Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 59/2021-31

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní titul Markétou Švarcovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 16 675 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 6 320 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 320 Kč od 21.1.2020 do zaplacení.

II. Žaloba o zaplacení částky ve výši 10 355 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 784,98 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 932,29 Kč od 7.12.2019 do 20.1.2020, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 612,29 Kč od 21.1.2020 do zaplacení a kapitalizovaného úroku ve výši 10 709,33 Kč a úroku ve výši 20,98% ročně z částky 5 000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení, a úroku ve výši 23,72% ročně z částky 7 932,29 Kč od 7.12.2019 do zaplacení,, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 6 320 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 320 Kč od 21.1.2020 do zaplacení. II. Žaloba o zaplacení částky ve výši 10 355 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 784,98 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 932,29 Kč od 7.12.2019 do 20.1.2020, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 612,29 Kč od 21.1.2020 do zaplacení a kapitalizovaného úroku ve výši 10 709,33 Kč a úroku ve výši 20,98% ročně z částky 5 000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení, a úroku ve výši 23,72% ročně z částky 7 932,29 Kč od 7.12.2019 do zaplacení,, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 30.10.2020 ve znění jejího doplnění domáhala zaplacení částky ve výši celkem 16 675 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovanou dvě smlouvy, a to jednak smlouvu o zápůjčce číslo ze dne 27.6.2015 a dále smlouvu o zápůjčce číslo ze dne 24.3.2015. Na základě smlouvy o zápůjčce číslo ze dne 27.6.2015 byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 455 Kč, s úrokovou sazbou 20,98 % ročně sjednanou v čl. 1 smluvních podmínek, dále odměnu za administrativní činnost ve výši 1 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 500 Kč. Celkový dluh se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně ve 43 týdenních splátkách po 185 Kč Poslední splátka byla stanovena na 23.4.2016. Žalobkyně uvedla, že žalovaná svůj dluh nehradila řádně a včas a na dluh uhradila pouze částku 1 580 Kč, která byla původním věřitelem započtena na úrok, na administrativní poplatek a na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Poslední splátku na tento dluh žalovaná uhradila dne 19.1.2016. Žalobkyně dále uvedla, že na základě smlouvy o zápůjčce číslo ze dne 24.3.2015 byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku a zaplatit úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 400 Kč, s úrokovou sazbou 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 smluvních podmínek, dále odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkový dluh se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně v 58 týdenních splátkách po 300 Kč Poslední splátka byla stanovena na 3.5.2016. Žalovaná tento svůj dluh rovněž nehradila řádně a včas, kdy na něj zaplatila celkem 7 100 Kč, která byla původním věřitelem započtena částkou na jistinu, úrok a na poplatky za administrativní činnost a za hotovostní inkaso splátek. Poslední splátku žalovaná uhradila dne 19.1.2016. Žalobkyně dále uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalované před uzavřením předmětných smluv. Nedílnou součástí obou smluv byly smluvní podmínky, na základě kterých byla mezi účastníky dohodnuta roční úroková sazba a v případě prodlení s placením splátky celkové dlužné částky zákonný úrok z prodlení. Dne 6.12.2019 byly obě pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou postoupeny s účinností k témuž dni smluvně žalobkyni, o čemž byla žalovaná dne 6.12.2019 informována a vyzvána k zaplacení dlužné částky. Za období od postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby žalovaná neuhradila ničeho. Žalobkyně tak požadovala zaplacení dlužné částky v celkové výši 16 675 Kč sestávající z jistiny 5 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 1 375 Kč a z jistiny ve výši 7 932,29 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 2 367,71 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 10 709,33 Kč (3 852,16 Kč + 6 857,17 Kč) a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši celkem 3 784,98 Kč (1 470,24 + 2 314,74) vždy z neuhrazených finančních prostředků do dne postoupení pohledávky, tj. 6.12.2019, a dále od 7.12.2019 do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí byla žaloba doručena do vlastních rukou náhradním způsobem dne 19.3.2021 (zásilka uložena dne 9.3.2021), na svou obranu netvrdila žádné rozhodné skutečnosti a nenavrhla provedení žádných důkazů.

