Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
16 C 302/2020-36
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní titul Evou Pohorelcovou v právní věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi, o zaplacení částky 4.065 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný celé jméno žalovaného je povinen zaplatit žalobci částku 3.105 Kč s úroky z prodlení ve výši 9% ročně z částky 1.597 Kč od 17.10.2018 do zaplacení, ve výši 9% ročně z částky 1.410 Kč od 8.12.2018 do zaplacení, ve výši 9,75% ročně z částky 98 Kč od 1.5.2019 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.
II. Pro částku 960 Kč se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen uhradit žalobci náklady řízení ve výši 786 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám titul. jméno příjmení, příjmení obec a číslo, ulice a číslo.
Odůvodnění:
I. Žalovaný [celé jméno žalovaného] je povinen zaplatit žalobci částku 3.105 Kč s úroky z prodlení ve výši 9% ročně z částky 1.597 Kč od 17.10.2018 do zaplacení, ve výši 9% ročně z částky 1.410 Kč od 8.12.2018 do zaplacení, ve výši 9,75% ročně z částky 98 Kč od 1.5.2019 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku. II. Pro částku 960 Kč se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen uhradit žalobci náklady řízení ve výši 786 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], [příjmení] [obec a číslo], [ulice a číslo].
Žalobce se domáhal zaplacení částky 960 Kč (4 x 240 Kč), částky 1.597 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 17.10.2018 do zaplacení, částky 1.410 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 8.12.2018 do zaplacení a částky 98 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 1.5.2019 do zaplacení. Svůj nárok opřel o skutečnost, že účastníci uzavřeli dne 9.12.2017 smlouvu o dodávce elektřiny. Žalobce se zavázal dodávat elektřinu do odběrného zařízení žalovaného na adrese adresa žalovaného. Žalovaný nesplnil své povinnosti a neuhradil žalobci dohodnutou platbu za dodanou elektřinu. Žalobce proto zaslal žalovanému upomínku, vystavenou 10.7.2018 a upomínku vystavenou dne 27.8.2018. Za odeslání každé upomínky vyúčtoval žalobce žalovanému poplatek ve výši 240 Kč dle Všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny, které byly přílohou smlouvy a žalovaný svým podpisem na smlouvě potvrdil, že se s nimi seznámil. Dodávanou elektřinu vyúčtoval žalobce žalovanému v daňovém dokladu. Za období od 16.12.2017 do 19.9.2018 vyúčtoval žalobce dodanou elektřinu fakturou variabilní symbol na částku 1.597 Kč splatnou dne 16.10.2018. Žalovaný fakturu neuhradil. Účastníci uzavřeli dne 9.12.2017 smlouvu o dodávce plynu. Žalobce se zavázal dodávat plyn do odběrného zařízení žalovaného na adrese adresa žalovaného. Žalovaný nesplnil své povinnosti a neuhradil žalobci dohodnutou platbu za dodaný plyn. Žalobce proto zaslal žalovanému upomínku, vystavenou 5.6.2018 a upomínku vystavenou dne 31.7.2018. Za odeslání každé upomínky vyúčtoval žalobce žalovanému poplatek ve výši 240 Kč dle Všeobecných obchodních podmínek dodávky plynu, které byly přílohou smlouvy a žalovaný svým podpisem na smlouvě potvrdil, že se s nimi seznámil. Dodávaný plyn vyúčtoval žalobce žalovanému v daňovém dokladu. Za období od 20.12.2017 do 1.11.2018 vyúčtoval žalobce dodaný plyn fakturou variabilní symbol na částku 1.410 Kč splatnou dne 7.12.2018. Žalovaný fakturu neuhradil. Za období od 2.11.2018 do 4.12.2018 vyúčtoval žalobce dodaný plyn fakturou variabilní symbol na částku 98 Kč splatnou dne 30.4.2019. Žalovaný fakturu neuhradil. Žalobce zaslal žalovanému dne 2.6.2020 předžalobní upomínku.
Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena dne 17.12.2020. Žalovaný se v dané lhůtě nevyjádřil a na výzvu soudu nereagoval.
Podle ustanovení § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. K dotazu soudu žalobce uvedl, že souhlasí, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalovaný se ve lhůtě dané soudem nevyjádřil, soud tedy předpokládal, že žalovaný dle § 101 odst.4 o.s.ř. vyslovil souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání.
Soud provedl důkaz smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 9.12.2017, upomínkou ze dne 10.7.2018 a ze dne 27.8.2018, mimořádnou fakturou číslo. Na základě předložených důkazů s přihlédnutím k tvrzení žalobce má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva. Na základě smlouvy žalobce dodával žalovanému elektřinu do odběrného místa adresa žalovaného. Ve smlouvě je uvedeno, že zákazník svým podpisem stvrzuje, že se seznámil s ceníky obchodníka a VOPD, tvořícím přílohu smlouvy. Upomínkou ze dne 10.7.2018 žalobce vyzval žalovaného k zaplacení částky 2.735 Kč do 24.7.2018. Upomínkou ze dne 27.8.2018 žalobce vyzval žalovaného k zaplacení částky 3.775 Kč do 10.9.2018. V přehledu pohledávek je uvedeno, že za náklady spojené s vymáháním pohledávek fakturují poplatek dle platných VOP dodávky dané komodity. Mimořádnou fakturou – konečný účet vystavenou dne 2.10.2018 žalobce vyúčtoval za období od 16.12.2017 do 19.9.2018 za spotřebu elektřiny a služby částku 3.196,59 Kč. Po odečtení přijatých plateb ve výši 1.600 Kč vznikl žalovanému nedoplatek ve výši 1.597 Kč. Faktura byla splatná 16.10.2018.
Soud provedl důkaz smlouvou o sdružených službách dodávky plynu ze dne 9.12.2017, upomínkou ze dne 5.6.2018 a ze dne číslo, periodickou fakturou číslo mimořádnou fakturou číslo. Na základě předložených důkazů s přihlédnutím k tvrzení žalobce má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva. Na základě smlouvy žalobce dodával žalovanému plyn do odběrného místa adresa žalovaného. Ve smlouvě je uvedeno, že zákazník svým podpisem stvrzuje, že se seznámil s ceníky obchodníka a VOPD, tvořícím přílohu smlouvy. Upomínkou ze dne 5.6.2018 žalobce vyzval žalovaného k zaplacení částky 2.430 Kč do 19.6.2018. Upomínkou ze dne 31.7.2018 žalobce vyzval žalovaného k zaplacení částky 3.470 Kč do 14.8.2018. V přehledu pohledávek je uvedeno, že za náklady spojené s vymáháním pohledávek fakturují poplatek dle platných VOP dodávky dané komodity. Periodickou fakturou vystavenou dne 23.11.2018 žalobce vyúčtoval za období od 20.12.2017 do 1.11.2018 za spotřebu plynu a služby částku 1.409,89 Kč. Žalovanému vznikl nedoplatek ve výši 1.410 Kč. Faktura byla splatná 7.12.2018. Mimořádnou fakturou – konečný účet vystavenou dne 16.4.2019 žalobce vyúčtoval za období od 4.11.2018 do 4.12.2018 za spotřebu plynu a služby částku 98 Kč. Faktura byla splatná 30.4.2019. Předžalobní upomínkou právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dluhu. Žalobce dále předložil všeobecné obchodní podmínky dodávky plynu účinné od 1.6.2018.
Podle § 2758 odst.1 zák.č. 89/2012Sb. (dále jen obč.zák.) se kupní smlouvou prodávající zavazuje odevzdat kupujícímu předmět koupě a kupujíc se zavazuje, věc převzít a zaplatit prodávajícímu kupní cenu. Podle § 2048 obč. zák. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.
Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byly uzavřeny kupní smlouvy na jejichž základě žalobce dodával žalovanému jako odběrateli elektrickou energii a plyn do odběrného místa adresa žalovaného. Žalobce svou povinnost dle uzavřených smluv plnil a elektřinu a plyn do odběrného místa dodával. Dodané energie vyúčtoval výše uvedenými fakturami. Žalovaný svou povinnost stanovenou § 2758 obč. zák. (zaplatit za předmět koupě prodávajícímu dohodnutou cenu) nesplnil. Dle předložených faktur žalovaný dluží za dodávku elektřiny částku 1.597 Kč a za dodávku plynu částku 1.410 Kč a 98 Kč Celkem částku 3.105 Kč.
Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení (dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele). Dle ust. § 1970 obč.zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžního dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalovaný kupní cenu splatnou 16.10.2018, 7.12.2018 a 30.4.2018 řádně a včas nezaplatil a od 17.10.2018, 8.12.2018 a 1.5.2019 je v prodlení. Dle nařízení vlády č. 351/2013Sb. výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Protože žalobci vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení, soud žalobci přiznal úroky z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013Sb. tak, jak požadoval.
Žalobce dále požadoval zaplacení poplatku za čtyři upomínky, vystavené 5.6.2018, 10.7.2018, 31.7.2018 a 27.8.2018 dle Všeobecných obchodních podmínek, které byly přílohou smlouvy a žalovaný svým podpisem na smlouvě potvrdil, že se s nimi seznámil. Žalobce soudu předložil všeobecné podmínky účinné až od 1.6.2018, se kterými se žalovaný nemohl seznámit při uzavírání smlouvy a ani netvrdil a nedoložil, že by žalovaný byl s těmito podmínkami seznámen. Vedle toho obecně platí, že si smluvní strany mohou dohodnout obsah práv a povinností, kterými se budou navzájem řídit. Sjednaná práva a povinnosti jsou obvykle obsažena přímo ve smlouvě, nicméně tím není vyloučena aplikace všeobecných či jiných obchodních podmínek, na něž smlouva může odkazovat. Uplatnění obchodních podmínek však není neomezené, naopak právní úprava stanovuje základní limity. Mezi účastníky byla uzavřena spotřebitelská smlouva. Pro spotřebitelské smlouvy platí, že nesmějí pod hrozbou absolutní neplatnosti obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Ve spotřebitelském právu je dodavatel ve fakticky výhodnějším postavení, neboť má odbornou převahu nad spotřebiteli, kterým své služby poskytuje. Proto kromě omezení vyplývajících z výše uvedeného principu rovností prostředků lze od dodavatele očekávat (případně i vyžadovat), že se ve vztahu ke spotřebiteli bude chovat v obecné poloze poctivě. Nepostupuje-li tímto způsobem, zpronevěří se důvěře druhého účastníka smluvního vztahu a poctivosti svého jednání, a takovému nepoctivému jednání nelze poskytnout právní ochranu.
V praxi se zásada poctivosti projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Zásada poctivosti dopadá i na aplikaci všeobecných obchodních podmínek. ulice podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis) Výjimku představují specifické případy, kdy se z povahy věci uplatňuje specifický režim (např. smlouva o přepravě osob). Srovnej nález Ústavního soudu ze dne 11.11.2013 I .ÚS 3512/11.
Žalovaná v daném právním vztahu vystupuje jako spotřebitel, je v dané věci slabší stranou (žalobce jako dodavatel je ve fakticky výhodnějším postavení, neboť má odbornou převahu nad těmi, kterým své služby poskytuje). V projednávané věci tak soud dospěl k závěru, že uvedením ustanovení o poplatcích a odkazy na ceníky ve všeobecných podmínkách kupní smlouvy žalobce porušil zásadu„ rovnosti a poctivosti“ v oblasti smlouvy a ujednání jsou tak pro rozpor s dobrými mravy neplatné. Takovému jednání nelze přiznat právní ochranu a proto soud žalobu pro částku 960 Kč (4x240) zamítl.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. , kdy měl-li účastník ve věci jen úspěch částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Žalobce v řízení požadoval zaplacení částky 4.065 Kč. Soud pro částku 960 Kč žalobu zamítl a pro částku 3.105 Kč byl žalobce v řízení úspěšný. Žalobce dosáhl úspěchu v řízení ve výši 76,4%, tomu odpovídá úspěšnost žalovaného ve výši 23,6%. Poměr úspěchu tedy činí 52,8% ve prospěch žalobce. Náklady řízení v dané věci činí zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, mimosmluvní odměna zástupce žalobce za tři úkony právní služby (§ 11 odst. 1 písm. a) , d) advokátního tarifu - převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) po 200 Kč (§ 14b odst.1 bod 1 advokátního tarifu), tři náhrady hotových výdajů zástupce žalobce za tři úkony právní služby (§ 11 odst. 1 písm. a) , d) advokátního tarifu - převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu) s připočtením 21% daně z přidané hodnoty ve výši 189 Kč (§137 odst. 3 o.s.ř. ) Celkem částku 1.489 Kč z toho 52,8% činí částka 786 Kč, které soud žalobci přiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání dle § 202 odst.2 o.s.ř. přípustné.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího plnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.