Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (12)No categories available
6 C 207/2020-81
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní titul Terezou Pirklovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 3 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se částečně zastavuje, a to co do požadovaného smluvního úroku ve výši 4 901,83 Kč.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení:
- zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 000 Kč za období od 2. 10. 2017 do 3. 5. 2019 vyčísleným částkou 382,43 Kč,
- zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 000 Kč od 12. 6. 2019 do 12. 8. 2019.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 000 Kč od 13. 8. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení se částečně zastavuje, a to co do požadovaného smluvního úroku ve výši 4 901,83 Kč. II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení: - zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 000 Kč za období od 2. 10. 2017 do 3. 5. 2019 vyčísleným částkou 382,43 Kč, - zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 000 Kč od 12. 6. 2019 do 12. 8. 2019. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 000 Kč od 13. 8. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Předmětem řízení je požadavek žalobkyně na zaplacení částky ve výši 3 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 000 Kč od 2. 10. 2017 do 3. 5. 2019 vyčísleným na 382,43 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 000 Kč od 12. 6. 2019 do zaplacení a smluvním úrokem ve výši 4 901,83 Kč, to vše z důvodu dluhu vyplývající ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 6. 9. 2017 mezi žalovaným a společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), když pohledávka z titulu předmětné smlouvy o úvěru byla dne 11. 6. 2019 postoupena na žalobkyni.
2. Žalobkyně podáním ze dne 19. 1. 2021 vzala žalobu částečně zpět, a to co do požadavku zaplatit smluvní úrok ve výši 4 901,83 Kč, jelikož nedisponuje důkazy ohledně prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Soud proto nejprve výrokem I. řízení v tomto rozsahu zastavil podle § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “).
3. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.
4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:
5. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne 6. 9. 2017 smlouvu o úvěru č. anonymizováno, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 3 000 Kč převodem na bankovní účet č. bankovní účet a žalovaný se ji zavázal vrátit společně s poplatkem ve výši 2 692,80 Kč a smluvním úrokem ve výši 40 % p. a. do 1. 10. 2017. Jako forma poskytnutí úvěru je uvedeno„ refinancování půjčky“ (zjištěno ze smlouvy o úvěru na č.l. 14, formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru na č.l. 24). příjmení ve výši 3 000 Kč byla dne 10. 8. 2017 připsána na účet vedený na jméno žalovaného (zjištěno z vyjádření společnosti právnická osoba na č.l. 72 a z potvrzení o platbě na č.l. 12). Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel uzavřela s žalobkyní jako postupníkem dne 11. 6. 2019 smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalovaného z výše uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni, přičemž o této skutečnost byl žalovaný vyrozuměn oznámením o postoupení pohledávky ze dne 26. 7. 2019, kterým byl žalovaný současně vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení oznámení (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek na č.l. 26 a oznámení o postoupení pohledávky na č.l. 36). Oznámení o postoupení pohledávek bylo předáno obec poště k doručení dne 29. 7. 2019 (zjištěno z podacího archu na č.l. 42). Naposledy byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu dopisem ze dne 10. 3. 2020 (zjištěno z výzvy před podáním žaloby na č.l. 37). Žalovaný netvrdil a v řízení nevyšlo ani jinak najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.
6. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala. K nařízenému ústnímu jednání se žalobkyně s omluvou nedostavila s tím, nechť je jednáno v její nepřítomnosti. Žalobkyně byla při nařízení jednání přípisem vyzvána, aby se k ústnímu jednání dostavila připravena tvrdit a prokázat jakým způsobem právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to i s ohledem na skutečnost, že úvěr měl být poskytnut na refinancování půjčky. Poněvadž se žalobkyně prvního ústního jednání ve věci neúčastnila, nebylo možné ji v rámci jednání poučit o jejich povinnostech a o následcích jejich nesplnění ve smyslu § 118 odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř. Soudu tak nezbylo, nežli uzavřít, že úvěruschopnost žalovaného nebyla právní předchůdkyní žalobkyně dostatečně zkoumána a posuzována, a to i s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby, v němž je uvedeno, že nedisponuje důkazy ohledně zkoumání úvěruschopnosti.
7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a dle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), zejména podle následujících ustanovení:
8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Dle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
14. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
15. Dle § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.
16. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně sice chtěla s žalovaným uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému jistinu ve výši 3 000 Kč a žalovanému měla vzniknout povinnost poskytnuté peněžní prostředky spolu s poplatkem ve výši 2 692,80 Kč a smluvním úrokem ve výši 40 % p. a. vrátit, smlouva o úvěru však nebyla ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platně sjednána, jelikož v řízení nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Jelikož žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 3 000 Kč, avšak na základě neplatného právního titulu, posoudil soud právní vztah mezi účastníky jako bezdůvodné obohacení. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni, které byla pohledávka postoupena, částku ve výši 3 000 Kč.
17. Vzhledem k závěru soudu o absolutní neplatnosti dané smlouvy, je pak neplatné i ujednání o splatnosti dluhu. V takovém případě je pak dle § 1958 odst. 2 o. z. dlužník povinen uhradit dluh bez zbytečného odkladu poté, co jej věřitel k tomu vyzve. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl vyzván k vrácení dluhu v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 26. 7. 2019, které bylo žalovanému odesláno dne 29. 7. 2019. Ve smyslu § 573 o. z. se má za to, že mu zásilka byla doručena dne 1. 8. 2019, splatnost dluhu nastala tedy dne 12. 8. 2019 (10 dní ode dne doručení oznámení). Nezaplacením dluhu do dne splatnosti se žalovaný dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost dle § 1970 o. z. platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , což by v daném případě činilo 10 % ročně. Jelikož však žalobkyně požadovala uložit žalovanému povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně a soud je návrhem vázán, uložil soud žalovanému povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z přiznané částky 3 000 Kč od 13. 8. 2019 do zaplacení a ve zbytku žalobu zamítl.
18. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a 146 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť úspěšnější žalovaný se náhrady nákladů řízení vzdal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř. o. s. ř. ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů) u soudního exekutora.