Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
17 C 258/2019-43
Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem JUDr Stanislavem Brabcem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení úroku z prodlení
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení z částky 2 194 Kč ve výši 8,05 % ročně od 15. 9. 2017 do zaplacení do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Povinnost uloženou rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne 30. 12. 2019, č. j. 17 C 258/2019-22, tedy povinnost k zaplacení částky 2 194 Kč, je žalovaný povinen splnit do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám zástupce žalobkyně titul. jméno příjmení do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Chebu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
V. Žádost žalovaného o povolení plnění ve splátkách se zamítá.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení z částky 2 194 Kč ve výši 8,05 % ročně od 15. 9. 2017 do zaplacení do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Povinnost uloženou rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne 30. 12. 2019, č. j. 17 C 258/2019-22, tedy povinnost k zaplacení částky 2 194 Kč, je žalovaný povinen splnit do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám zástupce žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení] do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Chebu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>V. Žádost žalovaného o povolení plnění ve splátkách se zamítá.</b>
Žalobkyně se svou žalobou původně domáhala zaplacení částky 2 194 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení odpovídající nedoplatku pojistného z pojistné smlouvy číslo uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne datum O tomto nároku bylo rozhodnuto rozsudkem pro uznání ze dne 30. 12. 2019, č. j. 17 C 258/2019-22, který byl k odvolání žalovaného zrušen usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 11. 6. 2020, č. j. 11 Co 103/2020-29, ve výrocích o úroku z prodlení, o lhůtě k plnění a o nákladech řízení.
S přihlédnutím k ekonomice řízení a k extrémnímu nepoměru mezi korunovými pohledávkami příslušenství a vytížením finančně náročného provozu soudní soustavy lze učinit následující skutkové závěry. Žalovaný žalobou uplatněnou pohledávku na zaplacení dlužného pojistného nijak nezpochybňoval, naopak ji uznal. Pokud jde o příslušenství v podobě úroku z prodlení, pak z pojistné smlouvy plyne, že splátky pojistného byly sjednány jako pololetní se splatností k 14. dni měsíců března a září každého kalendářního roku. Splatnost pojistného tudíž nastávala přímo ze samotné pojistné smlouvy bez ohledu na nějaké změny adres včetně toho, kdo a kde které změny hlásil či nehlásil. Stejně tak je z tohoto hlediska lhostejné, zda žalovanému byly či nebyly doručeny nějaké upomínky, neboť žádné náklady upomínání nejsou předmětem řízení. Žalobkyni tak náleží v souladu s ustanovení § 1970 občanského zákoníku právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši odpovídající ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti splátky pojistného (výrok I. rozsudku).
Pokud jde o žádost žalovaného o povolení plnění ve splátkách, tedy o povolení výjimky z ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, pak v tomto směru a rozsahu soud žádost důvodnou neshledal. Od splatnosti uplatněné pohledávky uplynuly celé tři roky, aniž by žalovaný cokoliv dobrovolně plnil, což je samo o sobě důvodem zamítnutí žádosti o splátky. Současně žalovaný ve svém vyjádření uvádí, že se nachází ve výkonu trestu odnětí svobody, přičemž z invalidního důchodu má zajištěn čistý příjem ve výši 2 500 Kč měsíčně. V situaci, kdy má žalovaný ze strany státu zajištěno uspokojení základních životních potřeb a současně v průběhu jednoho roku, kdy ví o probíhajícím řízení, činí souhrn jeho příjmů 30 000 Kč, nelze vůbec uvažovat o povolení plnění ve splátkách ve vztahu k marginální pohledávce. Z důvodu snížené možnosti dispozic s částkami na účtech odsouzených soud toliko prodloužil dobu plnění na patnáct dnů, jak uvedeno ve výrocích I. - IV. rozsudku a současně zamítl pro nedůvodnost žádost žalovaného o splátky (výrok V. rozsudku). V uvedené lhůtě je žalovaný povinen splnit též povinnost uloženou původním rozsudkem pro uznání, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.
Výrok o náhradě nákladů řízení (výrok III. rozsudku) je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého zcela úspěšné žalobkyni náleží náhrada vzniklých nákladů řízení. Přitom náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny zástupce žalobkyně ve výši 600 Kč podle § 11 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby), paušální náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby celkem ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu a dále náhrady 21% DPH (§ 151 odst. 2 občanského soudního řádu) ve výši 189 Kč. Plnění povinnosti uhradit náklady řízení pak bylo žalovanému v souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu uloženo k rukám zástupce žalobkyně, opět v prodloužené lhůtě, jak uvedeno shora. Žalovaný dal svým počínáním v řízení jednoznačně najevo, že dobrovolně (tedy bez uložení povinnosti autoritativním rozhodnutím soudu) plnit nehodlá, tudíž není třeba se zabývat okolnostmi doručení předžalobní výzvy, která byla směřována na poslední známou adresu žalovaného. Ke komunikaci se třetími osobami, které nejsou vybaveny odpovídajícím zmocněním, není žalobkyně povinna, ale především ani oprávněna.
Konečně pak soud uložil žalovanému v souladu s ustanovením § 1 odst. 1 písm. a) a § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, žalovanému povinnost k úhradě soudního poplatku za odvolání ve výši 1 000 Kč dle 22 odst. 1 písm. a) ve spojení s položkou 1 odst. 1 písm. a) Sazebníku poplatků, neboť v souvislosti s podáním odvolání žalovaného nebyl z neznámých důvodů soudní poplatek vyměřen (soud prvého stupně patrně považoval odvolání žalovaného za neprojednatelné, tudíž odmítnutelné), ačkoliv taková povinnost jednoznačně plyne ze zákona.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat odvolání ke Krajskému soudu v Plzni, a to prostřednictvím Okresního soudu v Chebu.
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze podat návrh na jeho výkon k soudu nebo soudnímu exekutorovi.