Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
209 C 9/2021-45
Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní titul Alenou Šustrovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa, obec a číslo - část obce
zastoupená advokátem titul titul. jméno příjmení jméno.
sídlem adresa, obec a číslo
proti
žalované: osobní údaje žalované
trvale bytem adresa, obec
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucím z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů ode právní moci rozsudku.
II. Co do částky částka, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka, úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 9 %, a úroku 11,16 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucím z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů ode právní moci rozsudku. II. Co do částky [částka], kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka], úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 9 %, a úroku 11,16 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit jí žalovanou částku s příslušenstvím. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že mezi společností právnická osoba a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši částka. Převzetí částky žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. Úvěr byl žalované poskytnut za úplatu, poplatky a za úrok ve výši 28 % z jistiny za období, na které byl poskytnut. Celkové náklady spotřebitelského úvěru splatné žalovanou tak činily částka. Celkovou dlužnou částku ve výši částka se žalovaná zavázala uhradit v 13 splátkách po částka měsíčně. Žalovaná sjednané splátky nehradila řádně a včas, porušila své závazky ze Smlouvy, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni datum zesplatnila a vzniklo jí právo na uhrazení celé zbývající částky, a to na jistině 13 900, na úroku za sjednanou dobu poskytnutí částka, poplatku za uzavření částka, na administrativním poplatku částka. Protože nebyl úvěr uhrazen v plné výš řádně, úročí se neuhrazená jistina ve výši částka od datum dále úrokem s úrokovou sazbou ve výši 11,16 % ročně. Ze stejného důvodu, tj. z důvodu prodlení žalované s úhradou splátek vzniklo dle žalobkyně její právní předchůdkyni také právo na úrok z prodlení v zákonné výši, a na úhradu smluvní pokutu, která činí částka. S účinností ke dni datum byla část závodu společnosti právnická osoba, tedy původního věřitele převedena na společnost právnická osoba, mezi společností právnická osoba a žalobkyní byla dne datum s účinností ke dni datum uzavřena smlouva o postoupení pohledávek včetně pohledávky za žalovanou. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovanou před podáním žaloby vyzvala k úhradě dluhu předžalobní výzvou. Žalovaná však dluh neuhradila.
2. Na podporu žalobních tvrzení založila žalobkyně do spisu smlouvu o úvěru, předpis splátek, transakční historii, smlouvu o postoupení pohledávek včetně příloh, oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní výzvu.
3. Soud ve věci nařídil ústní jednání. K jednání se žalobkyně omluvila. Nedostavila se ani žalovaná, k žalobě se nevyjádřila, do spisu nezaložila ani nenavrhla žádné důkazy. Soud věc projednal v nepřítomnosti účastníků, dokazování provedl listinami, které do spisu založila žalobkyně.
4. Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, že žalovaná skutečně uzavřela se společností právnická osoba dne datum Smlouvu o úvěru číslo podpisem smlouvy potvrdila převzetí částky částka, účastníci smlouvy si dojednali, že žalovaná uhradí úvěr spolu s úrokem 25,85% ročně z poskytnuté jistiny, s poplatkem za správu úvěru ve výši částka a s poplatkem za hotovostní výběr splátek částka. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit celkovou dlužnou částku částka ve 13ti splátkách po částka splatných vždy 27. dne v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Dle transakční historie žalovaná uhradila celkem částku částka. V řízení nebylo prokázáno, že by uhradila více. V řízení bylo prokázáno, že na žalobkyni skutečně přešla pohledávka za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek, bylo také prokázáno, že dne datum žalované byla odeslána předžalobní upomínka.
5. Protože v žalobě absentovala tvrzení o posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením úvěru a do spisu nebyly založeny žádné důkazy v tomto směru, měl soud v úmyslu žalobkyni poučit o její povinnosti, měl v úmyslu ji vyzvat, aby žalobní tvrzení doplnila a k těmto předložila důkazy. Protože se žalobkyně k prvnímu jednání ve věci nedostavila, vzala si tak možnost být soudem poučena, přestože o možných následcích takového jednání si byla vědoma.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18).
9. V daném případě ani z tvrzení žalobkyně, ani z předložených důkazů vůbec nevyplývá, že by se právní předchůdkyně žalobkyně – původní věřitel úvěruschopností žalované zabýval. Ve smlouvě v části VIII. týkající se závěrečných ujednání sice je v odstavci 2 uvedeno, že dlužník potvrzuje, že vzhledem k výši svých měsíčních příjmů a výdajů, které uvedl v Žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru je schopen veškeré splátky hradit řádně a včas a zároveň prohlašuje, že veškeré listiny a jiné doklady předložené věřiteli v souvislosti s úvěrovým vztahem jsou platné a účinné a také že veškerá prohlášení učiněná vůči věřiteli a údaje mu poskytnuté jsou pravdivé a úplné, avšak toto„ ujednání“ je zcela obecné a pravděpodobně unifikované pro každou obdobnou smlouvu (viz pod každou stránkou smlouvy – jejího předtisku je poznamenáno, že jde o verzi od datum), nejde o konkrétní prohlášení žalované vypovídající o jejích konkrétních majetkových poměrech, a žádné jiné listiny, (případně i potvrzení, pracovní smlouvu, výplatní listiny, výpisy z účtů, doklady o platbách a podobně), ze kterých by bylo zřejmé, že se věřitel schopnostmi a možnostmi žalované úvěr řádně splatit zabýval, žalobkyně k důkazu nezaložila. Vzhledem k uvedenému soud v daném případě nemohl dojít k jinému závěru, než že soudu předložená smlouva o úvěru je absolutně neplatná, kdy k neplatnosti je soud povinen přihlížet z moci úřední (§ 588 o.z.), čímž nepřichází v úvahu případná moderace, kterou lze použít u případů neplatnosti relativní.
10. Soud na tomto místě ještě podává, že i pokud by předmětnou smlouvu shledal platnou (i kdyby zkoumání úvěruschopnosti žalované s péčí řádného hospodáře provedené věřitelem bylo prokázáno), je otázkou, nakolik by byla shledána platnými i další dílčí ujednání mezi smluvními stranami z hlediska přiměřenosti výše úroků, poplatků včetně sankčních). S ohledem na závěr o absolutní neplatnosti smlouvy se však soud již tímto nezabýval.
11. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
12. Podle odst. 2 citovaného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Soud dospěl k závěru, že na straně žalované k bezdůvodnému obohacení došlo. Žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně převzala peněžní prostředky ve výši částka, a jak již shora uvedeno, vrátila pouze částka. Soud proto žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni i zbývající částku částka, a to spolu s úrokem z prodlení jdoucím z uvedené částky počínaje dnem datum (soud má zato, že výzva adresovaná žalované se jí při běžném způsobu doručování mohla dostat do dispozice datum) podle § 1970 o.z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku však soud žalobu zamítl.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud s ohledem na výsledek sporu podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal, když ve sporu úspěšnější žalovaná žádné náklady řízení neuplatnila a ani ze spisu nevyplynulo, že by jí nějaké náklady v souvislosti s řízením vznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jí domáhat návrhem na výkon rozhodnutí – exekuci.