Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
24 C 57/2021-18
Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr Evou Brožíkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa
zastoupená advokátem titul. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky 675 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 675 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 60,29 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 126 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně titul. jméno příjmení, advokáta, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 675 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 60,29 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 126 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Žalobkyně se v tomto řízení domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 675 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že je-li anonymizováno osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny, považuje se za poplatníka televizních poplatků, pokud žalobkyni po její písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy je i poučení o následcích neprokázání opaku. Žalovaný v zákonné lhůtě na písemnou výzvu nereagoval, žalobkyně jej zařadila do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatky. O této skutečnosti byl žalovaný informován písemně. Shora popsaným jednáním se žalovaný stal poplatníkem televizního poplatku a žalovanému zároveň vznikla povinnost platit v souladu se zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, televizní poplatek ve stanovené výši. Žalovaný však nedostál své zákonné poplatkové povinnosti v souladu s citovaným zákonem, když nezaplatil televizní poplatky od září 2019 do ledna 2020 v měsíční výši 135 Kč. Celková dlužná částka tak činí 675 Kč. Žalovaný byl písemně vyzván k úhradě dlužné částky, avšak ničeho neuhradil. Úroky z prodlení žalobkyně kapitalizovala vždy od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou do dne datum.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
Soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř., když právní zástupce žalobkyně s tímto postupem souhlasil (č.l. 5 spisu) a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.
Na základě účastníky předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:
Žalovanému byla dne datum zaslána výzva poplatníka, ve kterém jej žalobkyně informovala o tom, že je na adrese adresa evidován jako odběratel elektřiny, ale není nalezen jako plátce televizních poplatků. Proto byl žalobkyní vyzván, aby ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy zaslal žalobkyni vyplněný odpovědní formulář. Současně byl upozorněn na to, že pokud se ve lhůtě 30 dnů nevyjádří, bude považován za poplatníka televizních poplatků. Dopisem ze dne datum informovala žalobkyně žalovaného, že je zařazen do evidence plátců televizních poplatků, a to od září 2019 (výzva ze dne datum, odpovědní formulář, dodejka, dopis ze dne datum, potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků, potvrzení anonymizováno). Žalovaný byl dopisem ze dne datum vyzván k úhradě dlužné částky televizních poplatků s úrokem z prodlení, kdy součástí dopisu bylo uvedení, za jaká období televizní poplatky nebyly uhrazeny (dopis ze dne datum dodejka). Opětovně byl žalovaný o úhradu dlužné částky upomenut dopisy ze dne datum a datum (dopis ze dne datum s dodejkou, dopis ze dne datum s dodejkou). Dle specifikace výpočtu kapitalizovaného úroku z prodlení činí úrok z prodlení celkem částku 60,29 Kč a je počítán za období shora uvedené vždy od prvého dne prodlení s tou kterou platbou do dne datum.
Na základě shora citovaných listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky 675 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. Žalovaný se stal držitelem televizního přijímače a poplatníkem televizních poplatků. V řízení nebylo ze strany žalovaného tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by za období od září 2019 do ledna 2020 řádně a včas televizní poplatky zaplatil. S ohledem na shora uvedené byla žalovanému uložena povinnost dlužnou částku v celkové výši 675 Kč žalobkyni zaplatit (§ 7 odst. 2, § 10 zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích), když měsíční platba za televizní poplatek za uvedené období činí 135 Kč, a dále byla žalovanému uložena povinnost k úhradě kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 60, 29 Kč (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb. ve pojení s § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).
Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci plně procesně úspěšná. Při rozhodování o nákladech řízení se soud zabýval otázkou, zda v předmětné věci je na místě aplikace ust. § 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V dané věci se žalobkyně domáhá úhrady dlužných televizních poplatků, kdy v těchto žalobách většina náležitostí podání zůstává stejná a dochází v zásadě pouze ke změně označení žalovaného a detailů týkajících se období, kdy televizní poplatky nebyly zaplaceny. V předmětné věci byl využit shodný vzor návrhu podávaného žalobkyní zastoupené jejím právním zástupcem řádově v desítkách obdobných případů, které se od sebe odlišují pouze označením žalovaného a okolnostmi skutku spočívajícího v tom, že žalovaný se přihlásil jako poplatník televizního poplatku a za určité období poplatky nehradil. Jak vylíčení základu skutku (s pouhými shora uvedenými odlišnostmi) tak použitá právní argumentace (jednoduchá s ohledem na povahu nároku) tudíž vychází z jednoho stejného vzoru. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu na místě aplikace ust. § 14b citované vyhlášky. Náklady řízení tak byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce 400 Kč (dva úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, § 11 písm. a/, d/ cit. vyhl. - příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby), dvěma režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a/ citované vyhlášky, a to včetně 21 % daně z přidané hodnoty.
Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř.
O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nesplní-li žalovaný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozsudkem, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí (nařízení exekuce).