Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
10 C 78/2021-18
Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní titul Markétou Švarcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa, obec a číslo
zastoupená advokátem titul. jméno příjmení
sídlem adresa, obec
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa, obec
o zaplacení 3 048 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 3 048 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 524 Kč od 17. 11. 2020 do zaplacení a ve výši 8,25 % ročně z částky 1 524 Kč od 6. 11. 2020 do zaplacení.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 3 048 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 524 Kč od 17. 11. 2020 do zaplacení a ve výši 8,25 % ročně z částky 1 524 Kč od 6. 11. 2020 do zaplacení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 29.1.2021 domáhala po žalovaném zaplacení pohledávky ve výši 3 048 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že žalovaný cestoval dopravními prostředky veřejné hromadné dopravy osob provozovanými žalobkyní, a to dne 16.11.2020 tramvají – linkou číslo dále dne 5.11.2020 autobusem – linkou číslo čímž se žalobkyní uzavřel smlouvu o přepravě osob. Ze strany žalobkyně byla provedena přepravní kontrola žalovaného, při které se žalovaný ani v jednom z případů neprokázal platným jízdním dokladem a neuhradil stanovené jízdné. Žalovanému tak vznikla povinnost uhradit žalobkyni jízdné ve výši 2x 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 2x 1 500 Kč, celkem tedy částku 3 048 Kč. Splatnost pohledávek nastala v den provedení přepravních kontrol, kdy u žalovaného bylo právo na zaplacení uplatněno. Žalovaný však na pohledávku ničeho neuhradil, přestože byl o zaplacení upomenut.
2. Žalovaný uvedl, že jej nikdo neinformoval o dlužné částce, a předžalobní upomínka mu nebyla doručena. Žalovaný potvrdil, že jel dvakrát dopravními prostředky veřejné hromadné dopravy osob provozovanými žalobkyní, a při kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovaný zapomněl dlužné částky zaplatit. Žalovaný namítal, že pokud by mu žalobkyně zaslala předžalobní upomínku do datové schránky, kterou má zřízenou od roku 2019, bez prodlení svůj dluh uhradil. Na adrese svého trvalého pobytu se nezdržuje, a výzvu si nepřevzal.
3. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně z ústního jednání omluvila a souhlasila s projednáním věci bez její účasti, soud jednal podle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalobkyně.
4. Z listinných důkazů dále uvedených soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:
5. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně je akciovou společností s předmětem podnikání mimo jiné provozování tramvajové dráhy, speciální dráhy (metro) a lanové dráhy (Petřín a jméno) a provozování drážní dopravy v hlavním městě obec a silniční motorová dopravy.
6. Žalovaný cestoval dne 5.11.2020 dopravním prostředkem, a to autobusem linky číslo veřejné hromadné dopravy osob, provozovaným žalobkyní. Žalobkyně ve 14:13 hodin provedla přepravní kontrolu žalovaného prostřednictvím kontrolora v zastávce ulice, při které se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem, o čemž byl sepsán zápis o provedené přepravní kontrole číslo (viz Zápis o provedené přepravní kontrole číslo ze dne 5.11.2020, smluvní přepravní podmínky platné od 1. 8. 2018 a Tarif pražské integrované dopravy platný od 1. 8. 2018). Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, přičemž žalovaný měl možnost zaplatit přirážku na místě nebo v doplatkové pokladně žalobkyně nejpozději 15. kalendářní den ode dne uložení přirážky ve snížené výši 800 Kč (viz Informace pro cestující, čl. 8 odst. 4 smluvních přepravních podmínek).
7. Žalovaný dále dne 16.11.2020 cestoval dopravním prostředkem, a to tramvají linkou číslo veřejné hromadné dopravy osob provozovaným žalobkyní. Žalobkyně v 15:47 hodin provedla přepravní kontrolu žalovaného v zastávce ulice, při které se žalovaný rovněž neprokázal platným jízdním dokladem, o čemž byl sepsán zápis o provedené přepravní kontrole číslo (viz Zápis o provedené přepravní kontrole číslo ze dne 26.6.2020, smluvní přepravní podmínky platné od 1. 8. 2018 a Tarif pražské integrované dopravy platný od 1. 8. 2018). Žalovanému proto vznikla povinnost zaplatit jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, přičemž žalovaný měl i v tomto případě možnost zaplatit přirážku na místě nebo v doplatkové pokladně žalobkyně nejpozději 15. kalendářní den ode dne uložení přirážky ve snížené výši 800 Kč (viz Informace pro cestující, čl. 8 odst. 4 smluvních přepravních podmínek).
