Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
3 C 155/2020-24
Okresní soud ve Vyškově rozhodl předsedkyní senátu Mgr Andreou Růžovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem titul. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa
o zaplacení částky 20 702,17 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 20 702,17 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 702,17 Kč od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci na nákladech řízení částku ve výši 2 100 Kč k rukám zástupce žalobce titul. jméno příjmení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 20 702,17 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 702,17 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci na nákladech řízení částku ve výši 2 100 Kč k rukám zástupce žalobce [titul]. [jméno] [příjmení], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou doručenou soudu dne datum domáhal se žalobce po žalované zaplacení částky 20 702,17 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Učinil tak s odůvodněním, že dne datum uzavřel s žalovanou dohodu o uznání dluhu. Žalovaná v ní uznala svůj dluh vůči žalobci co do důvodu a výše celkem ve výši 24 452,17 Kč a zároveň se zavázala dluh uhradit ve 24 pravidelných měsíčních splátkách v souladu se sjednaným splátkovým kalendářem. Žalovaná se následně dostala do prodlení s plněním dvou splátek, a to splátky č. 4 a č. 5. Žalobce se proto rozhodl využít svého smluvního oprávnění a odeslal žalované dne datum oznámení o zesplatnění dluhu spolu s předžalobní upomínkou. Žalovaná na svůj dluh do data podání žaloby uhradila celkem částku ve výši 3 750 Kč. Toto plnění bylo ve prospěch žalované alokováno na jistinu pohledávky a žalovaný nárok v příslušné výši ponížen.
2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, v řízení zůstala zcela nečinná.
3. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle ust. § 115a o.s.ř. , soud usnesením účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalobce ani žalovaná ve stanovené lhůtě nevyjádřili, rozhodl soud ve věci v souladu s ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. bez nařízení jednání.
4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti (a učinil tentýž závěr o skutkovém stavu):
5. Ze Splátkové dohody uzavřené dne datum mezi žalobcem jako věřitelem a žalovanou jako klientem bylo zjištěno, že žalovaná v ní uznala svůj dluh vůči věřiteli ve výši 24 452,17 Kč, vyplývající ze smlouvy č. anonymizováno uzavřené mezi žalovanou a společností právnická osoba, a to co do důvodu i výše. Dlužnou částku ve výši 24 452,17 Kč se žalovaná zavázala uhradit 24 pravidelnými měsíčními splátkami po 1 000 Kč od 1. do 23. splátky a poslední 24. splátkou ve výši 1 452,17 Kč, se splatností uvedenou ve splátkovém kalendáři. Dle čl. 6 splátkové dohody, v případě, že se klient ocitne v prodlení se zaplacením částky odpovídající nejméně dvěma plným splátkám, má věřitel právo učinit svým oznámením celý dluh klienta okamžitě splatným. Věřitel odešle klientovi oznámení o zesplatnění dluhu s výzvou k neprodlené úhradě celé dosud nesplacené části pohledávky.
6. Dopisem ze dne datum byla žalovaná žalobcem informována o zesplatnění zbývající části dluhu ve výši 20 702,17 Kč.
7. Předžalobní upomínkou ze dne datum, danou k poštovní přepravě dne datum, byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky, přičemž byla upozorněna na její možné soudní vymáhání.
8. Podle ust. § 2053 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.
9. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
10. Žalobce požaduje žalovanou částku z titulu uznání dluhu žalované. Soud k dané problematice uvádí, že uznání dluhu je samostatným zajišťovacím institutem, který zajišťovací funkci plní tím, že zakládá právní domněnku existence dluhu v době uznání. Uznání dluhu je jednostranný právní úkon dlužníka adresovaný věřiteli. Kromě obecných náležitostí předepsaných pro právní úkony je k jeho platnosti třeba písemná forma, vyjádření příslibu zaplatit dluh a uvedení důvodu dluhu a jeho výše. Má-li mít právní důsledky v podobě přetržení promlčení, je nutné, aby došlo k uznání práva jak co do důvodu, tak co do výše. Pokud jde o uznání práva co do důvodu, nemusí sice být tento důvod vždy v listin ě obsahující uznání práva uveden výslovně, ale musí být jednoznačně dovoditelný. V souladu se zákonnou dikcí je pro platné uznání dluhu nezbytné, aby toto uznání bylo učiněno písemně a aby byl dluh určený jednak co do důvodu, tak i výše. Žalobcem předložené uznání dluhu žalované ze dne datum splňuje požadavek ve vztahu k písemné formě a je z tohoto uznání zcela jasné, jakou finanční částku žalovaná uznává. Pokud se jedná o důvod uznání, pak z uznání vyplývá, že se jedná o závazek vzniklý ze smlouvy č. anonymizováno uzavřené mezi žalovanou a společností právnická osoba S ohledem na výše uvedené je uznání dluhu určité i co do důvodu jeho uznání.
