Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 507/2020-1
Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem titul Pavlem Punčochářem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 2 160 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 160 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za období do 15. 4. 2020 ve výši 412,54 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 160 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za období do 15. 4. 2020 ve výši 412,54 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovanému podle zákona č. 348/2005 Sb. , o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, vznikla povinnost platit televizní poplatky. Žalovaný v souladu s citovaným zákonem se jako držitel televizní přijímače přihlásil jako poplatník dne 1. 9. 2003. Žalovaný neuhradil měsíční poplatky ve výši 135 Kč za období duben 2017 – června 2019, přičemž poplatky jsou splatné do 15. dne každého kalendářního měsíce. Žalovaný však ničeho nezaplatil, ačkoliv byl žalobkyní upomínán.
2. Žalovaný zůstal nečinný a ve věci se nevyjádřil.
3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “), není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení dali najevo souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, přičemž žalobkyně tak učinila výslovně v žalobě a žalovaný nereagoval na výzvu soudu obsahující poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.
4. Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč. Soud proto postupoval podle § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. a z předložených listinných důkazů (potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků ze dne 1. 4. 2020; potvrzení České pošty, s.p. o správnosti údajů na přihlášce poplatníka; specifikace výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení; upomínka ze dne 17. 9. 2019 a ze dne 8. 1. 2020, včetně dodejky; výzva k úhradě ze dne 6. 11. 2019, včetně dodejky) učinil následující závěr o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný se v září 2003 přihlásil jako držitel televizního přijímače, což potvrdila Česká pošta, s.p., která zajišťuje inkaso televizních poplatků. Za období duben 2017 – června 2019, žalovaný neuhradil měsíční poplatky ve výši 135 Kč, splatné vždy do 15. kalendářního dne v měsíci, pročež byl vyzýván k zaplacení dlužné částky Českou poštou, s.p. pro oprávněnou Českou televizi. Žalovanému byla zaslána výzva k úhradě ze dne 6. 11. 2019, avšak ničeho nezaplatil. Žalovaným nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že by alespoň něčeho na dlužné částce uhradil.
5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Povinnost žalovaného hradit televizní poplatky vyplývá z ustanovení zákona č. 348/2005 Sb. , o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen„ zákon o poplatcích“).
Podle § 7 odst. 2 zákona o poplatcích je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem.
Podle § 10 zákona o poplatcích nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.
Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.”) dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele
Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními má soud za prokázané, že se žalovaný stal držitelem televizního přijímače, čímž mu ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto svou povinnost žalovaný splnil dne 1. 9. 2003.
Tímto jednáním tak žalovanému vznikla v souladu se zákonem o poplatcích povinnost hradit televizní poplatky ve stanovené výši, přičemž jeho splatnost je stanovena v § 7 odst. 2 zákona o poplatcích. Právo žalobkyně vymáhat dlužné poplatky s úroky z prodlení je pak stanoveno v § 10 zákona o poplatcích.
Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj závazek řádně a včas nesplnil, dostal se do prodlení a ve smyslu § 10 zákona o poplatcích ve spojení s § 1968 o. z. je povinen zaplatit žalobkyni také úrok z prodlení, jehož výše se podle § 1970 o. z. řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně přitom požadovala kapitalizovaný úrok spočtený do dne podání žaloby, a to jako součet úroků z prodlení z jednotlivých dlužných měsíčních poplatků, vždy ode dne prodlení s jejich úhradou, tedy od 16. dne v měsíci, kdy měly být uhrazeny.
7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 160 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč.
9. Výše nákladů řízení je odůvodněna § 14b odst. 1 bodu 1 a. t., neboť toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech, kdy právní zástupce žalobkyně pouze mění základní údaje uvedené v žalobě, tarifní hodnota nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.
10. Lhůtu ke splnění uložené povinnosti stanovil soud podle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř. o. s. ř. jako třídenní, když v posuzovaném případě neshledal důvod pro rozhodnutí odchylné.
11. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátem, uložil soud žalovanému v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.