Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
8 C 156/2020-46
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem titul Radkem Pavlačkou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 8 725 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 330 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 330 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 7 425 Kč s úrokem z prodlení ve výši 977,40 Kč, s úrokem ve výši 2 561,40 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 452,60 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 152,60 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 3 452,60 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 964,52 Kč, s úrokem ve výši 2 857,91 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 442,44 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 412,44 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 3 442,44 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 330 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 330 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 7 425 Kč s úrokem z prodlení ve výši 977,40 Kč, s úrokem ve výši 2 561,40 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 452,60 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 152,60 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 3 452,60 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 964,52 Kč, s úrokem ve výši 2 857,91 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 442,44 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 412,44 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 3 442,44 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 8 725 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovanou dne
datum smlouvu o zápůjčce číslo na částku 5 000 Kč, kterou žalované vyplatila
v hotovosti při podpisu smlouvy. Zápůjčku spolu s úrokem ve výši 455 Kč za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy (tj. 20,98 % ročně), poplatkem za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 1 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso ve výši 1 500 Kč se žalovaná ve smlouvě zavázala splatit ve 43 týdenních splátkách po 185 Kč. Žalovaná svou povinnost splnila pouze zčásti, když neuhrazena zůstala jistina zápůjčky ve výši 3 452,60 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 802,40 Kč. Dne datum byla dále mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně uzavřena další smlouva o zápůjčce číslo na částku 6 000 Kč, která byla vyplacena v hotovosti při podpisu smlouvy. Tuto částku spolu s úrokem ve výši 840 Kč za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy (tj. 23,72 % ročně), poplatkem za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 1 200 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso ve výši 2 400 Kč se žalovaná zavázala splatit v 58 týdenních splátkách po 180 Kč. Žalovaná i tuto svou povinnost splnila pouze zčásti, když neuhrazena zůstala jistina zápůjčky ve výši 3 442,44 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 027,56 Kč. Dne datum postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalované oznámena. Žalovaná byla na možnost podání žaloby upozorněna ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalované splácet zápůjčky vyhodnocením údajů sdělených žalovanou v zákaznické kartě a jejich ověřením předloženými doklady.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , v účinném znění (dále též jen„ o. s. ř. “) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaná nedostavila, aniž by se omluvila. Nedostavila se ani žalobkyně, která svou neúčast omluvila. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
3. Ze„ smlouvy o půjčce“ číslo bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne datum mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Dle této smlouvy měla být žalované poskytnuta částka ve výši 6 000 Kč, kterou měla právní předchůdkyně žalobkyně žalované vyplatit v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Součástí byly smluvní podmínky. Předmětnou smlouvou se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně na poplatcích částku ve výši 4 400 Kč, která měla být součtem částky 840 Kč představující kapitalizovaný úrok za poskytnutou zápůjčku, dále z částky 2 400 Kč představující náklady za hotovostní inkaso splátek a částky 2 200 Kč za administrativní činnost (správněji spíše 1 200 Kč, jak se uvádí v žalobě a což by v součtu odpovídalo částce 4 440 Kč). Celková finanční částka ve výši 10 440 Kč měla být žalovanou uhrazena v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 180 Kč. První splátka byla splatná sedmý den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka do konce následujícího sedmidenního období. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované na základě údajů vyplněných v zákaznické kartě, tj. z žalovanou tvrzených příjmů v podobě„ mateřské“ ve výši 8 100 Kč a dalších příjmů jiné osoby pobíraných z důvodu pěstounské péče a výdajů domácnosti ve výši 18 600 Kč; podle zákaznické karty byla úvěruschopnost žalované ověřena výměrem státní podpory a dokladem totožnosti.
4. Ze„ smlouvy o půjčce“ číslo bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne datum mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Dle této smlouvy měla být žalované poskytnuta částka ve výši 5 000 Kč, kterou měla právní předchůdkyně žalobkyně žalované vyplatit v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Součástí byly smluvní podmínky. Předmětnou smlouvou se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně na poplatcích částku ve výši 2 955 Kč, skládající se z částky 455 Kč představující kapitalizovaný úrok za poskytnutou zápůjčku, dále z částky 1 000 Kč za administrativní činnost a částky 1 500 Kč představující náklady za hotovostní inkaso splátek. Celková finanční částka ve výši 7 955 Kč měla být žalovanou uhrazena v hotovosti ve 43 týdenních splátkách po 185 Kč. První splátka byla splatná sedmý den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka do konce následujícího sedmidenního období. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované na základě údajů vyplněných v zákaznické kartě, tj. z žalovanou tvrzených příjmů domácnosti 31 200 Kč, které byly tvořeny dávkami v mateřství ve výši 4 300 Kč a příjmy paní příjmení (budoucí tchýně) ve výši 25 900 Kč a výdajů domácnosti ve výši 19 200 Kč; podle zákaznické karty byla úvěruschopnost žalované ověřena dokladem totožnosti, výměrem mateřské a nájemní/ubytovací smlouvou pro paní příjmení.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně příloh soud zjistil, že na žalobkyni byly z její právní předchůdkyně postoupeny pohledávky z titulu uzavřených smluv číslo v celkové výši 4 470 Kč a číslo v celkové výši 4 255 Kč, přičemž z čl. I odst. 1 ve spojení s čl. II odst. 2 dotčené postupní smlouvy vyplývá, že se má jednat o pohledávky ze smluv o půjčce se všemi právy s tím spojenými. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum.
