Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
4 C 247/2020-22
Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr Ivanou Ondryášovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 5 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 5 000 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobce titul. jméno příjmení, advokátky, ulice a číslo, obec a číslo, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobce [titul]. [jméno] [příjmení], advokátky, [ulice a číslo], [obec a číslo], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
V odůvodnění tohoto rozsudku uvede soud pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné (§ 157 odst. 4 o.s.ř. ).
Předmětem řízení je žaloba o zaplacení částky 5 000 Kč s úroky z prodlení za dobu od datum do zaplacení do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, kterou žalobce odůvodnil tím, že žalovaná a právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba uzavřeli smlouvu o zápůjčce a žalovaná dluží částku 5 000 Kč na jistině dluhu, poplatek za poskytnutí zápůjčky žalobce nepožaduje. Pohledávka za žalovanou byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek žalobci.
Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila, žádné z tvrzení žalobce nerozporoval, jednání dne datum bylo vedeno v nepřítomnosti účastníků řízení.
Ve věci je dán cizí prvek daný sídlem žalobce, proto se soud zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti soudu. Česká republika i anonymizováno republika jsou členy Evropské unie a řízení ve věci bylo zahájeno po datum, proto je nutné aplikovat na otázky pravomoci a příslušnosti Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012. Dle čl. 4 odst. 1 citovaného nařízení osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost, mohou být žalovány u soudů tohoto členského státu. V dané věci má žalovaný bydliště v České republice, je tak dána příslušnost tohoto soudu k projednání a rozhodnutí věci.
Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru:
právnická osoba poskytla žalované v hotovosti částku 5 000 Kč, tuto částku si žalovaná převzala dne datum. Žalobce tvrdil, že tato částka byla poskytnuta z důvodu, že byla uzavřena smlouva o zápůjčce dne datum mezi právnická osoba příjmení anonymizováno a žalovanou, v níž se tato společnost zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 5 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit peněžní prostředky společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky věřiteli do datum. Žalovaná ve sjednané době peníze nevrátila. právnická osoba a žalobce uzavřeli dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek včetně pohledávky za žalovanou žalobci. Oznámením o postoupení pohledávky z datum oznámila společnost právnická osoba žalované, že pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobci. Předžalobní výzvou se dne datum vyzval zástupce žalobce žalovanou k zaplacení dlužné částky ve lhůtě do sedmi dnů od doručení výzvy s tím, že pokud svou povinnost nesplní, bude podána žaloba.
Žalobce na výzvu soudu neoznačil žádné důkazy k tomu, jakým způsobem právní předchůdce žalobce před poskytnutím zápůjčky prověřil úvěruschopnost žalované. Žalobce neeviduje zaplacení žádné částky žalovanou.
Podle ust. § 1 věta druhá zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.
Podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
Podle ustanovení § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
Podle ustanovení § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
V projednávané věci bylo povinností právního předchůdce žalobce před poskytnutím spotřebitelského úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, kdy takový závěr vyplývá i z aktuální judikatury Ústavního soudu ČR, kdy obecné soudy mají poskytovatele spotřebitelských úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr či zápůjčku splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy. Žalobce v řízení netvrdil a neprokázal, že právní předchůdce žalobce posoudil úvěruschopnost žalované před poskytnutím zápůjčky a nezjistil důvodné pochybnosti o schopnosti žalované zápůjčku splácet. Za takového skutkového stavu má soud za to, že žalobce s odbornou péčí úvěruschopnost žalované neposoudil a nebyla platně uzavřena smlouva o zápůjčce, ovšem v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce prokazatelně poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, nárok žalobce tak byl posouzen jako nárok na vydání plnění z bezdůvodného obohacení a žalobce, kterému byla pohledávka za žalovanou postoupena smlouvou o postoupení pohledávek, má právo na vrácení toho, co bylo žalované plněno. Pokud se tak žalobce domáhá zaplacení částky 5 000 Kč, činí tak oprávněně. Žalobce má také nárok na úrok z prodlení z dlužné částky 5000 Kč, soud proto žalobě zčásti vyhověl a uložil žalované zaplatit žalobci částku 5 000 Kč s úroky z prodlení z této částky za dobu od datum do zaplacení, kdy tato výše nepřevyšuje výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , jak uvedeno v odst. I. výroku tohoto rozsudku.
Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný. Náhrada nákladů řízení žalobce se sestává z odměny advokáta ve výši 600 Kč za 3 úkony právní pomoci po 200 Kč (§ 14b odst. 1 bod 1 . vyhl. č. 177/1996 Sb. – předžalobní výzva, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby), náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč, tj. celkem 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. , daně z přidané hodnoty ve výši 21%, tj. celkem 189 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Tyto náklady žalobce vynaložil k účelnému uplatňování svého práva a soud tedy žalobci jejich náhradu v celkové výši 1.489 Kč (600 + 300 + 189 + 400) přiznal (výrok II.).
Lhůta k plnění byla stanovena třídenní dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. , když pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek nebyly shledány důvody.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.