11. Jak bylo uvedeno výše, uznáním dluhu se zakládá vyvratitelná právní domněnka o existenci uznaného závazku v době uznání. Důsledkem uznání závazku je tedy přesun důkazní povinnosti (důkazního břemene) z věřitele na dlužníka, na němž tak je, aby prokázal, že závazek nevznikl, zanikl či byl převeden na jiného. Skutečnost, které svědčí vyvratitelná právní domněnka, není předmětem procesního dokazování, a nebyla-li v řízení domněnka existence uznaného závazku vyvrácena, soud musí mít skutečnost za prokázanou. V řízení tedy mohou nastat jen dvě možné situace – buď platí skutečnost, které svědčí vyvratitelná domněnka, za prokázanou, anebo vyšel v řízení najevo její opak (obsah domněnky byl vyvrácen důkazem opaku, tj. důkazem, že skutečnost je v konkrétním případě právě opačná, než jak ji uvádí domněnka). Za situace platného uznání závazku nelze učinit závěr, že oprávněný věřitel neunesl ohledně skutečnosti, které svědčí vyvratitelná právní domněnka, důkazní břemeno (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2010, 32 Cdo 170/2010 ).
12. S ohledem na výše uvedené, kdy žalobce soudu předložil uznání dluhu žalované, ve kterém je uveden důvod uznání i výše uznané částky, za situace, kdy žalovaná zůstala v řízení zcela nečinná, tedy netvrdila a neprokázala, že by uznaný závazek nevznikl, zanikl či byl převeden na jiného, má soud za prokázané, že dluh žalované vůči žalobci ve výši 24 452,17 Kč v době uznání trval. Soud přihlédl k tvrzení žalobce, které žalovaná nikterak nerozporovala a které je k jejímu prospěchu, že žalovaná na dlužnou částku uhradila celkem 3 750 Kč. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanou zavázal povinností zaplatit žalobci částku ve výši 20 702,17 Kč. Soud žalobě vyhověl i pro příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z dlužné částky, a to ode dne následujícího po dni splatnosti v pořadí druhé splátky, s jejímž zaplacením se žalovaná ocitla v prodlení, tj. od datum do zaplacení, když k zesplatnění dluhu došlo v souladu s uznáním dluhu a dohodou o zaplacení dluhu.
13. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný a má tak proti žalované, která úspěch ve věci neměla, nárok na plnou náhradu jím účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení představují uhrazený soudní poplatek ve výši 829 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 1 271 Kč. Při výpočtu nákladů právního zastoupení soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, konkrétně z ust. § 14b , dle kterého činí sazba za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty od 30 000 Kč do 50 000 Kč (neboť se jedná o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění, když tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč) 300 Kč úkon právní služby. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny odměnou za celkem 2 úkony právní služby v plné výši (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé) a za 1 úkon právní služby ve výši snížené (za jednoduchou výzvu k plnění) ve výši 150 Kč; celkem 750 Kč, dále režijním paušálem za 3 úkony právní služby po 100 Kč úkon právní služby ve výši 300 Kč (za přípravu a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé a výzvu k plnění) a DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad, které je advokát, který je plátcem DPH, povinen odvést dle zvláštního zákona (zákona o DPH), tj. z částky 1 050 Kč, ve výši 221 Kč Celkem žalobci náleží náhrada nákladů řízení ve výši 2 100 Kč.
14. Dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.