Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
19 C 315/2020-25
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr Zuzanou Šilhanovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 29 549,96 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 24 834,69 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 24 834,69 Kč za dobu od 31. 12. 2020 do zaplacení,
a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žaloba se co do částky ve výši 4 715,27 Kč, co do úroků z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 715,27 Kč za dobu od 1. 4. 2020 do zaplacení a co do úroků z prodlení ve výši
10 % ročně z částky 24 834,69 Kč za dobu od 1. 4. 2020 do 30. 12. 2020, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši
2 167,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí - k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 24 834,69 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 24 834,69 Kč za dobu od 31. 12. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žaloba se co do částky ve výši 4 715,27 Kč, co do úroků z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 715,27 Kč za dobu od 1. 4. 2020 do zaplacení a co do úroků z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 24 834,69 Kč za dobu od 1. 4. 2020 do 30. 12. 2020, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 167,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí - k rukám zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 7. 8. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 29 549,96 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že:
„ Původní věřitel - společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa („ právnická osoba“), v pozici postupitele postoupil zdejší pohledávku ve smyslu usn. § 1879 a násl. občanského zákoníku na žalobce coby postupníka, a to s účinností ke dni 3. 7. 2018. Tato skutečnost byla žalovanému v pozici dlužníka ve smyslu
ust. § 1882 odst. 1 občanského zákoníku oznámena písemně, dopisem ze dne 17. 4. 2020 právnická osoba a žalovaný uzavřeli dne 16. 12. 2018 smlouvu o úvěru číslo v níž se právnická osoba zavázala zejména poskytnout žalovanému finanční službu spočívající v možnosti žalovaného disponovat finančními prostředky poskytnutými právnická osoba ve výši 29 036,27 Kč, když žalovaný měl oproti tomu zejména povinnost řádně hradit měsíční splátky. Výše měsíční splátky byla sjednána ve výši 1 500 Kč. Žalovaný načerpal finanční prostředky dne 14. 1. 2019 právnická osoba poskytla žalovanému dle jeho pokynů dne 14. 1. 2019 celou výši úvěru. Žalovaný ovšem nehradil měsíční splátky pravidelně, když pro následné neurazení jeho dluhu zesplatnila právnická osoba celý úvěr ke dni 31. 3. 2020, čímž vznikla povinnost žalovaného jednorázově uhradit zbytek dluhu vč. veškerého příslušenství.
Žalovanou částku ve výši 29 549,96 Kč tvoří: jistina ve výši 24 834,69 Kč, úrok ve výši
3 064,40 Kč, poplatky ve výši 700 Kč, smluvní pokuta ve výši 415,52 Kč, náklady vymáhání ve výši 50 Kč, dlužné pojistné ve výši 485,35 Kč. Právní zástupce žalobce„ ve snaze předejít soudnímu řízení“ vyhotovil a dne 17. 4. 2020 doporučenou poštou odeslal na poslední známou adresu před-žalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř. o. s. ř. . Na účet žalobce, či jeho právního zástupce, žalovaný dosud neuhradil ke dni podání žaloby ničeho.“
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud provedl v řízení následující důkazy:
-) smlouva o úvěru,
-) odstoupení od úvěrové smlouvy,
-) oznámení právnická osoba o postoupení pohledávky,
-) oznámení právnická osoba o postoupení pohledávky, včetně předžalobní výzvy k plnění, podací arch,
-) výpis o načerpání úvěru,
-) potvrzení právnická osoba o zaplacení úplaty za postoupené pohledávky,
-) rámcová smlouva o postoupení pohledávek ze dne 3. 7. 2018,
-) smlouva o postoupení pohledávek, včetně seznamu postupovaných pohledávek.