3. Soud rozhodl ve věci na základě předložených listin bez nařízení jednání, vzhledem k tomu, že žalobkyně s tím vyslovila souhlas a u žalované se má za to, že s takovým postupem souhlasila, neboť na výzvu soudu dle ust. nereagovala ( ).

4. Soud z předložených důkazů zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti:

5. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně má soud za prokázané, že žalobkyně byla dne 16.2.2005 zapsána do obchodního rejstříku pod spisovou značkou B21915 a předmětem jejího podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.

6. Ze smlouvy o zápůjčce /Fajnpůjčka/ číslo soud zjistil, že žalovaná uzavřela se společností právnická osoba, IČO, dne 27.6.2015 tuto smlouvu, na základě které byla žalované poskytnuta částka ve výši 5 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila převzetí celé výše uvedené částky v hotovosti. Poskytnutou zápůjčku spolu s úrokem ve výši 455 Kč, poplatkem za administrativní činnost 1 000 Kč a hotovostní inkaso splátek 1 500 Kč, celkem částku 7 955 Kč se žalovaná zavázala věřiteli uhradit ve 43 pravidelných týdenních splátkách po 185 Kč. Soud dále ze smlouvy zjistil, že se žalovaná zavázala zaplatit rovněž úrok, jehož výše je stanovena jako pevná, a to ve výši 20,98 % ročně po celou dobu trvání smlouvy.

7. Zákaznickou kartou ze dne 26.6.2015 má soud za prokázané, že žalovaná uvedla, že bydlí v podnájmu na adrese adresa, přičemž adresu trvalého pobytu uvedla příjmení jméno 139, obec, což je adresa městského úřadu. Žalovaná byla zaměstnána jako dělnice s měsíčním příjmem 10 200 Kč, jako další příjem byla uvedena blíže nespecifikovaná částka 14 000 Kč, příjem domácnosti činil celkem 24 200 Kč. Žalovaná neuvedla žádnou vyživovací povinnost. V kolonce měsíční výdaje žalovaná uvedla 4 800 Kč za nájem, 10 000 Kč za výdaje domácnosti, 400 Kč za telefon a 1 350 Kč za splátku zápůjčky. Použitelný příjem podle této karty činil 7 650 Kč. Z karty dále vyplývá, že žalovaná měla předložit právní předchůdkyni žalobkyně pracovní smlouvu, výplatní pásky, občanský průkaz a nájemní smlouvu, které však nebyly navrženy a předloženy k důkazu.

8. Z tabulky žalobkyně na č.l. 20 spisu vyplývá, že žalovaná zaplatila na dluh ze smlouvy o zápůjčce číslo za období od 6.7.2015 do 19.1.2016 osmi platbami celkem částku 1 580 Kč.

9. Ze smlouvy o zápůjčce /Fajnpůjčka/ číslo soud zjistil, že žalovaná uzavřela se společností právnická osoba, IČO, dne 24.3.2015 tuto smlouvu, na základě které byla žalované poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila převzetí celé výše uvedené částky v hotovosti. Poskytnutou zápůjčku spolu s úrokem ve výši 1 400 Kč, poplatkem za administrativní činnost 2 000 Kč a hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč, celkem částku 17 400 Kč se žalovaná zavázala věřiteli uhradit v 58 pravidelných týdenních splátkách po 300 Kč. Soud dále ze smlouvy zjistil, že se žalovaná zavázala zaplatit rovněž úrok, jehož výše je stanovena jako pevná, a to ve výši 23,72 % ročně po celou dobu trvání smlouvy.

10. Ze zákaznické karty ze dne 24.3.2015 vyplývá, že žalovaná uvedla, že bydlí v nájmu na adrese adresa, přičemž adresu trvalého pobytu uvedla příjmení jméno anonymizováno, obec, což je adresa městského úřadu. Žalovaná byla zaměstnána jako dělnice s měsíčním příjmem 10 500 Kč, tato částka představovala celkový příjem domácnosti. Žalovaná neuvedla žádnou vyživovací povinnost. V kolonce měsíční výdaje žalovaná uvedla 2 000 Kč za nájem, 4 500 Kč za výdaje domácnosti, 500 Kč za telefon a 1 300 Kč za splátku zápůjčky. Použitelný příjem podle této karty činil 2 200 Kč. Z karty dále vyplývá, že žalovaná měla předložit právní předchůdkyni žalobkyně pracovní smlouvu, výplatní pásky, občanský průkaz, SIPO a nájemní smlouvu, které však nebyly navrženy a předloženy k důkazu.

