Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 41/2021-19
Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní titul Kateřinou Kupkovou ve věci
manželky: ; celé jméno manželky, narozená dne datum
bytem adresa manželky
zastoupená advokátkou titul. jméno příjmení
sídlem adresa
a
manžela: ; celé jméno manžela, narozený dne datum
posledně bytem anonymizováno území anonymizována dvě slova, okres anonymizováno nad příjmení
rozvod manželství
takto:
I. Manželství celé jméno manželky, datum narození, a celé jméno manžela, datum narození, uzavřené před anonymizována čtyři slova územní celek, okres anonymizována dvě slova oblast, země, dne datum, se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Manželství [celé jméno manželky], [datum narození], a [celé jméno manžela], [datum narození], uzavřené před [anonymizována čtyři slova] [územní celek], okres [anonymizována dvě slova] oblast, [země], dne [datum], se rozvádí. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Návrhem podaným k Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou dne 26. 4. 2021 se manželka domáhala rozvodu manželství s tím, že manželství účastníků je nenapravitelně, hluboce a trvale rozvráceno, neplní žádnou ze svých společenských funkcí, je pouze formálním svazkem, naděje na obnovení manželského soužití není. Manželka v návrhu dále uvedla, že manželé spolu žili ve společné domácnosti v České republice již dva roky před uzavřením sňatku. V manželství měli dlouhodobé finanční problémy, když manželka stále pracovala, financovala celou domácnost a manžel pracoval jen střídavě. Navíc občas odjížděl na Ukrajinu a nechával ji v České republice několik měsíců samotnou se synem. Nerozuměli si a manžel se v srpnu 2015 ze společné domácnosti odstěhoval.
2. Manžel se k návrhu na rozvod manželství výslovně připojil.
3. V průběhu soudního jednání oba manželé obnovu manželského soužití zcela vyloučili.
4. Účastníci řízení jsou cizími státními příslušníky (státní příslušníci Ukrajinské republiky), bylo proto třeba zabývat se nejprve otázkou, zda mají české soudy pravomoc v daném sporu rozhodovat a podle jakého hmotného práva.
5. Soud posuzoval pravomoc soudů rozhodovat v dané věci podle Smlouvy uzavřené v Kyjevě dne 28. 5. 2001 mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech ve znění Protokolu uzavřeného v obec dne 14. 9. 2007 mezi Českou republikou a Ukrajinou, kterou se mění Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech. Podle čl. 30 odst. 3 uvedené smlouvy má pravomoc k řízení o rozvod manželství justiční orgán té smluvní strany, jejímiž občany manželé jsou v době podání návrhu na zahájení řízení o rozvod manželství, jestliže však v době podání návrhu na rozvod mají oba manželé státní občanství jedné smluvní strany a bydliště na území druhé smluvní strany, je dána pravomoc justičním orgánům obou smluvních stran. Dle čl. 30 odst. 5 smlouvy má ten justiční orgán, který je pravomocný rozhodovat o rozvodu manželství rodičů nezletilých dětí, pravomoc také k řízení o výchově a výživě těchto dětí. V daném případě mají oba účastníci řízení o rozvod manželství v době zahájení řízení faktické bydliště na území České republiky, pravomoc českých soudů rozhodovat ve věci rozvodu manželství je proto dána.
6. Pro určení rozhodného práva, kterým se řídí vztah mezi účastníky, tj. jaké hmotné právo má soud aplikovat, pak soud vyšel z čl. 30 odst. 3, věty druhé uvedené smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech. Podle tohoto ustanovení se ve věci rozvodu manželství použije hmotné právo té smluvní strany, jejímiž občany manželé jsou. V daném případě jsou účastníci občany Ukrajiny, pro řízení o rozvod manželství je tak nutno aplikovat ukrajinské hmotné právo.
7. Dle čl. 105 Zákona o rodině Ukrajiny zaniká manželství rozvodem na základě rozhodnutí soudu na návrh některého z manželů. Dle čl. 110 zákona nelze manželství rozvést v době těhotenství ženy a v průběhu jednoho roku od narození dítěte. V řízení o rozvod manželství soud dle čl. 112 zjišťuje skutečné vztahy manželů, příčinu podání návrhu, bere přitom v úvahu, mají-li manželé nezletilé dítě a jiné okolnosti manželského soužití. Soud může dle čl. 112 odst. 2 zákona manželství rozvést, pokud zjistí, že obnovení manželského soužití nelze očekávat a zachování manželství by bylo v rozporu se zájmy některého z manželů, zájmy dětí, a tyto okolnosti mají podstatný význam.
8. Manželům se narodil jeden dosud nezletilý syn jméno příjmení, datum narození. Rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 1. 8. 2019, č.j. 3 Nc 3922/2019 -28, který nabyl právní moci dne 18. 9. 2019, byla schválena dohoda účastníků o svěření nezletilého syna pro dobu po rozvodu manželství do péče matky a otci bylo vyměřeno přiměřené výživné.
9. Soud provedl důkaz předloženým oddacím listem s úředně ověřeným překladem, z nějž zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno před anonymizována čtyři slova územní celek, okres anonymizována tři slova, země, dne datum.
10. V daném případě vyslovili oba účastníci řízení s rozvodem jejich manželství souhlas, přičemž jednoznačně mají za to, že obnovení jejich manželského soužití očekávat nelze. Žádný z nich rozhodně neměl na zachování manželského soužití zájem. Z nesporných skutkových tvrzení má soud za prokázáno, že manželství je minimálně od roku 2015 zcela nefunkční, nenapravitelně rozvráceno. Účastníci potvrdili, že společně nežijí několik let. Soud proto návrhu jako důvodnému vyhověl, příčiny rozvratu nebyly zkoumány detailně, nicméně je zcela zřejmé, že manželství neplní žádnou ze svých svou funkcí. Soud má současně za to, že zachování manželského soužití by s ohledem na vztahy mezi účastníky bylo v rozporu se zájmy každého z nich, stejně jako jejich nezletilého syna. Soud neshledal žádné zákonné překážky pro rozvod manželství stanovené Zákonem o rodině příjmení.
11. Ohledně nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 23 z.ř.s., podle něhož v řízení o rozvod manželství účastníci nemají právo na náhradu nákladů řízení. Soud však může přiznat i náhradu těchto nákladů nebo jejich části, odůvodňují-li to okolnosti případu. Uvedené předpoklady pro přiznání náhrady nákladů řízení podle věty druhé citovaného ustanovení v projednávané věci však nejsou splněny, soud proto rozhodl tak, jak je ve výroku tohoto rozsudku uvedeno.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 207 odst. 1 o.s.ř. ).
Účastníci jsou povinni dát si do 15 pracovních dnů po právní moci rozsudku vyznačit změnu osobního stavu v občanském průkazu.
Účastník, který je cizím státním příslušníkem, je povinen ohlásit změnu osobního stavu orgánu, který mu vydal doklad opravňující k pobytu na území, a to do 3 pracovních dnů ode dne, kdy změna nastala, a jde-li o občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka, ve lhůtě do 15 pracovních dnů.
Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá opět své dřívější příjmení, popřípadě že upouští od užívání společného příjmení vedle příjmení dřívějšího.