6. Předžalobní výzvou ze dne datum, vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky ve lhůtě do datum.
7. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně jakožto podnikatel s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaná spolu uzavřeli smlouvu ze dne datum, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 6 000 Kč a žalovaná se zavázala dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit 58 týdenními splátkami ve výši 180 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 23,72 % ročně. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná spolu dále uzavřeli smlouvu ze dne datum, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 5 000 Kč a žalovaná se zavázala dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit 43 týdenními splátkami ve výši 185 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 20,98 % ročně. příjmení žalované byla právní předchůdkyní žalobkyně zkoumána toliko na základě tvrzení žalované a s přihlédnutí k podstatným příjmům jiné osoby (paní příjmení jako budoucí tchýně). Žalovaná závazky splnila pouze částečně. Pohledávky z obou uzavřených smluv byly na žalobkyni postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, což bylo žalované oznámeno. Předžalobní výzvou byla žalovaná vyzvána k vydání dlužných finančních prostředků ve lhůtě do datum. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná netvrdila a ani neprokázala, že by uhradila více, než tvrdila žalobkyně v žalobě, učinil soud závěr, že žalovaná žalobkyni uhradil částku 3 700 Kč na úhradu zápůjčky ve výši 5 000 Kč a částku 5 970 Kč na úhradu zápůjčky ve výši 6 000 Kč.
8. Dle ustanovení § 1 věty druhé zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016, se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Dle § 3 písm. a) tohoto zákona se spotřebitelem rozumí fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání, dle písm. b) se věřitelem rozumí osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Dle § 9 odst. 1 pak věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele
s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Dle § 22 odst. 5 není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti nesplnil.
9. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
10. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
11. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, a to ve znění účinném do 30. 11. 2016, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla zápůjčky v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při těchto právních jednáních nevystupovala jako podnikatelka (alespoň to nevyplývá z jejího označení v hlavičkách smluv), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by zápůjčky měly souviset s podnikatelskou činností žalované. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterým se podle ustanovení § 1 zákona o spotřebitelském úvěru rozumí i zápůjčka, je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele půjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet půjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015 -39, dostupný na stránkách www.nssoud.cz). Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se v obou případech uzavírání smluv spokojila s pouhým tvrzením žalované ohledně jejích příjmů i výdajů. Navíc zjevně v obou případech byly k příjmům žalované započítávány významně vyšší příjmy jiné osoby, která se nestala účastníkem smluv. Tyto příjmy také nebyly žádným způsobem ověřovány. Žalobkyně svá tvrzení, že k ověření správnosti údajů poskytnutých žalovanou byly její právní předchůdkyní využity i další zdroje, a to potvrzení o výši peněžité dávky v mateřství soudu nijak neprokázala, neboť tato skutečnost bez dalšího nevyplývá z pouhého zaškrtnutí příslušných kolonek v kartě zákazníka.
12. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet zápůjčky, a proto soud posoudil smlouvy o zápůjčkách uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou jako absolutně neplatné dle ustanovení § 9 odst. 1 a § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru. Absolutně neplatná jsou tudíž i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smluv. K otázce absolutní neplatnosti smluv odkazuje soud na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C číslo. Žalobkyně však soudu prokázala, že jí její právní předchůdkyně platně postoupila své pohledávky včetně pohledávek za žalovanou a že právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky v celkové výši 11 000 Kč. Žalovaná dle nesporovaných tvrzení žalobkyně uhradila na dlužnou částku celkem 9 670 Kč. Vzhledem k tomu, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou či mezi žalobkyní a žalovanou není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť právní předchůdkyně žalobkyně jí plnila bez právního důvodu a žalobkyně má právo na vrácení toho, co žalované plnila její právní předchůdkyně. Žalovaná je proto povinna žalobkyni vydat to, oč se obohatila. Jednotlivé úhrady byly původně rozděleny mezi jistinu a poplatky; s ohledem na shora uvedený závěr soud celkovou částku úhrad započetl v celém rozsahu vždy na jistinu každé jednotlivé smlouvy v rozsahu žalobkyní tvrzené platby pro danou smlouvu. To pak znamená, že bezdůvodné obohacení vzniklé v souvislosti se smlouvou uzavřenou dne datum činí 30 Kč (vydána byla částka 6 000 Kč, ze strany žalované došlo k úhradě částky 5 970 Kč) a pohledávka související se smlouvou uzavřenou dne datum spočívá v bezdůvodném obohacení ve výši 1 300 Kč (vydáno bylo 5 000 Kč, ze strany žalované pak došlo k úhradě částky 3 700 Kč). Podle předžalobní výzvy měla žalovaná plnit do datum, jelikož ze strany žalobkyně nebyla tvrzena a prokázána jakákoliv jiná výzva k vydání poskytnutého plnění, dospěl soud k závěru, že žalovaná se dne následujícího dostala do prodlení. Žalobkyni tedy byl přiznán úrok z prodlení v požadované výši 8,05 % ročně (což je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ) z dosud nevrácených částek bezdůvodného obohacení za dobu od datum do zaplacení. Ohledně všech zbývajících žalobou uplatněných částek, včetně zbytku požadovaného příslušenství, musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
13. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně se v řízení domáhala (včetně v žalobě kapitalizovaných úroků a úroků z prodlení) částky 16 086,23 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 1 330 Kč, tj. z 8 %; žalovaná byla úspěšná co do zamítnuté částky 14 756,23 Kč, tj. ze 92 %, a náleží jí proto náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 84 % Protože však žalované žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že jí právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.