Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
21 C 81/2021-39
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr Janou Babuškovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 6 624 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se do části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 624 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 624 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 624 Kč od datum do zaplacení se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 309 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se do části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 624 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 624 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 624 Kč od [datum] do zaplacení se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 309 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 6 264 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum nabyla od původního věřitele společnosti právnická osoba, pohledávku ze smlouvy o zápůjčce číslo podle které byla žalovanému vyplacena na jeho bankovní účet částka 4 000 Kč Smlouva byla uzavřena mezi původním věřitelem právnická osoba, a žalovaným prostřednictvím internetových stránek www.teticka.cz. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit celkovou částku 6 264 Kč do datum.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný uzavřel s původním věřitelem společností právnická osoba, smlouvu o zápůjčce číslo dne datum prostřednictvím webových stránek www.teticka.cz, podle které se původní věřitel zavázal žalovanému půjčit částku 4 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 2 624 Kč, tj. celkem 6 264 Kč, do datum. Zápůjční úroková sazba nebyla sjednána, resp. byla sjednána ve výši 0 %. Dne datum byla na účet, označený ve smlouvě jako účet žalovaného, odeslána platba ve výši 4 000 Kč z účtu společnosti právnická osoba, prostřednictvím platební brány ThePay. Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek a smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka postoupena původním věřitelem žalobkyni. Postoupení pohledávky na žalobkyni ze smlouvy o zápůjčce číslo bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne datum. Ze sdělení právnická osoba, bylo zjištěno, že účet, na který žalobkyně zaslala částku 4 000 Kč, je běžným účtem žalovaného.
4. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
5. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť jí byla pohledávka postoupena původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno nejpozději doručením předžalobní upomínky.
6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Na tento smluvní vztah se ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vztahují práva a povinnosti uvedená v tomto zákoně. Před poskytnutím zápůjčky bylo tedy podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinností předchůdce žalobkyně zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Důsledkem porušení této povinnosti je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. K tomu srovnej i rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo.
9. Žalobkyně k posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet neoznačila žádné důkazy. V žalobě pak sama uvedla, že neuzná-li soud nárok žalobkyně ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, nechť je nárok posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Již v žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání. Soud tedy dospěl k závěru, že žalobkyně označila a doložila již v žalobě všechny listinné důkazy, soud proto z procesní ekonomie rozhodl bez nařízení jednání. Provedeným dokazováním bylo z předložených listin zjištěno, že žalobkyně nijak neposuzovala schopnost žalovaného úvěr splácet ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud proto dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce je absolutně neplatná. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu ve smyslu § 588 o. z.
10. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
11. Podle § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.
12. Podle smlouvy byla žalovanému vyplacena jistina ve výši 4000 Kč a do vyhlášení tohoto rozhodnutí žalovaný ničeho nevrátil, soud proto podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru zavázal žalovaného k vrácení jistiny jak uvedeno v odstavci I. výroku tohoto rozsudku.
13. Žalovaný byl prokazatelně vyzván k vydání plnění předžalobní upomínkou. Upomínka byla podána k poštovní přepravě dne datum a doručena tak byla podle § 573 o. z. dne datum. Splatnost tak nastala ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. uplynutím lhůty stanovené v upomínce, tedy dne datum a žalovaný je v prodlení až od 15 5. 2020.
14. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 309 Kč, přičemž tato částka představuje 20,78 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 60,39 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 39,61 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 624 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.