 350 Kč s výzvou k plnění.
Z podacího lístku vzal soud za prokázáno, že oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému odesíláno žalobkyní dne 13. 12. 2019.
Z předžalobní výzvy ze dne 11. 12. 2020 vzal soud za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k plnění pohledávky ze smlouvy číslo ve lhůtě do 26. 12. 2020. Z poštovního podacího lístku vzal soud za prokázáno, že korespondence byla žalovanému odesílána dne 11. 12. 2020.
Po provedeném dokazování činí soud závěr o skutkovém stavu: právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 16. 5. 2016 smlouvu o půjčce číslo dle které byly žalovanému právním předchůdcem žalobkyně poskytnuty v hotovosti peněžité prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zároveň zavázal zaplatit spolu s poskytnutou půjčkou částku 7 400 Kč, jenž představuje úrok ve výši 1 400 Kč s úrokovou sazbou 23,72 %, odměnu za administrativní zpracování půjčky
2 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč. Celkovou částku ve výši 17 400 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 300 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne 29. 11. 2019 byla pohledávka za žalovaného ze smlouvy číslo v celkové výši 6 350 Kč postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019. Předžalobní výzvou ze dne 11. 12. 2020 odesílanou dne 11. 12. 2020 právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k úhradě pohledávky ze smlouvy o půjčce číslo ve lhůtě do 26. 12. 2020.
Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce číslo na základě které byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poplatek ve výši 7 400 Kč, tj. celkem částku 17 400 Kč během 58 týdnů ve splátkách po 300 Kč.
Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu ust. § 2390 zák. č. 89/2012 Sb. a současně je nutno na danou věc aplikovat i zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru. Soud má za to, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným nebyla platně uzavřena smlouva o půjčce číslo.
Podle ust. § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost věřitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
Spotřebitelským úvěrem se myslí v souladu s ust. § 1 zák. č. 145/2010 Sb. i zápůjčka. Tím není dotčeno subsidiární použití občanského zákoníku v otázkách, které zákon o spotřebitelském úvěru neupravuje, protože platí, že zákon o spotřebitelském úvěru je vůči občanskému zákoníku ve vztahu speciality a použití právních norem zde obsažených, má přednost před použitím právních norem obsažených v občanském zákoníku .
Žalobkyně v řízení tvrdila, že před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně předložila soudu zákaznickou kartu, dle které žalovaný sdělil osobní údaje, datum narození, rodné číslo, adresu trvalého pobytu anonymizováno číslo, obec, jeho totožnost byla ověřena dle občanského průkazu. Dále žalovaný sdělil, že je zaměstnán u firmy Garsjs s r. o. jako montážní dělník s příjmem 11 000 Kč. Zaměstnání bylo dle karty zákazníka ověřeno. Dále byly sděleny příjmy domácnosti mzda 11 000 Kč, celkový příjem 11 000 Kč. Výdaje domácnosti nájem 2 000 Kč, výdaje domácnosti 7 000 Kč. Celkové výdaje 9 000 Kč, použitelný příjem 2 000 Kč. Byly předloženy dokumenty k ověření, a to občanský průkaz, výplatní pásky, pracovní a nájemní smlouva, SIPO. Žalovaný stvrdil správnost údajů svým podpisem.
Soudu v řízení nebyly předloženy doklady, které měly být dle zákaznické karty ověřeny. Skutečnosti, které žalobkyně tvrdila ohledně ověření úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru, nebyly řádným způsobem ověřeny.
Žalobkyně se nedostavila k soudnímu jednání, nemohla být poučena podle ust. § 118a odst. 3
o. s. ř. o. s. ř. , aby označila důkazy k prokázání tvrzení ohledně schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Poučovací povinnost soudu se váže toliko na soudní jednání. Soud má proto za to, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní ohledně splnění povinnosti posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí.
S odkazem na ust. § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. hodnotí soud smlouvu číslo jako neplatnou, neboť odporuje zákonu (§ 580 odst. 1 o. z. č. 89/2012 Sb. ).
Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
V důsledku neplatnosti smlouvy jsou neplatná i vedlejší ujednání o placení poplatků a příslušenství.
Pokud právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 10 000 Kč dne 16. 5. 2016 a žalovaný ji v hotovosti převzal, pak je možno nárok žalobkyně vůči žalovanému posoudit ve smyslu ust. § 2991 zák. č. 89/2012 Sb. jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.
Ve smyslu ust. § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž by to byl platný závazek, má právo na to, co plnila. V případě peněžitého plnění je tak na soudu, aby toto plnění sám při absenci jakéhokoliv úkonu ze strany účastníků řízení zúčtoval.
Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovanému byla poskytnuta částka 10 000 Kč, žalovaný zaplatil žalobkyni částku 11 050 Kč. Je zcela zjevné, že žalovaný již právnímu předchůdci žalobkyně uhradil veškeré peněžní prostředky, které mu žalobkyně poskytla. Žaloba není důvodná, proto byla v celém rozsahu zamítnuta.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnému žalovanému objektivně žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ve smyslu ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , když bylo rozhodováno o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč.