Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 C 70/2020-34

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní titul Karolinou Tolarovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 13 160 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % ročně z částky 6 000 Kč za dobu 23. 10. 2010 do zaplacení.

II. Žaloba se, co do částky 9 660 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 080 Kč za dobu od 7. 11. 2019 do 22. 10. 2020, ve výši 10 % ročně z částky 4 080 Kč za dobu od 23. 10. 2020 do zaplacení ve výši 1,75 % ročně z částky 6 000 Kč za dobu od 23. 10. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % ročně z částky 6 000 Kč za dobu 23. 10. 2010 do zaplacení.</b> <b>II. Žaloba se, co do částky 9 660 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 080 Kč za dobu od 7. 11. 2019 do 22. 10. 2020, ve výši 10 % ročně z částky 4 080 Kč za dobu od 23. 10. 2020 do zaplacení ve výši 1,75 % ročně z částky 6 000 Kč za dobu od 23. 10. 2020 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 26. 11. 2020 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 13 160 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o anonymizováno uzavřené dne datum (dále jen„ smlouva“) mezi žalobkyní a žalovaným. Nedílnou součástí smlouvy jsou anonymizována tři slova a anonymizováno, s jejichž zněním vyslovil žalovaný svůj souhlas.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. O žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci řízení souhlasili s tím, aby bylo v souladu s ustanovením , (dále jen „ “) rozhodnuto bez nařízení jednání. Souhlas žalovaného je dovozován za použití ustanovení , neboť se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil.

4. Žalobkyně předloženými listinnými důkazy prokázala pravdivost svých žalobních tvrzení. Při hodnocení těchto důkazů soud hleděl k tomu, že důkazy si navzájem neodporují, a že žalovaný tvrzení žalobkyně nikterak nezpochybnil. Výše uvedenou smlouvou ze dne datum žalobkyně prokázala její uzavření a její obsah. Ten odpovídal tvrzením žalobkyně v žalobě – žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit, a to včetně sjednaného poplatku ve výši 2 080 Kč. Splatnost zápůjčky včetně poplatku nastala dne 6. 11. 2019 Součástí smlouvy jsou i anonymizována tři slova poskytovatele, kterými jsou strany vázány. Z uzavřené smlouvy soud zjistil výši roční procentní sazby nákladů zápůjčky (tzv. RPSN) 4 526 %. Dle tvrzení žalobkyně uhradil žalovaný žalobkyni ke dni podání žaloby částku celkem 2 000 Kč.

5. Podle ustanovení , (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ustanovení § 580 o. z. je neplatné takové právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

7. Podle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Na základě předložených listinných důkazů soud uzavřenou smlouvu hodnotí jako smlouvu o úvěru, kterou se spotřebitelem (žalovaný) uzavřel profesionál (a nikoliv tedy jako smlouvu o zápůjčce podle ustanovení o. z.). Soud proto shledal nutnost podrobit ujednání smlouvy korektivu dobrých mravů a aplikovat ustanovení chránící slabší stranu kontraktu (v souladu s ustanovením o. z.). Nelze totiž přehlížet požadavek nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele.

9. Soud se tedy předně zabýval platností uzavřené smlouvy z hlediska souladu s dobrými mravy podle ustanovení § 580 o. z., s ohledem na výši sjednané„ ceny úvěru“ (spočívající v celkových nákladech úvěru).„ Cena úvěru“ je podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru. Podle závěrů Nejvyššího soudu (rozhodnutí ) nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Z informací uveřejněných na internetových stránkách obec anonymizována dvě slova v sekci měnová statistika – úrokové sazby pro nové obchody soud zjistil, že roční procentní sazby nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v době uzavření smlouvy o úvěru (říjen 2019) činily v průměru 8,65 %. Jestliže pak byla mezi účastníky v této době uzavřena smlouva o anonymizováno, v níž byla sjednána roční procentní sazba nákladů ve výši 4 526 %, tvoří takto sjednaná RPSN více než pětisetnásobek v této době obvyklé úrokové míry. S ohledem na závěry citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu pak soud dospěl k závěru, že ujednání smlouvy o úvěru týkající se poplatku ve výši 2 080 Kč je pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle § 580 o.z. absolutně neplatné.

10. Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

11. S ohledem na ustanovení § 576 o.z. se soud dále zabýval tím, zda neplatnost výše uvedeného ujednání o poplatku způsobuje neplatnost celé smlouvy o úvěru či nikoli. Sjednání úroků, popř. jiného finančního protiplnění za poskytnutí úvěru je podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru. V daném případě je nepochybné, že poskytování úvěrů je předmětem podnikání žalobkyně a tato společnost tak zcela jistě neměla zájem poskytnout žalovanému bezúročnou zápůjčku. Pokud by pak v rámci uzavírané smlouvy o anonymizováno nebyl sjednán poplatek za uzavření smlouvy, případně ujednáno jiné finanční protiplnění za poskytnutí finanční hotovosti, k uzavření smlouvy o anonymizováno s žalovaným by vůbec nedošlo. S ohledem na tyto skutečnosti nelze oddělit neplatné ujednání o výši úroků (poplatku) od zbývající části smlouvy, jak umožňuje § 576 o.z. a soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ze dne datum, nazvaná jako smlouva o zápůjčce, je neplatná jako celek.

12. Dle § 2991 odst. 1 a 2 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Pokud tedy žalobkyně poskytla žalovanému na základě neplatného právního jednání finanční částku ve výši 8 000 Kč, má žalovaný povinnost tuto částku jako bezdůvodné obohacení vrátit. Pokud pak žalovaný vrátil žalobkyni částku ve výši 2 000 Kč, má dále povinnost vydat bezdůvodné obohacení ve výši 6 000 Kč. Z důkazů předložených žalobkyní vyplývá, že tato požádala žalovaného o plnění výzvou ze dne 14. 10. 2020, odeslanou žalovanému téhož dne a doručenou 19. 10. 2020. V tomto dopise stanovila žalobkyně žalovanému k zaplacení dluhu lhůtu 3 dnů (do 22. 10. 2020). S ohledem na skutečnost, že žalovaný v této lhůtě dlužnou částku neuhradil, přiznal soud žalobkyni dále nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně za období od 23. 10. 2020 do zaplacení. Ve zbytku pak byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „ ”), když s ohledem na většinový neúspěch žalobkyně ve věci má žalovaný právo na náhradu účelně vynaložených nákladů soudního řízení. S ohledem na skutečnost, že žalovanému ve věci žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost stanovena tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekučním návrhem na pověření soudního exekutora.