Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
42 C 62/2021-20
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 4 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 4 500 Kč, úrok z prodlení ve výši 9% ročně z částky 4 500 Kč od 29.5.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba o zaplacení částky 4 500 Kč s příslušenstvím se zamítá co do úroku z prodlení ve výši 9% ročně z částky 4 500 Kč od 16.11.2018 do 28.5.2020.
III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 146,53 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 4 500 Kč, úrok z prodlení ve výši 9% ročně z částky 4 500 Kč od 29.5.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba o zaplacení částky 4 500 Kč s příslušenstvím se zamítá co do úroku z prodlení ve výši 9% ročně z částky 4 500 Kč od 16.11.2018 do 28.5.2020. III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 146,53 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 4 500 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s původním věřitelem, tj. společností právnická osoba dne datum smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě poskytl původní věřitel žalovanému úvěr ve výši 4500 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 15.11.2018. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. K uzavření úvěrové smlouvy došlo elektronicky prostředky komunikace na dálku. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet. Před poskytnutím úvěru byla posouzena úvěruschopnost žalovaného.
Dne datum byla mezi žalobkyní a původním věřitelem uzavřená úplatná smlouva o postoupení pohledávek v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , na základě které došlo k postoupení již splatné pohledávky za žalovaným jako dlužníkem na žalobce. Oznámení o postoupení bylo žalovanému oznámeno na jeho adresu trvalého pobytu dopisem postupitele ze dne 26.05.2020. Zároveň byl žalovaný upozorněn na poslední příležitost ke smírnému řešení věci před zahájením soudního řízení.
2. Žalovaný se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřil, k prvnímu jednání se bez omluvy nedostavil, nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně skrze svého právního zástupce svou neúčast u nařízeného soudního jednání omluvila, nepožádala o odročení jednání, souhlasila s jednáním a rozhodnutím věci bez její účasti. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.s.ř. “
3. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Soudu byla k důkazu předložena Jednotlivá smlouva o úvěru číslo která byla společností právnická osoba, coby poskytovatelem úvěru, podepsána dne datum a pod jménem žalovaného je uvedeno, že smlouva je žalovaným podepsána elektronicky dne datum (dále také jen„ Smlouva“). Tuto Smlouvu měla dle tvrzení žalobkyně uzavřít předchůdkyně žalobkyně – právnická osoba právnická osoba, IČO, coby poskytovatel úvěru a žalovaný, coby klient. Žalovaný je ve Smlouvě označen jménem a příjmením, rodným číslem, adresou pobytu, číslem občanského průkazu, emailovou adresou, telefonním číslem a číslem bankovního účtu. Ve Smlouvě se poskytovatel úvěru zavazuje klientovi poskytnout finanční prostředky ve výši 4 500 Kč, a to na bankovní účet klienta, klient se zavazuje splatit úvěr do 30 dnů od poskytnutí úvěru, roční procentní úroková sazba a roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí 0,27 %. Je-li klient v prodlení, je dle Smlouvy povinen hradit úrok z prodlení v zákonné výši a poskytovatel úvěru má rovněž právo na smluvní pokutu ve výši 0,1% z nesplaceného závazku za každý den prodlení až do úplného zaplacení všech dluhů, maximálně do částky 200 000 Kč. K důkazu žalobkyně doložila rovněž Rámcovou smlouvu o úvěru číslo která byla společností právnická osoba, coby poskytovatelem úvěru, podepsána dne datum a pod jménem žalovaného je uvedeno, že smlouva je žalovaným podepsána elektronicky dne datum (dále také jen„ Rámcová smlouva“). Rámcová smlouva poskytuje právní rámec pro později uzavírané smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně dále k důkazu k prokázání posuzování úvěruschopnosti žalovaného předložila listin u vytvořenou žalobkyní či její předchůdkyní, a to listin u obsahující profil uživatele s údaji o zaměstnání a výdělku žalovaného, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, výplatnice žalovaného, kopii občanského průkazu žalovaného.
Z výpisu právnická osoba ze dne 16.10.2018 vyplývá, že toho dne byla z bankovního účtu předchůdkyně žalobkyně na bankovní účet č. bankovní účet označený jménem a příjmením žalovaného poukázána částka ve výši 4 500 Kč. Výše celkové dlužné jistiny doložila žalobkyně fakturou vystavenou dne 16.10.2018.
Soudu byly předloženy i další listin y, jako je Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum včetně Přílohy obsahující seznam postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek od postupitele z datum s dokladem o odeslání žalovanému téhož dne, ze kterých soud dovodil postoupení pohledávky za žalovaným, a to z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.
Žalobkyně soudu předložila předžalobní výzvu k úhradě ze dne 26.5.2020 včetně dokladu o jejím odeslání žalovanému z téhož dne.