8. Žalobkyně zaslala žalovanému před podáním žaloby předžalobní výzvu ze dne 14. 1. 2021, a to na adresu adresa, obec, jak vyplývá z této výzvy a potvrzení o odeslání písemnosti držitelem poštovní licence prostřednictvím hybridní pošty ze dne 15. 1. 2021.
9. Z výpisu o provedení kontroly ze dne 16. 3. 2021 pak soud zjistil, že žalovaný má zřízenou datovou schránku.
10. Shora zjištěný skutkový stav soud posoudil dle ustanovení § 2550 zák. č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “), podle něhož se smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.
11. Podle ustanovení § 18a odst. 2 písm. c) , odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb. , o silniční dopravě, je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození a adresa pro doručování. Co se rozumí jízdním dokladem, náležitostí jízdních dokladů a posuzování jejich platnosti stanoví § 4 , 5 a 6 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční dopravu. Podle § 18a odst. 3 zák. č. 111/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Výše přirážky ve smyslu § 18a odst. 3 zák. č. 111/1994 Sb. je upravena v Tarifu pražské integrované dopravy, a to čl. XIII. bod 7. a činí 1 500 Kč.
12. Ustanovení § 37 odst. 1 zák. č. 266/1994 Sb. o drahách, v tehdy platném znění, stanoví podmínky, za nichž se přepravují osoby a jejich zavazadla ve veřejné drážní osobní dopravě a věci ve veřejné drážní nákladní dopravě, přepravní řády. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Co se rozumí jízdním dokladem, náležitostí jízdních dokladů a posuzování jejich platnosti stanoví § 4 , 5 a 6 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční dopravu. Podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Výše přirážky ve smyslu § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. je upravena v Tarifu pražské integrované dopravy, a to čl. XIII. bod 7. a činí 1 500 Kč.
13. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně a zcela jí vyhověl, když měl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli ve dnech 5.11.2020 a 16.11.2020 smlouvy o přepravě podle ust. § 2550 občanského zákoníku . Žalobkyně provedla přepravní kontroly žalovaného prostřednictvím kontrolora, při kterých se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem, čímž žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobkyni jízdné 2x vždy ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 2 x vždy 1 500 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku dosud nezaplatil, dostal se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu, má žalobkyně nárok vedle práva na zaplacení dlužné částky rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , který soud žalobkyni přiznal vždy ode dne následujícího po splatnosti přirážky a jízdného tj. od 16.11.2020 a od 17.11.2020 až do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).
14. Pokud jde o výrok II. rozsudku o nákladech řízení, soud vycházel z ust. § 142a o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci úspěch, a měla by proto mít proti žalovanému nárok na náhradu jí vynaložených nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř. . Soud však žalobkyni toto právo nepřiznal, neboť přestože má žalovaný zřízenou datovou schránku, žalobkyně mu zaslala předžalobní výzvu ze dne 14. 1. 2021 pouze na adresu jeho trvalého pobytu. Žalobkyně však neprokázala, že si žalovaný tuto zásilku vyzvedl, přičemž žalovaný namítal, že se na této adrese nezdržuje. Vzhledem k tomu, že podmínka zaslání předžalobní upomínky byla zakotvena do občanského soudního řádu za účelem„ uvědomění“ žalovaného o tom, že bude proti němu zahájeno řízení o zaplacení, a žalovaný se o této skutečnosti nedozvěděl, má soud za to, že žalobkyně nesplnila podmínku dle § 142a os..ř., když žalovanému nezaslala předžalobní výzvu na adresu pro doručování, tedy do jeho datové schránky ve smyslu § 46 odst. 1 o.s.ř. Protože se žalobkyně z ústního jednání omluvila, nemohla být soudem poučena ve smyslu § 118b o.s.ř. o tom, že neunáší své důkazní břemeno o řádném doručení předžalobní výzvy žalovanému ve smyslu § 142a o.s.ř. . Protože se tohoto poučení může účastníku řízení dostat pouze při prvním jednání ve věci, neboť řízení je v souladu s ustanovením § 118b o.s.ř. ke skončení prvního jednání ve věci koncentrováno, o čemž byla žalobkyně v předvolání k jednání řádně poučena, lze uzavřít, že žalobkyně svojí neúčastí při jednání soudu na možnost být soudem poučena ve smyslu ust. § 118a o.s.ř. dobrovolně rezignovala. Soud proto rozhodl, jak ve výroku II. rozsudku uvedeno.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. , nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).