Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
8 C 187/2020-12
Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudkyní Mgr Šárkou Širokou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 3 000 Kč s přísl.
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 000 Kč od 15. 11. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 000 Kč od 15. 11. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Žalobkyně se žalobou, podanou ke zdejšímu soudu dne 25.8.2020 domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by bylo žalované uloženo zaplatit částku 4 000 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce – právnická osoba anonymizováno s žalovanou uzavřel dne 24. 10. 2017 smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované finanční prostředky ve výši 3 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté finanční prostředky nejpozději do datum. Žalovaná úvěr do data splatnosti neuhradila.
Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaná k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
Ze smlouvy o úvěru ze dne 24. 10. 2017 bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela dálkovým způsobem s právní předchůdkyní žalobkyně – právnická osoba smlouvu o úvěru ve výši 3 000 Kč. Ve smlouvě byl stanoven datum splacení úvěru, nejpozději do 14. 11. 2017, a to bez poplatku. Úroková sazba stejně jako RPSN činila 0%. Z interních záznamů právní předchůdkyně žalobkyně bylo zjištěno, že dne 24. 10. 2017 došlo k vyplacení částky 3 000 Kč na účet žalované. Žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho. Bylo na žalované, aby v průběhu řízení tvrdila a prokázala, že jí uvedený dluh nevznikl, případně že jej již alespoň částečně uhradila, ale nestalo se tak. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 7. 2019 je zřejmé, že došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni.
Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Soud má za prokázaný skutkový stav tak, jak jej žalobkyně uvedla v žalobě a podpořila výše uvedenými důkazy. Právní předchůdkyně žalobkyně svůj závazek splnila a peněžní prostředky žalované poskytla. Žalovaná je proto povinna splnit svůj závazek ze smlouvy, a to uhradit úvěrovou jistinu ve výši 3 000 Kč. Soudu tedy nezbylo, než rozhodnout tak, jak je ve výroku rozsudku uvedeno. Jelikož je žalovaná v prodlení s úhradou dluhu, přiznal soud žalobkyni i příslušenství předmětné pohledávky, neboť dle § 1970 o. z. má žalobkyně právo na zaplacení úroku z prodlení, jehož výše se řídí nařízením vlády číslo 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti úvěru, tedy od 15. 11. 2017.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu snížených nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Soud má za to, že v tomto případě jsou splněny všechny požadavky pro uplatnění § 14b o. s. ř., a zejména, že žaloba byla podána na ustáleném vzoru ve skutkově totožných věcech, když v těchto vzorech se prakticky kromě jména žalovaného a výše žalované částky nemění dalších významných skutečností. Dále soud připomíná, že dalším důvodem přijetí novely o. s. ř. ohledně nárokovaných nákladů řízení v bagatelních věcech bylo zamezit skutečnosti, kdy náklady řízení byly ve stejné či větší výši, jako žalované částky, což v tomto případě nastalo, neboť žalobkyně požadovala přiznání nákladů řízení ve výši 5 119 Kč a žalovaná jistina byla ve výši 4 000 Kč. Přiznané náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a DPH ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.