Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 168/2021-21

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní titul titul Dagmar Langovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 4 707,50 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se co do částky 2 207,50 Kč zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 500 Kč s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 235,48 Kč a nadále běžícím ve výši 9 % ročně z částky 2 500 Kč od 13. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 85 Kč,

a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně titul. jméno příjmení.

Odůvodnění:

I. Řízení se co do částky 2 207,50 Kč zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 500 Kč s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 235,48 Kč a nadále běžícím ve výši 9 % ročně z částky 2 500 Kč od 13. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 85 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu žalobou podanou dne 27. 11. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 707,50 Kč s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným rámcovou smlouvu o úvěru a následně uzavřeli dne 15. 8. 2018 smlouvu o úvěru číslo na základě níž žalovaný obdržel úvěr ve výši 2 500 Kč, s tím, že se ho zavázal vrátit společně s poplatkem za úvěr ve výši 1 250 Kč do 12. 9. 2018 Smlouva byla uzavřena komunikačními prostředky na dálku. Žalobkyně vedle částky úvěru 2 500 Kč a poplatku za úvěr ve výši 1 250 Kč požadovala uhradit i smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den prodlení, tj. ve výši 957,50 Kč, úrok z prodlení v zákonné výši od 13. 9. 2018 do 30. 9. 2019 kapitalizovaný částkou 235,48 Kč a nadále běžící ve výši 9% ročně od 13. 12. 2019 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že pohledávku za žalovaným z nesplaceného úvěru nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 4. 12. 2019, a to s účinností od 12. 12. 2019, s tím, že změna věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 20. 1. 2020. Žalovaný neuhradil ani přes výzvy žalobkyně na předmětnou pohledávku ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu (dále jen „“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle za to, že souhlas byl dán. Žalovaný se k výzvě nevyjádřil, a soud tak má za to, že s rozhodnutím bez jednání souhlasil. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila již v podané žalobě a soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:

5. Z rámcové smlouvy o úvěru s neuvedeným datem uzavření vyplývá, že právní předchůdkyně s žalovaným uzavřeli tuto smlouvu za účelem uzavírání jednotlivých smluv o úvěru v budoucnu.

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 15. 8. 2018 vyplývá, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr v celkové výši 2 500 Kč za podmínek ve smlouvě uvedených, a to na bankovní účet žalovaného uvedený ve smlouvě, přičemž smlouva neobsahuje podpis žalovaného.

7. Z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 15. 8. 2018 vyplývá, že poukázala celkem 2 500 Kč na bankovní účet žalovaného, který se shoduje s bankovním číslem žalovaného uvedeným ve smlouvě o úvěru ze dne 15. 8. 2018.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne 4. 12. 2019 společností právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, spolu s přílohou – seznam pohledávek mezi, má soud za prokázané, že žalobkyně nabyla mimo jiné i pohledávku za žalovaným, a to s účinností ke dni 12. 12. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 20. 1. 2020 (viz. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020).

9. Žalobkyně pak vyzvala žalovaného ke splnění jeho povinnosti před podáním žaloby, a to výzvou ze dne 9. 11. 2020 (viz Výzva před podáním žaloby ze dne 9. 11. 2020).

10. Z vyjádření žalobkyně ze dne 24. 3. 2021 vyplývá, že k výzvě soudu není schopna doplnit žalobní tvrzení, jakým způsobem její právní předchůdkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně vzala svoji žalobu částečně zpět v rozsahu uvedeném ve výroku I. rozsudku a učinila předmět žaloby pouze jistinu poskytnutého úvěru a úrok z prodlení.

11. Soud tak má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 2 500 Kč.

12. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení , (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

13. Podle , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

14. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

15. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví , o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“

16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

18. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

19. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

20. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

22. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

23. Podle § 1968 věta prvá o. z., podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 o. z., podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak , v platném znění.

24. Soud vyzval žalobkyni usnesením čj.  - 10 ze dne 10. 3. 2021, aby mimo jiné dotvrdila, jakým způsobem její právní předchůdkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného, a aby dotvrdila takové skutečnosti, z nichž by vyplývalo, že úvěrovou smlouvu uzavřela právě s žalovaným. Žalobkyně na tuto výzvu uvedla, že není schopna prokázat, v jakém rozsahu byla prověřována úvěruschopnost žalovaného, a proto vzala žalobu v rozsahu poplatku za úvěr a smluvní pokuty, tj. v částce 2 207,50 Kč zpět. Soud proto žalobu v rozsahu zpětvzetí zastavil (výrok I.).

25. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je uplatněna po právu co do částky 2 500 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, tedy nesplnila zákonnou povinnost s péčí řádného hospodáře prověřit příjmy a výdaje žalovaného, tak aby měla za osvědčené, že je žalovaný schopen úvěr uhradit. V důsledku porušení donucující ustanovení zákona v průběhu uzavírání úvěrové smlouvy se spotřebitelem je v souladu s ustanovením § 588 o. z. úvěrová smlouva neplatná.

26. Za situace, kdy je úvěrová smlouva neplatná, se může žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, která mu byla prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytnuta, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na jeho straně vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Soud má za prokázané, že žalovaný obdržel na svůj bankovní účet částku v celkové výši 2 500 Kč, tedy na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 2 500 Kč, které je povinen vydat. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na jeho úhradu, neboť z provedeného dokazování nevyplynulo,

a žalovaný to ani netvrdil, že by žalovaný na smlouvu o úvěru cokoliv uhradil. S ohledem na to, že žalovaný je v prodlení s úhradou svých závazků, je rovněž důvodný nárok na zaplacení úroku z prodlení dle ustanovení o. z. ve výši dle , ve znění účinném ke dni prodlení, za dobu ode dne prodlení žalovaného úhradou pohledávky kapitalizovaný ve výši 235,48 Kč a nadále běžící ode dne 13. 12. 2019. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svoji pohledávku za žalovaným v souladu s ustanovení o. z. na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2020 podle o. z. Žalobkyně je tak ve věci aktivně věcně legitimována a její nárok je tak důvodný. Lhůtu k plnění soud určil podle v délce trvání 3 dnů (výrok II.).

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že podle poměru úspěchu ve věci přiznal úspěšnější žalobkyni, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 85 Kč, přičemž tato částka představuje 6,22 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 53,11 % a úspěchu žalovaného v rozsahu zpětvzetí žaloby, které nezavinil, 46,89 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 707,50 Kč sestávající z částky 100 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle a. t., z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč Lhůtu k plnění soud určil podle v délce trvání 3 dnů (výrok III.).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).