Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
28 C 213/2020-36
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Šárkou Houdkovou Polákovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 67 821,20 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 30 000 Kč od 5. 2. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba o zaplacení 37 821,20 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% z částky 34 923,38 Kč od 1. 12. 2017 do 4. 2. 2018 a z částky 4 923,38 Kč od 5. 2. 2018 do zaplacení se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 30 000 Kč od 5. 2. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba o zaplacení 37 821,20 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% z částky 34 923,38 Kč od 1. 12. 2017 do 4. 2. 2018 a z částky 4 923,38 Kč od 5. 2. 2018 do zaplacení se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 30. 6. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovanou zavázal k zaplacení částky 67 821,20 Kč s příslušenstvím jako součtu dlužné jistiny úvěru ve výši 30 000 Kč, úroku z úvěru ve výši 1 966 Kč, administrativního poplatku ve výši 1 200 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 407,38 Kč, dlužných nákladů upomínání ve výši 1 350 Kč a dále pohledávky na zaplacení smluvní pokuty ve výši 32 897,82 Kč, neboť žalovaná řádně neplnila povinnosti plynoucí ze smlouvy o úvěru číslo uzavřené mezi účastníky, žalobkyní jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovanou dne 26. 7. 2017. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, přestože žádné informace, které by bránily poskytnutí úvěru žalované, neshledala, žalovaná své povinnost neplnila. Ke dni 30. 11. 2017 žalobkyně úvěr zesplatnila. Žalovaná svůj dluh k žalobkyni neuhradila ani po opakovaných výzvách a předžalobní upomínce zástupkyně žalobkyně.
2. Žalovaná se po celé řízení k žalobě nevyjádřila.
3. Soud ve věci nařídil jednání na 18. 3. 2021, k němuž se žádný z účastníků, žalobkyně po předchozí písemné omluvě zástupkyně žalobkyně, nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Soud proto žalobu projednal a ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků a zástupkyně žalobkyně dle § 101 odst. 3 o.s.ř.
4. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti:
5. Z certifikátu úvěruschopnosti bylo zjištěno, že žalovaná je hodnocena písmenem„ B“, v kolonce„ zaměstnavatel“ je údaj„ bez záznamu“, v kolonce„ úvěruschopný“ je uvedeno„ ano“, v kolonce„ sdílená data“ je uvedeno„ A“, v kolonce„ insolvence“ je údaj„ bez záznamu k 21. 7. 2017“ a stejně tak v kolonce„ exekuce“ je uvedeno„ bez záznamu k 21. 7. 2017“. Žalovaná je ke dni 21. 7. 2017 hodnocena jako úvěruschopná. Certifikát vydala právnická osoba s.r.o.
6. Z Návrhu na poskytnutí úvěru, který je přílohou ke smlouvě o úvěru číslo se podává, že navrhovatelem je žalovaná, trvalé bydliště užívá jako nájem, žije ovšem v odlišném přechodném bydlišti od roku 2016 a ve společné domácnosti žijí 4 osoby s vlastním příjmem. Od roku 2016 je zaměstnána. V poznámce, z níž není patrno, k čemuž se vztahuje je uvedeno„ anonymizována tři slova“. Dále je v návrhu uvedeno, že celkový příjem domácnosti činí 59 300 Kč, z toho činí příjem ze zaměstnání navrhovatelky 19 300 Kč, další osoby mají příjem 40 000 Kč. Celková výše minimálních životních nákladů domácnosti činí 24 210 Kč, z toho náklady na bydlení činí 12 000 Kč. Výdaje navrhovatelky činí 9 910 Kč celkem, z toho životní minimum představuje 3 410 Kč, náklady na bydlení 3 000 Kč, měsíční splátky půjček, úvěrů, leasingů… 3 500 Kč. V návrhu je zaznamenáno, že navrhovatelka předložila smlouvu o nájmu, SIPO za 1 měsíc, pracovní smlouvu, výplatní listiny za 3 měsíce a výpis z účtu za 1 měsíc. Parametry úvěru byly stanoveny tak, že výše úvěru činí 30 000 Kč, navrhované datum čerpání 26. 7. 2017. Návrh byl podepsán žalovanou dne 26. 7. 2017 a dále jméno příjmení, podnikajícím pod blíže nečitelným IČO.
