Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 6/2021-20

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr Bronislavem Beranem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 3 780 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 3 780 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 633,02 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta údaje o zástupci.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 3 780 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 633,02 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [údaje o zástupci].

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky 3 780 Kč s úrokem z prodlení ve výši 633,02 Kč, s odůvodněním, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, čímž mu vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto svou povinnost žalovaný splnil dne 1. 7. 2014. Žalovanému zároveň vznikla povinnost platit televizní poplatek ve stanovené výši, pro rok 2017, 2018, 2019 a 2020 ve výši 135 Kč měsíčně. Této své povinnosti žalovaný nedostál a za období 28 měsíců (10/ 2017 – 01/ 2020) dluží žalobkyni celkem částku 3 780 Kč. Žalovaný svou povinnost nesplnil ani přes písemnou výzvu žalobkyně. Žalobkyně pak požaduje po žalovaném rovněž kapitalizované úroky z prodlení, které vyčíslila od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou televizního poplatku do dne vyhotovení její žaloby, tedy k datu 15. 10. 2020 v zákonné výši, celkem požaduje částku ve výši 633,02 Kč.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci postupoval dle a z předložených listinných důkazů zjistil, že žalovaný se přihlásil v červenci 2014 jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence, svou povinnost platit televizní poplatek za období 10/ 2017 až 1/ 2020 (včetně) nesplnil a dluží tak žalobkyni částku 3 780 Kč (tj. 28 x 135 Kč), i když byl žalobkyní několikrát písemně upomínán k úhradě svého dluhu.

4. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání ( ), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení

5. Předmětem řízení je zaplacení částky 3 780 Kč s příslušenstvím.

6. Dle ust. , věta první o rozhlasovém a televizním vysílání, v platném znění, je poplatníkem televizního poplatku fyzická nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač.

7. Dle ust. § 7 odst. 2 téhož zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem.

8. Dle ust. § 10 téhož zákona nezaplatí-li poplatník včas poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele vysílání ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.

9. Po právní stránce soud uzavírá, že s ohledem na shora citované právní normy je nárok žalobkyně důvodný.

Žalovaný se stal v souladu s ustanovením , věta první , poplatníkem televizního poplatku. Jako fyzické osobě tak vznikla žalovanému povinnost platit televizní poplatek. Z listinných důkazů bylo prokázáno, že žalovaný tuto svou povinnost nesplnil za shora uvedené období, ačkoliv mu žalobkyně v souladu s ustanovením zaslala výzvu k úhradě dlužné částky, v níž byla stanovena přiměřená lhůta k úhradě. Zákon v tomto případě podrobnosti doručování této výzvy nijak nespecifikuje, znamená to tedy, že uvedená podmínka je splněna již tehdy, je-li takováto výzva písemně vyhotovena a odeslána na známou adresu poplatníka. Vzhledem k tomu, že žalovaný na výzvu nereagoval, vzniklo žalobkyni právo domáhat se svého nároku u soudu, a to včetně úroku z prodlení. V dané procesní situaci bylo pouze na žalovaném, aby tvrdil a současně soudu prokázal, že žalobní nárok, byť částečně, uhradil, resp. že tento zanikl jinak. Žalovaný takovou skutečnost netvrdil a z provedeného dokazování se nepodává. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl. Ohledně příslušenství soud postupoval v souladu s ust. v platném znění ve spojení s  v platném znění. Žalovaný se dostal do prodlení se zaplacením jednotlivých dlužných částek a zákonné úroky z prodlení od prvého dne prodlení do dne podání žaloby z nich činí, za shora uvedená období, celkem částku 633,02 Kč O lhůtě k plnění soud rozhodl dle ust. , když neshledal důvody pro její prodloužení.

10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný procesní úspěch, náklady řízení ve výši 400 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle zmocněnci žalobkyně dle Náhrada nákladů řízení tak sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč.

V daném případě je totiž nutno poukázat na rozhodnutí Ústavního soudu ČR, a to nález Ústavního soudu ČR ze dne 6. 2. 2015, sp. zn. , týkající se náhrady nákladů řízení při zastoupení žalobkyně advokátem. Ústavní soud v něm uvedl, že„ za účelně vynaložené náklady ve smyslu ustanovení lze považovat toliko takové náklady, které musela procesní strana nezbytně vynaložit, aby mohla řádně hájit své porušené nebo ohrožené subjektivní právo u soudu. Náklady spojené se zastoupením advokátem tomuto vymezení zpravidla budou odpovídat. Tomuto pravidlu však nelze přisuzovat absolutní, bezvýjimečnou povahu; mohou se vyskytovat i situace, za nichž náklady spojené se zastoupením advokátem nebude možno považovat za nezbytné k řádnému uplatňování nebo bránění práva u soudu. O takový případ půjde zejména v případě zneužití práva na zastoupení advokátem.“ Ústavní soud v citovaném nálezu také poukázal na nález ze dne 25. 2. 2014, v němž konstatoval, že„ pokud agendu televizních poplatků žalobkyně sama spravuje a tuto agendu následně předává advokátní kanceláři, pak se racionální smysl právního zastoupení advokátem do značné míry vytrácí. Ve sporech odvíjejících se od neuhrazených televizních poplatků nelze totiž paušálně (výjimka je samozřejmě možná) očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, jimiž by nedisponovali pracovníci právního útvaru žalobkyně“

Soud má za to, že náklady na právní zastoupení žalobkyně nejsou náklady účelnými, neboť v projednávané věci nejsou žádné výjimečné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že náklady za právní zastoupení mají povahu účelného uplatňování práva. Jedná se o běžnou pohledávku vznikající při činnosti žalobkyně (televizní poplatek) uplatňovanou formulářovým návrhem, kdy nebylo třeba činnost žalobkyně přenášet na advokáta. Soud proto o nákladech řízení rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení , ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.