Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 C 314/2020-47

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem titul titul Zdeňkem Piskačem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 34.250 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba o zaplacení částky 34.250 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 34.250 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žaloba o zaplacení částky 34.250 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 34.250 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 34.250 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 34.250 Kč od datum do zaplacení – to vše údajně z titulu„ Smlouvy o revolvingovém úvěru“, kterou údajně uzavřel právní předchůdce žalobce, tj. právnická osoba, se žalovaným dne datum, (přičemž však žalobce soudu předložil dvě smlouvy o revolvingovém úvěru, první ze dne datum a druhou ze dne datum, přičemž první z výše uvedených smluv zněla na výši úvěrového limitu 35.000 Kč, druhá z výše uvedených smluv na výši úvěrového limitu 50.000 Kč žalobce v žalobě tvrdil, že žaluje ze smlouvy ze dne datum, ale nijak v žalobě nevysvětlil, proč ze smlouvy, ze které žaluje, bylo čerpáno již od datum, respektive toto vysvětlil až v podání, které soudu došlo dne datum, kde uvedl, že žalovaný nejprve čerpal na základě první z výše uvedených smluv a následně na základě druhé z výše uvedených smluv, kterou byla původní smlouva nahrazena – zejména došlo k navýšení úvěrového limitu), na základě které právní předchůdce žalobce údajně poskytl žalovanému úvěr ve výši 34.250 Kč, přičemž toto tvrzení žalobce neodpovídá skutečnosti, jak bude podrobněji vyloženo dále. Žalobce dále v žalobě uvedl, že pokud by soud neuznal nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky, posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.

2. Podle , :„ Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle , :„ Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce a tím i právní nástupnictví žalobce měl soud za prokázané následujícími listinami: Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum Podací lístek ze dne datum, Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobce – tzn., že žalobci svědčí práva z postoupené pohledávky.

3. Skutkový stav, který byl jednak podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který bude zejména popsán dále, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:

právnická osoba doručená soudu dne datum, měl soud za prokázané, že účet č. bankovní účet patří žalovanému (na čl. 20) + Výpisem z běžného účtu žalovaného, měl soud za prokázané, že platby od právního předchůdce žalobce žalovanému v celkové výši 61.665 Kč v období od datum do datum skutečně došly (na čl. 21 a následujících, přičemž výpisy z účtu mají celkem 122 stran).

Platební bilancí žalovaného (na čl. 28 – 29), kterou měl soud k dispozici i v barevné verzi, měl soud za prokázané, že žalovaný právnímu předchůdci žalobce v průběhu trvání tvrzeného právního vztahu, uhradil celkem částku 71.870 Kč a v tomtéž období vyčerpal částku 61.665 Kč, tzn., že žalovaný přeplatil o 10.205 Kč částku jemu poskytnutou.

Výpisy z účtu žalovaného č. bankovní účet (na čl. 23 – 24) s tím, že další výpisy jsou v ISASu uloženy v elektronické podobě, ale vzhledem k tomu, že mají 122 stran, nebyly tištěny, měl soud za prokázané, že platby od právního předchůdce žalobce žalovanému v celkové výši 61.665 Kč v období od datum do datum skutečně došly.

Smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne datum s úvěrovým limitem 50.000 Kč – nepodepsaná žalovaným ani právním předchůdcem žalobce (z této smlouvy bylo dle žaloby žalováno) touto smlouvou měl soud za prokázané pouze to, že nebyla vlastnoručně podepsána žalovaným, ani nebyla opatřena zaručeným elektronickým podpisem žádného z účastníků. Soud však na druhou stranu neměl za prokázané, zda tuto smlouvu vůbec uzavřel žalovaný a vzhledem k tomu, že nebyla smlouva podepsána, tak soud neměl za prokázaný ani obsah této smlouvy, neboť netuší, s jakou smlouvou se žalovaný údajně při její údajném uzavírání seznámil, ani to, zda to byl skutečně žalovaný, kdo smlouvu uzavřel.

Smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne datum s úvěrovým limitem 35.000 Kč – nepodepsaná žalovaným ani právním předchůdcem žalobce (z této smlouvy patrně nebylo žalováno – stará smlouva, respektive byla nahrazena smlouvou ze dne datum, jak soudu sdělil žalobce až v podání doručeným soudu dne datum) touto smlouvou měl soud za prokázané pouze to, že nebyla vlastnoručně podepsána žalovaným, ani nebyla opatřena zaručeným elektronickým podpisem žádného z účastníků. Soud však na druhou stranu neměl za prokázané, zda tuto smlouvu vůbec uzavřel žalovaný a vzhledem k tomu, že nebyla smlouva podepsána, tak soud neměl za prokázaný ani obsah této smlouvy, neboť netuší, s jakou smlouvou se žalovaný údajně při její údajném uzavírání seznámil, ani to, zda to byl skutečně žalovaný, kdo smlouvu uzavřel.

Obchodními podmínkami společnosti právnická osoba neměl soud za prokázané, zda se s těmito podmínkami žalovaný vůbec seznámil za situace, kdy i na tétoě chyběl jakýkoliv podpis žalovaného.

Standardními informace o spotřebitelském úvěru – nepodepsané žalovaným ani právním předchůdcem žalobce – ke staré smlouvě, neboť se jedná o úvěrový limit 35.000 Kč, neměl soud za prokázané, zda se s těmito podmínkami žalovaný vůbec seznámil za situace, kdy i na tétoě chyběl jakýkoliv podpis žalovaného, přičemž ke smlouvě s úvěrovými limitem 50.000 Kč, z níž bylo žalováno, již žalobce ani tyto standardní informace soudu nepředložil.