7. Z oznámení o zesplatnění úvěru, výzvy k zaplacení dluhu ze dne 30. 11. 2017 bylo zjištěno, že žalobkyně na základě smlouvy o úvěru anonymizováno číslo ze dne 26. 7. 2017 poskytla žalované úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaná s úrokem 19,66% a administrativním poplatkem 1% měsíčně z aktuální výše úvěrového rámce zavázala splatit v dohodnutých termínech a splátkách. Úvěr však řádně nesplácela, ani přes upomínky. Vzhledem k tomu, že se splátkou splatnou dne 31. 8. 2017 se dostala žalovaná do prodlení delšího 75 kalendářních dní, dopustila se hrubého porušení smlouvy a úvěr by ke dni 30. 11. 2017 zesplatněn. K uvedenému datu činí celková výše dluhu 34 923,38 Kč, tj. 30 000 Kč nesplacená jistina úvěru, 1 966 Kč nesplacený úrok (19,66% ročně z čerpané jistiny od 1. 9. 2017 do zesplatnění), 1 200 Kč nesplacený administrativní poplatek (300 Kč měsíčně za dobu od 1. 9. 2017 do zesplatnění, 407,38 Kč nesplacená smluvní pokuta za prodlení se splátkami a 1 350 Kč za tři písemné upomínky, tj. poplatek za upomínku 450 Kč. Žalované byla stanovena lhůta k úhradě do 4. 1. 2018 s tím, že v takovém případě nebude žalobkyně po zesplatnění účtovat smluvní pokutu a úrok z prodlení.
8. Z podacího archu ze dne 20. 9. 2017 bylo zjištěno, že žalované byla dne 20. 9. 2017 žalobkyní zaslána blíže nezjištěná doporučená zásilka.
9. Z podacího archu ze dne 19. 10. 2017 se podává, že žalované byla dne 19. 1. 2017 žalobkyní zaslána blíže nezjištěná doporučená zásilka.
10. Z podacího archu ze dne 20. 11. 2017 vyplývá, že žalované byla dne 19. 1. 2017 žalobkyní zaslána blíže nezjištěná doporučená zásilka.
11. Z poštovního podacího archu ze dne 10. 1. 2018 se podává, že žalované byla dne 10. 1. 2018 zástupkyní žalobkyně zaslána blíže nezjištěná doporučená zásilka.
12. Ze Standardních informací o spotřebitelském úvěru anonymizováno soud zjistil, že žalovaná vzala podpisem na vědomí základní parametry smlouvy o úvěru včetně sankcí za opožděné platby. Žalovaná podepsala návrh dne 26. 7. 2017.
13. Z předžalobní výzvy ze dne 10. 1. 2018 bylo zjištěno, že zástupkyně žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení částky 36 671,03 Kč sestávající ze zůstatku zesplatněného dluhu ve výši 34 923,38 Kč, smluvní pokuty po zesplatnění ve výši 1 431,86 Kč a 315,79 Kč úroku z prodlení po zesplatnění, do deseti dnů ode dne doručení výzvy, jinak se žalobkyně s nárokem obrátí na soud.
14. Z Rozpisu úhrad k úvěru anonymizováno číslo je zřejmé, že dne 26. 7. 2017 žalovaná čerpala hotovostní úvěr ve výši 30 000 Kč, a k 31. 8. 2017 měla uhradit splátku ve výši 2 238 Kč. Protože ji žalovaná neuhradila, za upomínku jí byl účtován poplatek 450 Kč. Další splátku měla žalovaná uhradit k 30. 9. 2017, opět ji neuhradila, dne 15. 10. 2017 jí byl účtován poplatek za upomínku 450 Kč. Další splátku v téže výši měla uhradit dne 31. 10. 2017 a dne 30. 11. 2017. Z důvodu jejich nezaplacení jí byl dne 15. 11. 2017 účtován poplatek za upomínku 450 Kč, dne 30. 11. 2017 smluvní pokuta za prodlení 4017,38 Kč a dále dne 30. 11. 2017 již zůstatek jistiny při zesplatnění 24 214 Kč Vedle uvedeného byla žalované vyčíslena smluvní pokuta za dobu od 1. 12. 2017 do 30. 6. 2020, tj. 942 dnů, ve výši 32 897,82 Kč.
15. Ze Smlouvy o úvěru anonymizováno číslo soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne 26. 7. 2017 smlouvu, jíž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr až do výše 30 000 Kč, a žalovaná se zavázala jej splácet v minimální měsíční splátce 2 238 Kč, s měsíčním administrativním poplatkem 1% p.m. z úvěrového rámce, tj. 300 Kč, poplatkem z poskytnutí úvěru 1 500 Kč, přičemž splatnost poslední splátky byla stanovena na poslední den 18. měsíce následujícího po měsíci, v němž byla uzavřena smlouva, tj. do 31. 1. 2019.
16. Z Upomínky ze dne 15. 9. 2017, 15. 10. 2017 a 15. 11. 2017 soud zjistil, že žalobkyně žalovanou upomínala o úhradu každé splátky, v upomínce vyčíslila jak smluvní pokutu za prodlení, tak poplatek za vystavení upomínka a uvedla celkovou dlužnou částku.
17. Ze Všeobecných obchodních podmínek bylo zjištěno, že žalovaná vzala na vědomí sazebník poplatků.
18. Z výdajového pokladního dokladu vyplynulo, že pověřený pracovník žalobkyně žalované dne 26. 7. 2017 v hotovosti vyplatil částku 30 000 Kč.
19. Z výplatních lístků za období číslo, číslo a číslo bylo zjištěno, že za měsíc duben 2017 vyplatil zaměstnavatel žalované, anonymizována tři slova částku 18 485 Kč čistého, za měsíc květen 2017 částku 18 468 Kč a za měsíc červen 2017 částku 18 485 Kč.
20. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzením účastníků a ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná dne 26. 7. 2017 požádala žalobkyni o úvěr ve výši 30 000 Kč, přičemž na žádosti vyplnil údaje o svých příjmech, příjmech dalších příslušníků domácnosti a výdajích. Téhož dne pak se žalobkyní uzavřela smlouvu, kde se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky do výše limitu 30 000 Kč s tím, že je žalovaná vrátí spolu s úroky 19,66 % ročně a administrativními poplatky - 300 Kč měsíčně, a poplatkem za poskytnutí úvěru 1 500 Kč, a to ve splátkách v minimální výši 2 238 Kč měsíčně. Podmínky úvěru anonymizováno, které byly součástí smlouvy, pak obsahují ujednání o povinnosti žalované v případě prodlení uhradit žalobkyni smluvní pokutu. Žalované byly peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč při podpisu smlouvy vyplaceny v hotovosti. Žalovaná žalobkyni z titulu úvěrové smlouvy ničeho neuhradila.
21. Jelikož se žalobkyně po žalované domáhá nároku podle smlouvy z roku 2017, aplikoval soud na daný případ ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále již jen„ o. z.“).
22. Dále jen na projednávaný případ nutno aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále již jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť se jedná o úvěr poskytovaný spotřebiteli (§ 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).
23. Z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost věřitele počínat si při sjednání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí a posoudit přitom schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (je povinen zkoumat tzv. úvěruschopnost). Pouze pokud dospěje k závěru, že spotřebitel je schopen spotřebitelský úvěr splácet, může jej poskytnout. V opačném případě je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Toto ustanovení je přitom nutno vykládat v souladu s obecnými principy ochrany spotřebitele a neplatnost tak posoudit jako absolutní, ke které by soudy měly přihlédnout vždy, i pokud nebude v řízení ze strany dlužníka uplatněna jako procesní obrana. Ke shodným závěrům dospěl i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, kde mimo jiné uzavřel, že vyžadovat od poskytovatele spotřebitelských úvěrů důsledné zkoumání úvěruschopnosti (budoucího) dlužníka není zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.
24. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
25. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
26. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná ve vztahu k žalobkyni vystupovala jako spotřebitel, jelikož nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání a předmětem úvěru měla být částka 30 000 Kč, podléhá vztah mezi účastníky úpravě zákona o spotřebitelském úvěru.
27. Žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost žalované posuzovala na základě písemného prohlášení žalované o jejích příjmech a výdajích, pracovní smlouvy, výplatní pásky a výpisu z běžného účtu, dále pak nahlédnutím do insolvenčního rejstříku a prověřením žalované prostřednictvím internetového vyhledávače Google. Neboť žalobkyně k žalobě připojila pouze výplatní lístky dokumentující příjem žalované za tři po sobě jdoucí měsíce před poskytnutím úvěru, k příjmům ostatních členů domácnosti a výdajům žalované nenavrhla důkaz žádný, a to ani u jednání, z něhož se omluvila, vycházel soud ze zjištění, že žalobkyně uvedené listiny k dispozici neměla a spokojila se v tomto směru toliko s údaji poskytnutými jí žalovanou. Vzhledem k tomu, že úvěrová smlouva byla uzavřena téhož dne, kterého žalovaná o poskytnutí úvěru požádala (a téhož dne byl i vyčerpán), aniž by se z předložených listin podávalo, že žalobkyně jakkoliv tvrzení o dalších příjmech domácnosti a výdajích žalované verifikovala, což by ostatně během jediného dne nebylo dost dobře možné, nezbylo než uzavřít, že žalobkyně úvěruschopnost žalované neposoudila s odbornou péčí (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod pořadovým číslo). Protože se žalobkyně k jednání soudu nedostavila, zbavila se možnosti vyslechnout poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř. o tom, že dosud neoznačila důkazy prokazující žalobní tvrzení o tom, že úvěruschopnost žalované posuzovala s odbornou péčí, a z vyložených důvodů tak bylo nutno na uzavřenou úvěrovou smlouvu nahlížet jako na absolutně neplatnou ¨dle § 86 a násl. zákona o spotřebitelském úvěru za užití § 547 a § 580 odst. 1 o. z.
28. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
29. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Toto plnění soud shledal plněním z neplatného právního jednání, kterým se žalovaná bezdůvodně obohatil a je povinna obohacení vydat (§ 2991 o. z.). Z důkazů soud zjstil, že žalovaná byla opakovaně upomínána, nicméně jako kvalifikovanou výzvu k vydání bezdůvodného obohacení lze vnímat až předžalobní výzvu odeslanou žalované zástupkyní žalobkyně dne 10. 1. 2018. S ohledem na zkušenost lze předpokládat, že 15-ti denní odběrní lhůta k vyzvednutí doporučené zásilky začala plynout následujícího dne a skončila dne 25. 1. 2018, tedy nejpozději v tento den se dostala do dispozice žalované, která měla možnost se s ní seznámit. Do deseti dnů pak byla dle obsahu výzvy povinna plnit, lhůta začala běžet dne 26. 1. 2018 a uplynula dne 4. 2. 2018, tedy ode dne 5. 2. 2018 je žalovaná v prodlení, a je povinna krom jistiny nároku uhradit i úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ovšem omezené žalobním žádáním, tj. procentuální sazbou 8,05% ročně.
30. Ze všech shora vyložených důvodů soud žalobě vyhověl do částky 30 000 Kč a z ní jdoucího příslušenství, ve zbývajícím rozsahu pak žalobu jako nedůvodnou zamítl.
31. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě neúspěch žalobkyně ve věci a vzdání se práva na náhradu nákladů řízení plně úspěšným žalovaným odůvodňuje nepřiznání práva na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků (§ 142 odst. 2 o.s.ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.