Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 28/2021-22
Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem JUDr Michalem Sýkorou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 5 849 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 500 Kč se zákonným úrokem
z prodlení z této částky ode dne datum do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 1 349 Kč a veškerého zbývajícího příslušenství žalované částky zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 804 Kč
k rukám údaje o zástupci, advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne [datum] do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 1 349 Kč a veškerého zbývajícího příslušenství žalované částky zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 804 Kč k rukám [údaje o zástupci], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobou, která byla doručena soudu dne 19. 11. 2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 5 849 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení ve výši 8,05% ročně a rovněž přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva proti žalovanému.
2. Žalobkyně se svého nároku domáhala z titulu smlouvy o úvěru ze dne datum, která byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným. Na základě této smlouvy žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 4 500 Kč a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni tuto částku zpět a rovněž poplatek ve výši 1 350 Kč, a to do datum. Žalovaný neuhradil na svůj závazek ničeho. Žalobkyně dále uvedla, aby soud poskytnuté plnění ve výši jistiny považoval jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.
3. Soud postupoval podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. o. s. ř. ) a rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Soud žalovaného vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesení a rovněž usnesení s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalovanému doručeno dne datum. V souvislosti s tímto byl žalovaný zároveň poučen o tom, že za předpokladu, pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaný se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádřil. Z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání, a to postupem podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. , a soud zcela vyšel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.
4. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byla poskytnuta žalovanému částka ve výši 4 500 Kč, kterou měl vrátit společně s poplatkem ve výši 1 350 Kč, tj. ve výši 30 % ze žalované jistiny.
5. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku , tedy zákona č. 89/2012 Sb. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen NOZ ) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
6. Podle § 580 odst. 1 NOZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
7. Podle § 588 NOZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
8. Podle ustanovení § 2991 NOZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
9. Soud má za to, že výše uvedený poplatek je de facto skrytým úrokem a úrok by v takovém případě činil 360 % ročně. Jde o výši, kterou je na místě považovat za rozpornou s dobrými mravy, zejména za situace, kdy obvyklá výše úroku v tehdejší době nepřekračovala hranici 20 % ročně.
10. Takto určená úroková sazba vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že stanovený úrok je rovný zhruba trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období. Jednání žalobkyně při uzavírání smlouvy vykazuje znaky jednání, které ukazují pouze na snahu žalobkyně získat finanční prostředky v nadstandardní výši. Sjednaná výše úroku se zjevně příčí dobrým mravům a tento rozpor je třeba posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto ujednání.
11. Smlouvu o úvěru soud pokládá za absolutně neplatnou, pro nepřiměřenost smluvních ujednání, neboť žalovanému byla tato částka zapůjčena na 30 dnů s úrokem vysoce přesahující 360 % ročně. Pojmovým znakem smlouvy o úvěry jsou úroky a úrok ve výši 1 Kč pouze zastírá skutečnou výši úroků.
12. Soud má za prokázané, že žalovaný převzal částku ve výši 4 500 Kč, která nebyla žalobkyni dosud navrácena.
13. Soud má tedy za to, že po žalovaném je nutno požadovat, aby žalobkyni zaplatil částku ve výši 4 500 Kč, a to včetně ve výroku I. tohoto rozsudku specifikovaného příslušenství.
14. Ohledně příslušenství soud vyšel z ust. § 1958 odst. 2 NOZ podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 573 NOZ má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Pokud žalobkyně odeslala žalovanému upomínku (předžalobní výzvu) dne datum, potom se považuje za doručenou dne datum. Od této doby byl žalovaný povinen plnit ve lhůtě 3 dnů, jak je uvedeno v předžalobní výzvě, tj. do datum a od datum je žalovaný v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto výrokem I. rozsudku přiznal i zákonné úroky z prodlení ode dne datum ve výši požadované žalobkyní.
15. Ve zbytku soud žalobu zamítl, a to včetně požadovaných zákonných úroků z prodlení.
16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Základem pro rozhodnutí je tedy míra úspěchu ve věci, resp. poměr, v jakém kdo z účastníků byl úspěšný. Žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 5 849 Kč. Soud žalobu zamítl ohledně částky 1 349 Kč. Úspěch žalobkyně tedy činí 77 %, úspěch žalovaného potom činí 23 %. Od úspěchu žalobkyně je nutné odečíst úspěch žalovaného (77 % – 23 % = 54 %). Soud posoudil náklady řízení, které žalobkyně účelně vynaložila k uplatnění svého práva proti žalovanému. Náklady řízení se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměně za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem a návrh ve věci samé), tj. 3x200 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , dále tři režijní paušály ve výši 3x100 Kč podle § 14b odst. 5 citované vyhlášky a DPH ve výši 21%, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Celkem náklady řízení činí 1 489 Kč. Žalobkyně má nárok na náhradu 54 % účelně vynaložených nákladů řízení, tedy na částku 804 Kč, kterou je žalovaný v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně. Pro úplnost soud dodává, že ve věci postupoval podle § 14b advokátního tarifu, neboť soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně u zdejšího soudu podávala typově shodné žaloby, kdy obměna spočívá jen ve specifikaci dlužných částek a data uzavření smlouvy a je tedy na místě postupovat podle citovaného ustanovení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.