Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 4/2021-22

Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedkyní senátu titul Štěpánkou Tůmovou jako samosoudkyní ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa

proti žalovanému: celé jméno žalovaného, datum narození

bytem adresa

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do zbytku, v částce částka, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Co do zbytku, v částce [částka], se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky částka. Žalobu odůvodnil tím, že poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši částka, v souvislosti s tím požaduje úhradu jistiny částka a dalších částek spojených s poskytnutím úvěru, prodlením žalovaného s úhradou a vymáháním úvěru, když žalovaný žalobci nic nezaplatil.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Soud podle jednal a rozhodl ve věci v nepřítomnosti účastníků, když ani žalobce ani žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavili.

4. Provedeným dokazováním má soud za prokázaný následující skutkový stav: ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že dne datum mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru na částku částka, aniž by žalobce posoudil schopnost žalovaného příslušný úvěr splácet, když žalobce totožnost žalovaného a jeho vůli uzavřít předmětnou smlouvu ověřil z kopie občanského průkazu (sken příjmení) a z platby žalovaného na účet žalobce ve výši částka (potvrzení o obdržení platby). příjmení částka byla žalovanému vyplacena (potvrzení o provedení platby). O zaplacení dlužné částky byl žalovaný upomínán dvěma upomínkami z datum a datum a předžalobní upomínkou z datum. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by žalobci cokoliv zaplatil.

5. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle , , ve znění účinném ke dni uzavření výše uvedené smlouvy o úvěru

(dále jen„ OZ“), ve spojení se zákonem č. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni datum (dále jen„ o spotřebitelském úvěru“).

6. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

7. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytovatelem úvěru je ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

8. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

9. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle platí, že spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

11. Podle platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle platí, že je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné.

13. Podle platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle platí, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

15. Podle platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech, a dospěl k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná. Žalobce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru měl v řízení tvrdit a prokázat, zda postupoval v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet dluh ze spotřebitelského úvěru. Žalobní tvrzení o tomto byla neúplná a neurčitá

17. Soud byl připraven poučit žalobce podle ustanovení o nutnosti doplnění tvrzení a důkazních návrhů, avšak tato snaha soudu byla zmařena tím, že se žalobce k ústnímu jednání nedostavil. Je věcí každého z účastníků, jakým způsobem hodlá ve sporném řízení uplatňovat svá práva. Jestliže se žalobce rozhodl jednání neúčastnit, dobrovolně se vystavil riziku, že nebude moci být poučen podle ustanovení Soud současně upozorňuje na ustanovení , podle kterého je žalobce povinen vylíčit rozhodující skutečností o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání již v podané žalobě. Soud současně připomíná, že poučení podle se poskytují jen účastníku (jeho zástupci nebo zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s ustanovením v nepřítomnosti účastníka (jeho zástupce nebo zmocněnce), je to účastník, který svou nepřítomností u soudu způsobil, že se mu příslušného poučení nedostalo. Taktomu bylo i v posuzovaném případě, kdy soud jednal v nepřítomnosti účastníků. Uvedený názor soudu plně odpovídá i rozhodovací praxi anonymizováno a název soudu (srov. např. rozsudek název soudu ze dne 27. 9. 2006, sp. zn. spisová značka a usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. datum, sp. zn. ústavní nález).

18. V dané situaci z § 87 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že neplatnost smlouvy může namítat spotřebitel, přičemž k tomu, v dané situaci, kdy žalovaný (spotřebitel) je v předmětném řízení nekontaktní a neaktivní, nedošlo. Nicméně soud má za to, že jsou zde splněny podmínky pro aplikování , neboť absence posouzení schopnosti splácet úvěr žalovaným ze strany žalobkyně lze jednoznačně kvalifikovat jako chování odporující zákonu o spotřebitelském úvěru, neboť tato povinnost je žalobkyni v daném zákoně jednoznačně uložena, a jako chování zjevně narušující veřejný pořádek. Zjevnost narušení veřejného pořádku soud spatřuje v té skutečnosti, že„ důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka – spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet“ (viz bod 16 a násl. nálezu Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ). Z daného tak vyplývá, že výše uvedená smlouva o úvěru je absolutně neplatná, z čehož vyplývá, že žalobkyni nárok na zaplacení jakékoliv jiné částky než částka nesvědčí.

19. Vzhledem k výše uvedenému tak došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení na úkor žalobce, když tento zaslala na účet žalovaného částku ve výši částka, a žalovaný tuto částku, o kterou se obohatil, žalobci nevydal, přičemž vzhledem k tomu,

že žalobce žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení nevyzval (ve smyslu ), nemohl se žalovaný dostat ani do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení.

20. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, neboť bylo prokázáno, že žalovaný se bezdůvodně obohatil na úkor žalobce, přičemž žalobce neunesl důkazní břemeno ve vztahu k prokázání, že řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného, což vedlo soud k tomu, aby žalobu ve zbytku zamítl (výrok II.).

21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ve spojení s  tak, že ve věci poměrně více úspěšnému úspěšnému žalovanému by bylo přiznáno právo na částečnou náhradu nákladů řízení, ovšem vzhledem k nečinnosti v řízení žalovanému žádné náklady nevznikly, proto soud žádnému z účastníků náhradu nákladů nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Doručením se stává tento rozsudek pravomocným a nároky z něj plynoucí vykonatelnými a lze se splnění uložených povinností domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.