4. Po zhodnocení shora uvedených důkazů má soud za to, že žalobkyně neprokázala uzavření závazku v podobě úvěru mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, a to uzavřením Smlouvy k datu tvrzenému žalobkyní. Právně tedy nelze aplikovat ustanovení o smlouvě o úvěru, tj. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník v platném znění, dále jen„ o. z.“, dle kterého:„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ Smlouva ani Rámcová smlouva neobsahují podpis žalovaného. Smlouva měla být dle tvrzení žalobkyně uzavřena prostředky komunikace na dálku, a to v rámci internetových stránek předchůdkyně žalobkyně webová adresa, kde se měl žalovaný nejprve zaregistrovat zadáním osobních údajů včetně telefonního čísla a emailové adresy, následně mělo dojít ke zřízení klientského účtu žalovaného a přidělení klientského čísla, žalovaný měl za zřízení klientského účtu uhradit částku ve výši 1 Kč. Poté měl žalovaný zaslat předchůdkyni žalobkyně žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Následně byla prověřena schopnost žalovaného úvěr splácet a poté žalovaný dle tvrzení žalobkyně schválil návrh konkrétní úvěrové smlouvy, a to vše v rámci uživatelského účtu žalovaného, ke kterému měl pomocí vlastního hesla přístup pouze žalovaný. Tento žalobkyní popsaný způsob uzavření úvěrové smlouvy je obsažen v Rámcové smlouvě. Přestože soud připouští, že smlouvu o úvěru je možné uzavřít prostředky komunikace na dálku, je však na žalobkyni, aby domáhá-li se plnění z takové smlouvy, prokázala uzavření takové smlouvy. Žalobkyně však neprokázala (ke způsobu uzavření Smlouvy žalobkyně nepředložila jediný důkaz), že způsobem popsaným v žalobě skutečně k uzavření Smlouvy došlo, tedy neprokázala postup zahrnující přihlášení klienta do chráněného internetového prostředí, vyplnění žádosti o registraci, o úvěr, odsouhlasení Smlouvy a souvisejících dokumentů žalovaným. Nelze tedy dovodit, že bylo uskutečněno právní jednání žalovaného, kterým žalovaný projevil vůli býti právně zavázán příslušnou Smlouvou a Rámcovou smlouvou.
5. Na druhou stranu soud uzavřel, že žalobkyně prokázala, že předchůdkyně žalobkyně poukázala žalovanému částku 4 500 Kč, a to dne 16.10.2018. Tato skutečnost vyplývá z bankovního výpisu doloženého žalobkyní. Výsledky dalšího provedeného dokazování nebylo nijak zpochybněno, že se jedná o plnění, kterého se dostalo žalovanému bez právního důvodu, a žalovaný sám proti žalobě neuplatnil žádné námitky. Soud tedy aplikoval pravidla o bezdůvodném obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle druhého odstavce téhož ustanovení platí:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“
6. Soud se zabýval i otázkou žalobkyní uplatněného úroku z prodlení a dospěl k závěru, že dluh z bezdůvodného obohacení je dluhem, u něhož nebyl ujednán čas splnění. Je proto na místě vyjít z pravidla obsaženého v § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož:„ Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ V daném případě žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění prokazatelně předžalobní výzvou, která byla dána k poštovní přepravě dne 26.5.2020. Při pravidelném běhu věcí mohla do sféry dispozice žalovaného dorazit nejprve dne 27.5.2020, a tedy nejprve dne 28.5.2020 měl žalovaný plnit. Proto má ode dne následujícího (od 29.5.2020) žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., dle něhož:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , a to od 29.5.2020 z částky 4 500 Kč rovnající se bezdůvodnému obohacení žalovaného. V tomto rozsahu soud také žalobě ve výroku I tohoto rozsudku vyhověl.
7. Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť další nároky žalobkyně se opírají o obsah Smlouvy, jejíž uzavření nebylo prokázáno.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 146,53 Kč, přičemž tato částka představuje 77 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 88,5 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 11,5 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud vyšel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 25 Cdo 1792/2015 ze dne 11.5.2016, podle kterého soud musí při zvažování poměru úspěchu ve věci zohlednit celý předmět řízení, tedy i příslušenství žalované pohledávky, přičemž k vyčíslení příslušenství pohledávky je rozhodující stav příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu, opakovaně. Jedná se o nároky vyplývající z typizovaných peněžních produktů nabízených předem neurčenému počtu subjektů. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám zástupce žalobkyně.
9. Žalobkyně pro svou nepřítomnost u ústního jednání nemohla být poučena o chybějících tvrzeních a důkazech a z toho vyplývajících následcích pro řízení. Žalobkyně se k jednání nedostavila, nepožádala o odročení a souhlasila, aby bylo jednáno a rozhodnuto v její nepřítomnosti, svou nepřítomností tedy účastník zabránil tomu, aby mu bylo poskytnuto ze strany soudu potřebné poučení.
10. Ke splnění povinnosti žalovanému soud stanovil žalovanému lhůtu v délce tří dnů podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť neshledal důvody pro stanovení jakkoli delší pariční lhůty.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř. o. s. ř. , či exekucí dle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb. , exekučního řádu.