Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 C 365/2020-73

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní titul Sylvou Teličkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 23 459,77 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 19 542,30 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,25 % p. a. od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Soud zamítá žalobu žalobkyně co do požadavku na zaplacení částky 3 917,47 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 19 542,30 Kč od datum do datum, a dále z částky 3 917,47 Kč od datum do zaplacení, jakož i co do požadavku na zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 7 712,15 Kč od datum do datum.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši

6 330,86 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně titul. jméno příjmení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 19 542,30 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,25 % p. a. od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Soud zamítá žalobu žalobkyně co do požadavku na zaplacení částky 3 917,47 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 19 542,30 Kč od [datum] do [datum], a dále z částky 3 917,47 Kč od [datum] do zaplacení, jakož i co do požadavku na zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 7 712,15 Kč od [datum] do [datum]. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 6 330,86 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne datum, doplněnou podáním ze dne datum, domáhala po žalované zaplacení částky 23 459,77 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o úvěru anonymizováno půjčka číslo jejíž nedílnou součástí byly Smluvní podmínky, a na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované bezúčelový úvěr ve výši 20 000 Kč převodem na bankovní účet žalované. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit spolu s dohodnutým úrokem ve výši 111,33 % p.a. ve 30 měsíčních splátkách po 1 995 Kč, s první splátkou splatnou dne datum. Strany smlouvy si pro případ prodlení žalované s úhradou splátek sjednaly nárok žalobkyně účtovat žalované poplatek za každou odeslanou upomínku ve výši 450 Kč a smluvní pokutu ve výši

499 Kč a po zesplatnění úvěru ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, dostala se do prodlení, a žalobkyně proto úvěr ke dni datum zesplatnila. Žalovaná uhradila žalobkyni pouze částku 5 997 Kč, přičemž na jistinu úvěru byla započítána částka 457,70 Kč a zbývající částka 5 539,30 Kč byla započítána na smluvní úrok. Ke dni sepsání žaloby tak žalovaná dluží žalobkyni částku 23 459,77 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 19 542,30 Kč, smluvní pokuty ve výši 499 Kč, poplatků za upomínky ve výši 900 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně ze zůstatku jistiny ode dne zesplatnění úvěru do sepsání žaloby ve výši 2 518,47 Kč. Dále žalobkyně požadovala úhradu úroku z prodlení z dlužné jistiny úvěru ode dne zesplatnění úvěru do úplného zaplacení a úhradu úroků z úvěru ke dni zesplatnění v částce 7 712,15 Kč. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu k úhradě dne datum, avšak bez úspěchu.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporovala.

3. V souladu s ust. pak bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání pouze na základě listinných důkazů předložených účastníky řízení, když tito s takovýmto postupem souhlasili, resp. v soudem poskytnuté lhůtě nevyjádřili svůj nesouhlas.

4. Soud učinil po provedeném dokazování listinnými důkazy předloženými žalobkyní následující závěr o skutkovém stavu:

Dne datum byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru anonymizováno půjčka číslo na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované neúčelový úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr vrátit spolu s úrokovou sazbou 111,30 % p.a. ve 30 pravidelných měsíčních splátkách po 1 995 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru byly Smluvní podmínky. V čl. VI. Smluvních podmínek si strany smlouvy pro případ prodlení žalované s úhradou splátky sjednaly povinnost žalované uhradit žalobkyni poplatek za každou odeslanou upomínku ve výši 450 Kč, smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a po zesplatnění úvěru ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, a úrok z prodlení. Žalobkyně úvěr ve výši 20 000 Kč žalované poskytla dne datum převodem na bankovní účet žalované. Žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, žalobkyni uhradila pouze tři splátky po 1 999 Kč, tj. celkem 5 997 Kč, přičemž na dlužnou jistinu bylo započteno 457,70 Kč a na smluvní úrok 5 539,30 Kč. Žalobkyně úvěr ke dni datum zesplatnila. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky dopisem (předžalobní upomínkou) ze dne datum podaným na poštu téhož dne.

5. Podle ustanovení (dále také jen „ “), smlouvou

o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ustanovení , úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

7. Podle ustanovení , úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

8. Podle ustanovení , 2 , úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

9. Podle ustanovení , 2 , úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

10. Podle ustanovení , ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

11. Podle ustanovení , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle ustanovení , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Podle ustanovení neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Podle ustanovení soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu; b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.

16. Podle ustanovení , uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžní povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč.

17. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

18. Žalobkyně se v řízení prokázala, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalované. Soud se dále zabýval platností úvěrové smlouvy, kdy dospěl k závěru, že ujednání o výši úroků je rozporné s dobrými mravy a způsobuje tak jeho absolutní neplatnost dle ustanovení a , neboť ujednaná výše úroku 111,33 % ročně se natolik zjevně příčí dobrým mravům, že tento rozpor je třeba posoudit jako důvod k absolutní neplatnosti tohoto ujednání. Dle judikatury Nejvyššího soudu, která se váže ke staré právní úpravě , (dále jen„ obč. zák.“), ale lze ji aplikovat i na úvěrové vztahy dle č. , je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky (dané závěry jsou však použitelné i na smlouvu o úvěru), která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. , všechna rozhodnutí jsou dostupná na webová adresa). Ačkoliv je pravdou, že žalobkyně je nebankovním subjektem, u kterého jsou s ohledem na vyšší rizikovost úrokové sazby vyšší, tato skutečnost se projevuje v tom, že soudy v rámci posuzování rozporu sjednané sazby s dobrými mravy obě sazby poměřují, když menší překročení obvyklé sazby účtované bankami by rozpor s dobrými mravy samo o sobě založit nemohlo. V daném případě však sjednaná sazba úroků převyšuje výrazně nejvyšší sazby úroků u bankovních úvěrů a za situace, kdy dle smlouvy o úvěru měla žalovaná při řádném splácení úvěru díky sjednané sazbě úroků vrátit téměř trojnásobek poskytnuté částky (30 splátek x 1 995 Kč = 59 850 Kč), je třeba sjednanou výši úroků považovat za rozpornou s dobrými mravy, a tento rozpor je tak zjevný, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které je soud povinen přihlédnout dle ustanovení i bez návrhu.

19. Pokud pak jde o účinky absolutní neplatnosti ujednání o výši úroků na platnost celé smlouvy, tak dle ustanovení , týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Ačkoliv ujednání o výši úroků je od ostatních částí smlouvy o úvěru oddělitelné (a to zejména s ohledem na ustanovení , které řeší výši úroků pro případ, že by tyto nebyly sjednány, ačkoliv je smlouva o úvěru dle ustanovení smlouvou úplatnou) na rozdíl od ustanovení obč. zák., podle kterého platilo, že vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu, je ustanovení postaveno na zcela odlišném konceptu. Úprava obč. zák. totiž preferovala částečnou neplatnost právního úkonu před neplatností plnou, když v případě, že ustanovení smlouvy bylo, nevyplynul-li z povahy či obsahu právního úkonu nebo okolností jeho učiněný opak, oddělitelné, nastoupila částečná neplatnost jen tohoto ujednání. Přístup v ustanovení je však zcela opačný, když za situace, že ujednání je od smlouvy oddělitelné, nastupuje přednostně neplatnost právního jednání jako celku a jen, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas, nastoupí neplatnost částečná (srov. Lavický, P. a kol.: I. obecná část ( – 654). Komentář k prvnímu vydání. Praha C. H. Beck 2014 strana 2060 až 2064). Vzhledem k tomu, že se důvod neplatnosti vztahuje na ujednání o výši úroků, které jsou v daném případě jedinou úplatou žalobkyně za poskytnutý úvěr, a sjednaná výše úroků několikanásobně převyšuje úroky bank, od kterých by se výše úroků odvíjela dle ustanovení , navíc za situace, kdy žalobkyně platnost takto sjednané výše úroků odůvodňuje a trvá na ní i v rámci tohoto řízení, nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o výši úroků uzavřít. Smlouvu o úvěru je tedy třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu, a to právě z důvodu neplatnosti ujednání o výši úroků. Žalobkyně tedy na úhradu úroků z neplatně sjednaného úvěru, a to ať ve sjednané výši či výši dle ustanovení , nárok nemá.

20. Nároky z této neplatné smlouvy je pak třeba vypořádat dle ustanovení z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Dle ustanovení , plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. Soud tedy zavázal žalovanou k úhradě dlužné jistiny úvěru požadované žalobkyní, tj. částky

19 542,30 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od data, kdy byla k zaplacení této částky vyzvána žalobkyní poprvé, tj. od data uvedeného v předžalobní výzvě. Tato byla žalované odeslána dne datum, žalovaná měla svůj závazek uhradit do datum. S ohledem na neplatnost celé smlouvy o úvěru pak žalobkyně nemá nárok na úrok z úvěru, smluvní pokuty, ani náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalované (poplatky za upomínky).

21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. , přičemž soud posuzoval míru procesního úspěchu a neúspěchu stran v daném sporu. Žalobkyně se v řízení domáhala zaplacení částky v celkové výši 23 459,77 Kč. Žaloba pak byla zamítnuta co do celkové částky 3 917,47 Kč. Úspěch žalobkyně je pak představován částkou 19 542,30 Kč, tedy 83,3 % z předmětu řízení, a úspěch žalované částkou 3 917,47 Kč, tedy 16,7 % z předmětu řízení. Více procesně úspěšným účastníkem byla žalobkyně, rozdíl úspěchu a neúspěchu v její prospěch činil 66,6 % z předmětu řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 939 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle , , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 459,77 Kč sestávající z částky 2 060 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v

§ 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t., a dále daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky

7 080 Kč ve výši 1 486,80 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobkyně představují částku 9 505,80 Kč, přičemž 66,6 % z této částky činí 6 330,86 Kč. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 6 330,86 Kč, a to v obecné třídenní pariční lhůtě k rukám právního zástupce žalobkyně ( a věta před středníkem ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu obec, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.