Platebními informacemi ke dni datum měl soud za prokázané pouze to, jak žalobce dospěl k částce 34.250 Kč, avšak tato částka dle tétoy není jistinou úvěru tak, jak by se mohlo zdát, ze slov, která použil žalobce v žalobě, kdy uvedl, že na základě smlouvy o revolvingovém úvěru žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 34.250 Kč, přičemž zy rozebírané v tomto subodstavci je patrné, že částka 34.250 Kč obsahuje jak tzv. náhrady účelně vynaložených nákladů, tak úroky z úvěru.

Informacemi ke smlouvě – v angličtině měl soud za prokázané číslo účtu žalovaného, kterým disponoval žalobce a na tomto základě učinil soud dotaz na Českou spořitelnu, kdo je majitelem tohoto účtu.

Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne datum + Podacím lístkem ze dne datum měl soud za prokázané, že žalobce řádně vyzval žalovaného prostřednictvím svého zástupce k úhradě dluhu před podáním žaloby, a že tato výzva se dostala do dispozice žalovaného, neboť byla zaslána doporučenou zásilkou na adresu trvalého pobytu žalovaného.

Občanským průkazem žalovaného, respektive jeho fotokopií, měl soud za prokázané, že ten, kdo jednal s právním předchůdcem žalobce o smlouvě o revolvingovém úvěru, ať už to byl žalovaný, nebo kdokoliv jiný, disponoval občanským průkazem žalovaného, nebo alespoň její fotokopií.

Potvrzeními o provedené platbě (celkem 30 kusy) za období od datum do datum měl za prokázané, že právní předchůdce žalobce zaslal žalovanému, respektive zaslal na účet žalovaného, částky v celkové výši 61.665 Kč v období od datum do datum.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, kdy soud měl za prokázané pouze to, že na účet žalovaného č. bankovní účet byly poskytnuty částky v celkové výši 61.665 Kč, a to převody na tento účet v období od 19. 12 2016 do datum (že šlo o účet patřící žalovanému, soud zjistil z odpovědi banky na č. l. 20 spisu). Soud používá slovo údajně z toho důvodu, že soud nemá najisto postaveno, že tuto smlouvu o úvěru uzavřel se žalobcem skutečně žalovaný, neboť přístupové údaje k účtu mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi opakovaně setkal, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti, stejně tak mohou být zneužity další doklady, jako je občanský průkaz a jak tomu mohlo být i v tomto posuzovaném případě. Smlouva o úvěru nebyla žalovaným podepsána a soud tak neměl za prokázaný ani obsah smlouvy, se kterým žalovaný údajně souhlasil, to že žalobce tvrdil, že žalovaný podepsal smlouvu elektronicky, nepovažuje soud za prokázání toho, zda tento úkon – právní jednání, žalovaný skutečně učinil. Soud tak nemá najisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byl skutečně žalovaný a najisto postavené měl pouze, že částka 61.665 Kč došla na účet, který byl veden na jméno žalovaného, to znamená, že žalovaný byl prokazatelně majitelem uvedeného účtu č. bankovní účet v období od datum do datum, jak soudu na dotaz sdělila právnická osoba ve své odpovědi na výzvu soudu došlé soudu dne datum (na čl. 20 spisu). Jinak řečeno, není jisté, s kým byla smlouva o úvěru uzavřena, ale pouze to, komu byla vyplacena částka 61.665 Kč. Soud Platební bilancí, kterou měl k dispozici i v barevné verzi, měl za prokázané, že žalovaný právnímu předchůdci žalobce v průběhu trvání tvrzeného právního vztahu, uhradil celkem částku 71.870 Kč a v tomtéž období vyčerpal částku 61.665 Kč, tzn., že žalovaný přeplatil o 10.205 Kč částku jemu poskytnutou. Vzhledem k tomu, že se jedná o neplatnou smlouvu o úvěru a i když žalobce v žalobě uvedl, že pokud by soud neuznal nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky, posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, tak vzhledem k tomu, že žalovaný dokonce zaplatil právnímu předchůdci žalobci o 10.205 Kč více než od právní předchůdce žalobce přijal, nemohl tak soud již z titulu bezdůvodného obohacení žalobci ničeho přiznat a soud tak musel žalobu v celém rozsahu zamítnout.

5. Žalobce na výzvu soudu nedoplnil tvrzení k posouzení úvěruschopnosti žalovaného právním předchůdcem žalobce, přičemž na výzvu soudu, aby předložil důkazní prostředky ke skutečnosti, jak úvěruschopnost žalovaného zjišťoval právní předchůdce žalobce (např. výpisy resp. odpověďmi příslušných evidencí BRKI, NRKI, exekucí a insolvencí) nepředložil žádné důkazní prostředky. Soudu je nadto z jeho úřední činnosti známo, že právní předchůdce žalobce, tj. společnost právnická osoba, opakovaně poskytuje úvěry lidem, kteří jsou v exekuci, což nelze označit jinak, než jako obchod s chudobou.

6. Z uvedeného vyplývá, že právní předchůdce žalobce, aniž by současně doložily, z nichž údaje o výdajích a závazcích žalovaného právní předchůdce žalobce dovozoval, vycházel z toho, že žalovaný je úvěruschopný. Je zřejmé, že zejména výdaje a závazky žalovaného nijak prověřovány nebyly.

7. O nákladech řízení rozhodl soud podle , podle kterého:„ Účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.“ V daném případě byl žalobce zcela neúspěšný – byl by to tedy žalovaný, kdo by měl nárok na náhradu nákladů řízení, žalovanému však dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím soudu podepsaného.

Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí dle příslušných ustanovení nebo podle řádu exekučního,