Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
116 C 87/2021-85
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr Ivanou Josiekovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o: 12 012,34 Kč
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 766,52 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobkyně.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení částky 2 245,82 Kč, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 496 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 766,52 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobkyně.</b> <b>II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení částky 2 245,82 Kč, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 496 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobkyně.</b>
1. Žalobou došlou soudu dne 20. 10. 2020 se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedené částky. Mezi účastníky řízení došlo dne 22. 6. 2011 k uzavření smlouvy o kontokorentním úvěru k účtu žalovaného č. bankovní účet, kdy byl poskytnut kontokorent až do výše 10 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 18,9 % ročně. Žalovaný se zavázal nepřekročit sjednanou výši kontokorentu, hradit ceny za služby s tím spojené. Dne 2. 7. 2018 oznámila žalobkyně žalovanému, že z důvodu porušení smluvních podmínek byl úvěr zesplatněn a úvěr se stal splatným ke dni 2. 7. 2018. Žalovaná částka představuje jistinu ve výši 11 511,24 Kč a nezaplacených 18,9 % ročně úroků do splatnosti ve výši 20,91 Kč. K výzvě soudu žalobkyně svým podáním ze dne 17. 3. 2021 doplnila svá tvrzení. Hodnocení úvěruschopnosti žalovaného je založeno na porovnání jeho příjmů, výdajů a existujících úvěrových splátek, ekonomický model počítá s výdaji deklarovanými žalovaným a dále odhaluje existenční výdaje žalovaného na základě historických dat z ČSÚ a je pravidelně revidován ČNB. Zároveň zohledňuje celkové úvěrové zatížení žalovaného. Výsledkem výpočtu jsou disponibilní zdroje žalovaného, které musí být dostatečné na splátku poskytnutého úvěru. Úvěruschopnost žalovaného byla posouzena řádně, plně v souladu s platnou metodikou. Žalobkyně prozkoumala výpisy z účtu žalovaného, ze kterých je patrna schopnost úvěr splácet.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání se žádný z účastníků nedostavil, žalobkyně se z jednání omluvila.
3. Mezi účastníky řízení byla dne 23. 6. 2011 uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru na sporožirovém účtu č. bankovní účet, dle které bylo žalovanému umožněno čerpat kontokorentní úvěr až do výše 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit kontokorent nejpozději do 1 roku od jeho prvního čerpání. Dále účastníci sjednali, že žalovaný je povinen platit věřiteli také sjednaný úrok ve výši 18,9 % ročně (viz smlouva o kontokorentním úvěru). Za dobu trvání smluvního vztahu žalovaný čerpal celkem 31 098,77 Kč a uhradil 21 332,25 Kč (viz platební historie smlouvy a výpisy ze sporožirového účtu). Žalovaný je ve smlouvě identifikován pouze osobními údaji jako je jméno, příjmení, bydliště, telefonní číslo. Bližší informace o jeho majetkových poměrech ve smlouvě uvedeny nejsou (viz smlouva o kontokorentním úvěru). Žalovaný kontokorent řádně nesplácel, proto byl opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky (viz výzva ze dne 24. 3. 2018, výpověď smlouvě ze dne 19. 5. 2018, poslední výzva ze dne 2. 7. 2018 včetně dodejky ze dne 4. 7. 2018, podacího archu ze dne 22. 5. 2018).
4. Mezi účastníky řízení byla ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru, na jejímž základě žalobkyně umožnila žalovanému čerpat úvěrový rámec do výše 10 000 Kč, přičemž smlouva byla uzavřena dne 23. 6. 2011 a žalovaný se zavázal kontokorent splatit nejpozději do 1 roku od jeho prvního čerpání. Žalovaný kontokorent řádně nesplácel, v důsledku čehož došlo k ukončení smluvního vztahu. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § číslo a následujících téhož předpisu smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smlouvy tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění platném ke dni uzavření smlouvy (dále jen zákona o spotřebitelském úvěru“), tj. před uzavřením smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr, byl věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Žalobkyně v řízení netvrdila, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného a uvedené ani nevyplývá z listinných důkazů předložených žalobkyní soudu, když není patrno, jaké byly příjmy a výdaje žalovaného. Z důkazů navržených žalobkyní a provedených v řízení nemá pak soud za prokázáno, že žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. K jednání dne 27. 4. 2021 se žalobkyně nedostavila a v souladu s ustanovením § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. nemohla být vyzvána k doplnění tvrzení ve vztahu k řádnému zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a k navržení důkazů k takto doplněnému tvrzení. Žalobkyně tedy ve vztahu k prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného neunesla břemeno tvrzení a ani břemeno důkazní a v řízení tedy netvrdil a neprokázala, že úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy byla zkoumána řádně. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že její splnila svou zákonnou povinnost vynaložení odborné péče při posuzování schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet a v důsledku toho je smlouva o úvěru neplatná ve smyslu § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 31 098,77, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Žalovaný však žalobkyni, zaplatil již před podáním žaloby částku 21 332,25 Kč. Tuto částku je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky 9 766,52 Kč, neboť žalovaný částku 21 332,25 Kč představující jeho bezdůvodné obohacení vzniklé na základě absolutně neplatného právního jednání žalobkyni, již zaplatil. Zbývající část uplatněného nároku žalobkyně, tak jak je uvedeno shora byla zamítnuta, neboť má původ v absolutně neplatné smlouvě.
5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě byla žalobkyně v řízení úspěšná co do částky 9 766,52 Kč, tj. v rozsahu 81 % žalované částky a neúspěšná v rozsahu 19 % žalované částky, takže byla celkově úspěšná v rozsahu 62 %. Účelně vynaložené náklady řízení činí částku 800 Kč za zaplacený soudní poplatek. Oprávněné náklady řízení žalobkyně činí celkem částku 800 Kč a 62 % z těchto nákladů, které soud zavázal žalovaného žalobkyni uhradit činí částku 496 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.