11. Z tabulky na čl. 26 pak vyplývá, že žalovaná na dluh ze smlouvy o zápůjčce číslo zaplatila za období od 26.3.2015 do 19.1.2016 postupně částku ve výši 7 100 Kč.

12. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2019 včetně příloh – seznamů postoupených pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávky za žalovanou, a to s účinností ke dni 6.12.2019. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 6.12.2019, když její odeslání má soud za prokázané z podacího lístku ze dne 7.1.2020. V oznámení o postoupení pohledávky byla žalovaná vyzvána k zaplacení dluhu ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy.

13. Z předžalobní upomínky ze dne 3.9.2020 a podacího lístku ze dne 4.9.2020 má soud za prokázané, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.

14. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti učinil soud tento skutkový závěr. Žalovaná uzavřela se společností právnická osoba, IČO, dvě smlouvy, a to smlouvu o zápůjčce číslo ze dne 27.6.2015 a dále smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 24.3.2015. Na základě smlouvy číslo ze dne 27.6.2015 byla žalované poskytnuta částka 5 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti při podpisu smlouvy, což potvrdila svým podpisem. Žalovaná se současně zavázala zaplatit i souhrnný poplatek, to vše ve 43 týdenních splátkách po 185 Kč spolu s úrokem, jehož výše je stanovena jako pevná, a to 20,98 % ročně po celou dobu trvání smlouvy. Žalovaná na tento dluh uhradila celkem 1 580 Kč. Žalované byla dále na základě smlouvy číslo poskytnuta částka 10 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Žalovaná se současně zavázala zaplatit i souhrnný poplatek, to vše v 58 týdenních splátkách po 300 Kč spolu s úrokem, jehož výše je stanovena jako pevná, a to 23,72 % ročně po celou dobu trvání smlouvy. Na tento dluh žalovaná zaplatila celkem 7 100 Kč. Před uzavřením smlouvy byla se žalovanou vždy vyplněna Karta zákazníka. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2019 postoupila společnost právnická osoba, své pohledávky za žalovanou včetně příslušenství na žalobkyni, postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 6.12.2019, odeslaným 7.1.2020 a žalovaná byla vyzvána k zaplacení ve lhůtě 10 dní od doručení přípisu.

15. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení , (dále jen „ “), podle něhož přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

16. Soud ve smyslu ustanovení přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle ustanovení platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.¨

18. Soud na posuzovaný případ aplikoval rovněž ust. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále také„ ZoSÚ“), za jeho účinnosti byla smlouva uzavřena. Podle tohoto ustanovení věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

19. Podle věta prvá , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Soud dále vycházel z ustanovení o.z, podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak , v platném znění.

20. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je uplatněna po právu pouze co do částky celkem 6 320 Kč, neboť mezi účastníky nedošlo k platnému uzavření ani smlouvy ze dne 27.6.2015, ani smlouvy ze dne 24.3.2015. Ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná, pokud poskytovatel poskytl úvěr spotřebiteli, ač z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že jsou zde důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V daném případě však i přes výzvu soudu učiněnou žalobkyni z předložených důkazů nevyplývá, že by právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala bonitu žalované úvěr splácet. Žalovaná v kartách zákazníka uvedla, že bydlí v nájemním a podnájemním vztahu, nemá žádné nezaopatřené děti. Podle karty zákazníka ze dne 24.3.2015 byla žalovaná zaměstnána jako dělnice technických služeb s příjmem 10 500 Kč čistého. Celkové měsíční výdaje byly uvedeny v částce 8 300 Kč, které tvořily nájem 2 000 Kč, splátka půjčky 1 300 Kč, telefon 500 Kč a výdaje na domácnost 4 500 Kč, použitelný příjem byl ve výši 2 200 Kč. Podle karty zákazníka ze dne 26.6.2015 měla žalovaná příjem ze zaměstnání ve výši 10 200 Kč, další blíže nespecifikovaný příjem uvedla ve výši 14 000 Kč. Výdaje žalované pak v tomto případě měly činit celkem 16 550 Kč za nájem 2x 2 400 Kč, výdaje domácnosti 2x 5 000 Kč, telefon 2x 200 Kč a opět splátka půjčky 1 350 Kč. Použitelný příjem podle této karty činil 7 650 Kč Ani v jednom případě nebyl uveden osobní stav žalované, není tak patrno, zda se na příjmech a výdajích domácnosti podílela sama, ač ze zápisu karty ze dne 26.6.2015 lze partnerský vztah dovodit. V obou kartách zákazníka je dále uvedeno, že shora uvedené údaje byly žalobkyní ověřeny předloženými doklady, a to občanským průkazem, výplatními pásky, pracovní smlouvou, nájemní smlouvou a SIPO. Tyto doklady však žalobkyně k důkazu nepředložila, soud tak nemá pravdivost údajů vyplněných žalovanou za prokázané. Rovněž soud nepovažuje za dostatečně ověřenou schopnost žalované úvěr splácet s ohledem na souběžné splácení předchozích pohledávek poskytnutých právní předchůdkyní žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně tak řádně neporovnávala příjmy a výdaje žalované ve smyslu § 9 ZoSÚ.

21. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud v podrobnostech odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , (PR (číslo) s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ V této souvislosti soud zmiňuje též aktuální nálezovou judikaturu Ústavního soud ČR (nález ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ), v níž byla rovněž dovozena absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru při absenci náležitého zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Tento soud jednoznačně uzavřel, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.

22. Soud má tak za to, že žalobkyně nedostatečně prověřila úvěruschopnost žalované splácet zápůjčku, a proto je uzavřená smlouva neplatná dle ust. zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ustanovením .

23. Vzhledem k tomu, že však bylo prokázáno, že původní věřitel poskytl žalované částku ve výši 15 000 Kč (5 000Kč + 10 000 Kč), a že žalovaná zaplatila celkem 8 680 Kč (1 580 Kč + 7 100 Kč), jedná se na straně žalované o bezdůvodné obohacení ve výši 6 320 Kč, které je povinna vydat (15 000 Kč – 8 680 Kč). Protože původní věřitel, společnost právnická osoba, IČO, postoupil svoji pohledávku za žalovanou na žalobkyni dle § 1879 a násl. o. z., a toto postoupení bylo žalované řádně oznámeno ve smyslu § 1882 o. z., dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná co do částky 6 320 Kč, a proto co do této částky žalobě vyhověl (výrok I. rozsudku).

24. Vzhledem k tomu, že žalovaná je v prodlení s úhradou, přiznal soud žalobkyni rovněž nárok na zaplacení úroku z prodlení podle o. z. z dlužné částky 6 320 Kč ve výši dle , tj. v žalobkyní požadované výši 8,05 % ročně z této částky. Soud tento úrok z prodlení přiznal žalobkyni až od 21.1.2020, neboť z předložených důkazů vyplývá, že žalovaná byla poprvé vyzvána k vrácení dlužné částky výzvou ze dne 6.12.2019, v níž jí byla stanovena lhůta k zaplacení 10 dní od doručení. Výzva byla žalované odeslána 7.1.2020, a s ohledem na ust. má soud za to, že zásilka proto byla žalované doručena 10.1.2020 Lhůta k plnění tak žalované uplynula dnem 20.1.2020 a ode dne následujícího je proto žalovaná v prodlení. K tomuto datu činila sazba úroku z prodlení 10 % ročně, nicméně žalobkyně požadovala pouze 8,05 % ročně. Soud proto rozhodl, jak ve výroku I. rozsudku uvedeno, a ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , když žalované, která byla v převážné části ve sporu úspěšná, a náležel by jí nárok na úhradu poměrné části vynaložených nákladů na soudní spor podle poměru úspěchu ve věci, žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Berouně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.