Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
11 C 189/2020-37
Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr Ilonou Miklovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 26 134,10 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 134,10 Kč s úrokem z prodlení
ve výši 9,75 % ročně z částky 26 134,10 Kč od 26. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 8 729,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 134,10 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 26 134,10 Kč od 26. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 8 729,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.
Žalobkyně se svou žalobou podanou dne 1. 9. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž
by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 26 134,10 Kč s příslušenstvím, s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 29. 1. 2013 úvěrovou smlouvu číslo na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 189 720 Kč za účelem financování osobního automobilu a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit v pravidelných 60 měsíčních splátkách ve výši 4 261 Kč splatných vždy k 29. dni příslušného kalendářního měsíce včetně sjednaných úroků, poplatků a pojištění. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové obchodní podmínky. Dále taktéž dne 29. 1. 2013 uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o zajišťovacím převodu vlastnického práva k movité věci a smlouvu o výpůjčce, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k osobnímu automobilu z žalovaného na žalobkyni a to za účelem zajištění pohledávek z úvěrové smlouvy s tím, že žalovanému na základě výpůjčky vzniklo právo předmět zajištění po dohodnutou dobu bezplatně užívat. Žalobkyně svoji povinnost z úvěrové smlouvy splnila a poskytla žalovanému sjednané finanční prostředky. Žalovaný však povinnosti vyplývající z citované smlouvy neplnil, když sjednané splátky nehradil řádně a včas. Žalobkyně proto ke dni 30. 1. 2019 od smlouvy odstoupila a vyzvala žalovaného k doplacení dlužné částky úvěru, která činila 1 373 Kč na dlužných splátkách úvěru ke dni odstoupení, 827 Kč na dlužném havarijním pojištění, 5 034,10 Kč na úroku z prodlení a 18 900 Kč na smluvní pokutě, tj. celkem 26 134,10 Kč. Jelikož žalovaný na výzvy k úhradě nereagoval, podala žalobkyně tuto žalobu.
V souladu s § 115a o. s. ř. o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
Žalobkyní byly na podporu jejich tvrzení předloženy listinné důkazy, a to úvěrová smlouva číslo ze dne 29. 1. 2013, úvěrové obchodní podmínky, smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva k movité věci a smlouva o výpůjčce ze dne 29. 1. 2013, karta partnera, odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne 28. 1. 2019, upozornění ke smlouvě o zajišťovacím převodu vlastnického práva k movité věci a smlouvě o výpůjčce ze dne 29. 1. 2013 ze dne 28. 1. 2019 včetně kopie doručenky, splátkový kalendář k úvěrové smlouvě, oznámení o mimořádném ukončení úvěrové smlouvy číslo ze dne 30. 1. 2019, vyčíslení nároků ze dne 11. 3. 2020 včetně kopie nedoručené zásilky, výzva k úhradě dlužné částky z úvěrové smlouvy číslo včetně kopie vrácené zásilky, oznámení o právním zastoupení a výzva k úhradě dluhu ze dne 22. 7. 2020 včetně poštovního podacího archu.
Dle § 3028 odst. 3 věty první zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění účinném od 1. 1. 2014, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Soud proto ve věci postupoval dle zákona
č. 513/1991 Sb. , obchodního zákoníku (dále jen„ obchodního zákoníku“) a zákona č. 40/1964 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ občanského zákoníku “), ve znění účinném do 31. 12. 2013.
Podle § 497 obchodního zákoníku, smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 506 obchodního zákoníku, je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu více než tří měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.
Podle § 369 odst. 1 obchodního zákoníku, je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.
Podle § 517 odst. 2 občanského zákoníku , jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Tímto předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném a účinném znění k prvnímu dni prodlení.
Soud dospěl vzhledem ke zjištěnému skutkovému stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že žaloba je důvodná. Soud má soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru a smlouvu o zajišťovacím převodu vlastnického práva k movité věci a smlouvu o výpůjčce, kdy na základě smlouvy o úvěru žalobkyně poskytla žalovanému úvěr, který však žalovaný řádně nesplácel, a proto žalobkyně využila svého práva, od smlouvy odstoupila a požadovala okamžité splacení celého úvěru. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, žalobkyně se tak oprávněně domáhá zaplacení dosud neuhrazené dlužné částky ve výši 26 134,10 Kč. Jelikož se žalovaný dostal s úhradou dlužné částky do prodlení, soud mu v souladu s § 369 odst. 1 obchodního zákoníku ve spojení s § 517 odst. 2 občanského zákoníku uložil povinnost zaplatit žalobkyni také úrok z prodlení.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 729,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 046 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 26 134,10 Kč sestávající z částky 2 180 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 1 090 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 350 Kč ve výši 1 333,50 Kč.
Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , místo plnění v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.