Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

110 C 384/2020-49

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr Yvonou Del Favero ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 10 830 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 14. 8. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, co do částky 830 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 830 Kč od 14. 8. 2020 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 892 Kč k rukám zástupce žalobkyně titul. jméno příjmení, LL.M., advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 14. 8. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá, co do částky 830 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 830 Kč od 14. 8. 2020 do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 892 Kč k rukám zástupce žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení], LL.M., advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se v řízení zahájeném dne 18. 9. 2020 domáhala po žalovaném úhrady 10 830 Kč s úrokovým příslušenstvím ve formě zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z jistiny ve výši 10 830 Kč od 14. 8. 2020 do zaplacení. Žalobní návrh odůvodnila tvrzením, že dne 23. 12. 2019 uzavřela se žalovaným úvěrovou smlouvu, na základě které mu poskytla bezhotovostně na jeho účet č. bankovní účet finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku společně s poplatkem za poskytnutí vrátit žalobkyni do 30 dnů od poskytnutí. K ověření totožnosti žalovaného při uzavření smlouvy došlo prostřednictvím zaslání ověřovacího poplatku ve výši 1 Kč z bankovního účtu žalovaného č. bankovní účet na účet žalobkyně. Žalovaný neuhradil ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se žádný z účastníků nedostavil. Právní zástupce žalobkyně neúčast u jednání omluvil. Soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů v souladu s ustanovením (dále jen „ “).

3. Z tvrzení žalobkyně, z úvěrové smlouvy a z potvrzení o provedené platbě (čl. 45 spisu) soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 23. 12. 2019 uzavřena úvěrová smlouva, na základě které poskytla žalobkyně přes platební bránu anonymizována dvě slova na účet žalovaného č. bankovní účet (číslo účtu bylo ověřeno zasláním ověřovacího poplatku žalovaným ve výši 1 Kč z bankovního účtu žalovaného) pod variabilní symbol částku ve výši 10 000 Kč dne 23. 12. 2019 a žalovaný se zavázal tuto částku do 22. 1. 2020 vrátit žalobkyni s dojednanými poplatky a úrokem v celkové výši 10 331 Kč s roční procentní sazbou nákladů 48,5 %. Žalovaný neuhradil ničeho.

4. Ze sdělení banky jméno příjmení příjmení (čl. 38 spisu) vzal soud za prokázáno, že majitelem účtu č. bankovní účet byl ke dni 23. 12. 2019 žalovaný s tím, že účet byl založen 22. 10. 2018.

5. Soud vzal za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla ve smyslu ustanovení (dále jen „o. z.“) uzavřena úvěrová smlouva, na základě které dne 23. 12. 2019 poskytla žalobkyně žalovanému na jeho účet částku ve výši 10 000 Kč a žalovaný se tuto částku s poplatkem a úroky zavázal vrátit žalobkyni do 22. 1. 2020. Soud smlouvu zhodnotil ve smyslu ustanovení a násl. o. z. jako spotřebitelskou, neboť žalobkyně jednala jako věřitelka (dodavatelka) a žalovaný jako spotřebitel. Při uzavření smlouvy byla tak žalobkyně jako věřitelka povinna postupovat podle a 2 věty první , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“). Měla tedy před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Měla poskytnout úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet.

6. Žalobkyně v žalobě pouze obecně tvrdila, že při uzavírání smlouvy hodnotí úvěruschopnost žadatele prostřednictvím registrů NRKI, BRKI a příjmení, a dále v Centrální evidenci exekucí a v insolvenčním rejstříku, a že podrobuje klienty důslednému credit scoringu. Posuzuje jejich příjmovou a výdajovou stránku a přezkoumává podstatné ukazatele, kterými jsou věk, rodinný stav, splátky u jiných společností aj. Žádná další skutková tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně netvrdila.

7. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně nikterak před uzavřením úvěrové smlouvy úvěruschopnost žalovaného nezkoumala. K jednání se zástupce žalobkyně nedostavil, proto nemohl být poučen o potřebě doplnění tvrzení a dokazování ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti v souladu s ustanovením až 3 (srovnej usnesení Ústavního soudu sp. zn. , dle kterého nedostaví-li se účastník k soudnímu řízení, soud není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak, a není povinen jen z tohoto důvodu odročovat soudní jednání).

8. S ohledem na shora uvedené žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a soud proto dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť podle ustanovení § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou je smlouva neplatná. V daném případě se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží podle § 588 o. z. i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem. Jelikož je neplatný hlavní závazek, tedy smlouva o úvěru, jsou neplatná i vedlejší ujednání, tj. ujednání o poplatcích a smluvní pokutě. Soud s ohledem na shora uvedené nemohl zavázat žalovaného k úhradě požadované částky z titulu uzavřené úvěrové smlouvy.

9. Při absenci smluvního nároku žalobkyně se soud zabýval otázkou, zda je dán mimosmluvní důvod pro žalobu a dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala, že žalovaný prokazatelně obdržel na účet částku ve výši 10 000 Kč a neuhradil ničeho (žalovaný zůstal v průběhu celého řízení nečinný a netvrdil, že by uhradil jakoukoliv částku).

10. Podle ustanovení věty třetí ZoSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Uvedené zákonné ustanovení je speciální ve vztahu k ustanovení (dále jen „o. z.“), podle kterého, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Stanoví-li ustanovením věty třetí ZoSÚ povinnost spotřebitele vrátit jistinu úvěru, pak je zapotřebí na zaplacenou jistinu započítat plnění, které podle neplatné smlouvy spotřebitel úvěrující společnosti zaplatil. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil ničeho, a žalobkyně mu poskytla částku 10 000 Kč, soud jej zavázal k úhradě této částky. Splatnost uvedené částky nastala 14. 8. 2020 v souladu s  o. z. na základě výzvy žalobkyně obsažené v předžalobní upomínce ze dne 14. 7. 2020, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do 30 dnů ode dne sepsání výzvy, tj. do 13. 8. 2020. K odeslání upomínky prokazatelně došlo 19. 7. 2020 na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě. Žalovanému vznikla v souladu s  o. z. ode dne následujícího, tj. od 14. 8. 2020, povinnost zaplatit žalobkyni vedle závazku k vydání nezaplacené jistiny úvěru také zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z , tj. ve výši 8,25 % ročně až do zaplacení.

11. Předmětem tohoto řízení je vedle pohledávky též její příslušenství (zákonný úrok z prodlení). Při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle míry úspěchu ve věci podle , soud zvážil míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství (srovnej nález Ústavního soudu sp. zn. ). Soud proto kapitalizoval veškeré žalobou požadované příslušenství ke dni rozhodnutí soudu a uzavírá, že žalobkyně byla procesně úspěšná s částkami vyjádřenými ve výroku I. tohoto rozsudku, tj. co do částky 10 485,90 Kč (která obsahuje i kapitalizované úroky z prodlení ke dni vyhlášení rozhodnutí), naopak její neúspěch je vyjádřen částkami (včetně kapitalizovaného příslušenství) uvedenými ve výroku II. tohoto rozsudku, tj. celkový neúspěch žalobkyně představuje částku 11 356,20 Kč. Je tak zřejmé, že úspěch žalobkyně představuje 92 % a neúspěch 8 %. Na nákladech řízení tedy byl přiznán rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem, tj. 84 % účelně vynaložených nákladů řízení žalobkyni. Za účelně vynaložené náklady soud považuje částku ve výši 2 252 Kč. Tato částka představuje zaplacený soudní poplatek 800 Kč, odměnu za 3 úkony právní služby po 300 Kč, tj. 900 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč, tj. 300 Kč, a dále byla přiznána 21 % DPH počítaná ze všech položek kromě soudního poplatku, tj. z částky 1 200 Kč, což představuje 252 Kč 84 % z celkových nákladů řízení, tj. z částky 2 252 Kč, představuje částku 1 891,68 Kč, po zaokrouhlení 1 892 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.