4. Ze Smlouvy o úvěru číslo ze dne 16. 12. 2018 soud zjistil skutečnosti odpovídající žalobním tvrzením, které soud považuje za nadbytečné na tomto místě opakovat, když žalovaná strana samotný text smlouvy v řízení nijak nezpochybnila. Ze smlouvy soud dále zjistil, že předchůdkyně žalobkyně poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a naopak
u žalovaného neplyne z žádných údajů ve smlouvě uvedených, že by smlouvu uzavíral jako podnikatel. Žalovaný je označen jménem, datem narození, bydlištěm, tj. jako spotřebitel. V rámci revolvingového úvěru byl sjednán úvěrový rámec ve výši 25 000 Kč, s výší měsíční splátky 5 % z dlužné částky, vždy k 17. dni v měsíci, se základní roční úrokovou sazbou 23,76 %, RPSN 33,73%; revolvingový úvěr sjednaný na dobu neurčitou. Úvěr byl čerpán na úhradu ceny černé techniky ve výši 9 705 Kč od právnická osoba a.s., která smlouvu uzavřela za žalobkyni jako zprostředkovatel. Ze smlouvy o úvěru soud dále zjistil, že žalovaný uvedl jako zdroj svého příjmu podnikání s tím, že má pravidelný měsíční příjem ve výši celkem 47 000 Kč, z toho
30 000 Kč z hlavní činnosti a 5 000 Kč z vedlejší činnosti; zbylou část tvoří příjmy domácnosti. Ve smlouvě není popsáno nijak blíže, jakým způsobem těchto výdělků žalovaný dosahuje (jakou provozuje činnost), ani tyto příjmy nejsou nijak doloženy či ověřeny. Soud považuje za nezodpovědné, že příjmy žalovaného nebyly ověřeny za situace, kdy člověk s tvrzenými nadprůměrnými příjmy (průměrná mzda v roce 2018 činila 31 885 Kč) nedisponuje takovou hotovostí a musí čerpat úvěr s úrokem 25,22 % ročně na nákup černé techniky v celkové hodnotě 9 705 Kč. Dále jsou uvedeny výdaje ve výši celkem 32 000 Kč, z toho 12 000 Kč na bydlení, 8 000 Kč na běžné výdaje, 12 000 Kč na splátky finančních produktů. Opět ani tyto výdaje nejsou nijak ověřeny.
Z odstoupení od smlouvy soud nic podstatného nezjistil, neboť nebylo doloženo žádným způsobem, že by tato listin listina byla žalovanému doručena či snad jen odeslána
Z výpisu z úvěrového účtu soud zjistil, že žalovaný v období od 18. 12. 2018 do 14. 2. 2020 čerpal úvěr v celkové výši 32 546,69 Kč a splatil na něj v průběhu jeho trvání až do února roku 2020 celkem částku 7 712 Kč.
Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 7. 2018 včetně příloh soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně postoupila žalovanou pohledávku za žalovaným na žalobkyni.
Z Předžalobní výzvy k plnění a oznámení o postoupení vč. podacího archu soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě žalované částky přípisem, odeslaným dne 17. 4. 2020. Spolu s tímto přípisem bylo odesláno i oznámení o postoupení pohledávky.
5. Z dalších provedených důkazů soud nic podstatného nezjistil.
6. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle kterého právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne 16. 12. 2018 se žalovaným smlouvu, na základě které se zavázala poskytnout žalovanému úvěrový rámec ve výši 25 000 Kč a peněžní prostředky ve výši 9 705 Kč na nákup černé techniky, které se žalovaný zavázal vrátit spolu se sjednanými poplatky a úroky v pravidelných měsíčních splátkách po 1 500 Kč.
7. Žalovaný částku 32 546,69 Kč čerpal zaplacením ceny nakupované černé techniky
a prostřednictvím úvěrového limitu, právní předchůdkyni žalobkyně však uhradil v postupných splátkách jen 7 712 Kč. Soud vzal dále za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni postoupila pohledávku za žalovaným a že žalobkyně vyzvala dne 17. 4. 2020 prostřednictvím svého zástupce žalovaného k úhradě žalované částky.
8. V řízení ovšem nebylo prokázáno, že by předchůdkyně žalobkyně řádně ověřovala schopnost žalovaného splácet úvěr nad rámec toho, že jej nechala vyplnit formulář, který obsahuje toliko údaje, které jsou naprosto neověřené. Takovýto postup soud nepovažuje za postačující k řádnému ověření schopnosti žalovaného úvěr splácet.
9. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi žalobkyní a žalovaným podle § 2395 a násl. zák.
č. 89/2012 Sb. , o.z. jako vztah ze smlouvy o úvěru, která však nebyla uzavřena platně. Jak se podává ze skutkového závěru soudu, tak zatímco právní předchůdkyně žalobkyně uzavírala smlouvu jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaný uzavíral smlouvu v postavení spotřebitele (byť jako zdroj svých příjmů uvedl podnikání, ze smlouvy neplyne, že by ji uzavíral jako podnikatel za účelem podnikání). S ohledem na obsah smlouvy, kterým je poskytnutí úvěru podnikatelem spotřebiteli, je třeba na závazkový vztah aplikovat také ustanovení zákona číslo 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen„ z. s. ú.“). Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. je věřitel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná dle § 87 z. s. ú.. Požadavek na posouzení úvěruschopnosti má v první řadě chránit nikoliv poskytovatele úvěru, ale spotřebitele; soud se pak ztotožňuje s názorem Krajského soudu v Ostravě, že k neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele je třeba přihlédnout z úřední povinnosti a to i v režimu zákona
č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (srov. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. března 2018, sp. zn. 8 Co 47/2018 , ale též nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ). Smlouva je již jen z tohoto důvodu absolutně neplatná.
10. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně žalovanému poskytla částku 32 546,69 Kč a má tak právo tak má právo na vydání bezdůvodného obohacení v této výši ve smyslu § 2991 a násl. OZ Soud s ohledem na skutková zjištění v řízení proto žalovaného zavázal k zaplacení částky 24 834,69 Kč, neboť zjistil, že v rozsahu 7 712 Kč již žalovaný svou povinnost vrátit bezdůvodné obohacení splnil. Zároveň soud dle § 1970 o. z. zavázal žalovaného k zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši z této částky od 31. 12. 2020 do zaplacení. Soud vycházel ze skutečnosti, že žalovaný byl vyzván doručením žaloby dne 30. 12. 2020. V prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení je tak žalovaný od 31. 12. 2020. Výši úroků z prodlení soud stanovil dle nařízení vlády
č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni počátku prodlení žalovaného. Ve zbytku soud žalobu zamítl, když požadavek žalobkyně na zaplacení dalších nároků vychází z ujednání smlouvy, která byla v celém rozsahu soudem shledána absolutně neplatnou. Z těchto ujednání proto smluvním stranám nevznikly žádná práva a povinnosti, na základě kterých by soud mohl žalovaného zavázat k plnění.
11. Výrok ad. III tohoto rozsudku v části týkající se náhrady nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , kdy žalobkyně, která je v této věci zastoupena advokátem, měla procesní úspěch ve věci v rozsahu 68 %.
12. Žalobkyně se původně žalobou domáhala zaplacení částky cca 29 550 Kč, žalobě bylo vyhověno pro částku ve výši cca 24 835 Kč; pro částku ve výši 4 715 Kč byla žaloba zamítnuta (výrok ad. II rozhodnutí). Soud tak vyhověl žalobě po zaokrouhlení v 84 % (k datu rozhodnutí soudu). Procesní úspěch žalobkyně pak činí rozdíl mezi úspěchem v rozsahu 84 % a neúspěchem v rozsahu 16 %, tj. 68 %.
13. V dané právní věci zástupce žalobkyně učinil v řízení celkem 4 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. - převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, účast u jednání, § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb. – jednoduchá výzva k plnění). Za shora označené úkony do podání žaloby včetně náleží žalobci odměna za úkon právní služby, přičemž dle § 8 odst. 1 téže vyhlášky, platné ke dni rozhodnutí soudu, tarifní hodnotou je výše peněžitého plnění bez příslušenství, což v tomto případě odpovídá sazbě 300 Kč (§ 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ), tj. celkem 900 Kč (tj. 3 x 300 Kč). Dále žalobkyni náleží také paušální náhrada hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 5 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby, vždy ve výši 100 Kč za jeden úkon právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, jednoduchá výzva k plnění), tj. celkem 300 Kč. Měla-li by žalobkyně ve věci plný procesní úspěch, náležela by jí na odměně a náhradě hotových výdajů částka ve výši 1 200 Kč. Vzhledem k tomu, že byla procesně úspěšná pouze v rozsahu 68 %, přiznal jí soud na odměně a náhradě hotových výdajů pouze částku ve výši po zaokrouhlení 816 Kč. Tuto částku pak nutno navýšit o 21 % DPH, jehož je dle doloženého potvrzení o registraci k DPH zástupce žalobkyně plátcem, tj. konkrétně po zaokrouhlení o částku 171,40 Kč. Dále soud žalobkyni jako součást nákladů řízení přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 1 180 Kč. Celková částka náhrady nákladů řízení, kterou soud žalobkyni přiznal, činí po zaokrouhlení celkem částku 2 167,40 Kč. Celkovou výši nákladů řízení 2 167,40 Kč soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce (ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ), ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
14. Soud v daném případě aplikoval ve vztahu k této právní věci, ve vztahu k odměně právního zástupce žalobkyně § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , když má za to, že v dané právní věci jsou zcela splněny podmínky tak, jak jsou citovány v ustanovení § 14b odst. 1 této vyhlášky a řízení bylo zahájeno žalobou došlou soudu dne po 1. 7. 2014, jak v podrobnostech citováno shora.
15. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem občanského soudního řádu , když pro stanovení lhůty odlišné soud neshledal žádného důvodu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.