Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
58 C 27/2021-35
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem titul Adamem Urbańczykem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 2 000 Kč
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný prostřednictvím elektronických prostředků uzavřel s předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba (dále jen předchůdkyně žalobkyně) smlouvu o zápůjčce, jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky. Na základě této smlouvy předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na jeho účet dne datum zápůjčku ve výši 2 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit. Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě. Žalovaný zápůjčku nesplatil v termínu splatnosti ani později. Žalobkyně se proto domáhá zaplacení dlužné jistiny bez úrokového příslušenství
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. K jednání se žádný z účastníků nedostavil, žalobkyně však svou neúčast omluvila a požádala o projednání věci ve své nepřítomnosti. Soud proto jednal v nepřítomnosti obou účastníků, jak mu umožňuje § 101 odst. 3 zákona číslo 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ).
4. Soud provedl navržené důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění a závěry.
5. Ze smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou uvedeni na straně věřitele předchůdkyně žalobkyně a na straně klienta žalovaný. Z obsahu této listin y soud nezjistil, že by smlouva o tomto obsahu byla mezi stranami uzavřena, když listin listina neobsahuje ani podpis žalovaného, ani z ní neplyne nahrazení tohoto podpisu jinými prostředky formou komunikace na dálku. VOP, na které smlouva odkazuje, nebyly k důkazu doloženy. Ze smlouvy ani není jasné, kdy byla uzavřena. Smlouva neobsahuje ani datum uzavření smlouvy ani číselné označení smlouvy. Jako právní úprava rozhodná je uveden„ § 2390657 a násl. zák. č. 40/1964 89/2012 Sb.“, tedy není ani zřejmé, zda se na smlouvu měl uplatnit občanský zákoník z roku 1964 či z roku 2012, což by bylo zřejmé, pokud by smlouva byla alespoň datována. Z výpisu z účtu předchůdkyně žalobkyně bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně zaslala dne datum na účet č. bankovní účet, označeného jako celé jméno žalovaného, částku ve výši 2 000 Kč. Dne datum postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což soud ze smlouvy o postoupení pohledávek.
6. Soud v řízení nevzal za prokázané, že by mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena tvrzená smlouva o úvěru, avšak vzal za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému plnění ve výši 2 000 Kč. Soud plně odkazuje na zjištění popsaná u úvěrové smlouvy a potvrzení o provedené platbě s tím, že popis důkazních úvah u těchto jednotlivých důkazů je pro účely odůvodnění skutkových závěrů soudu zcela dostatečný.
7. Soud předně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázané, že by mezi předchůdkyní žalobkyně jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu nepodepsanou listin u nadepsané smlouvy, nicméně z této listin y se uzavření smlouvy se žalovaným nepodává, resp. nebylo v řízení prokázáno, že by jejich text odpovídal projevu vůle žalovaného. Nebylo prokázáno, že by smlouva byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena prostřednictvím elektronických prostředků, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku, žalobkyně nedoložila ani žádné důkazy k prokázání svého tvrzení ohledně způsobu, jakým byla smlouva podepsána a uzavřena. Neoznačila žádná tvrzení ani důkazy týkající způsobu ověření totožnosti žalovaného např. skrze kontrolu občanského průkazu či skrze verifikační platbu, elektronický podpis nebo jiné prostředky ověření totožnosti jednajícího pro účely elektronické komunikace. Oproti tomu soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 2 000 Kč pomocí bezhotovostního převodu na účet žalovaného.
8. Soud dále konstatuje, že žalobkyně řádně neprokázala prověřování schopnosti žalovaného splácet předmětný úvěr s odbornou péčí, když k prokázání tohoto prověřování neoznačila v podstatě žádné důkazy. I tato absence prokázání tohoto prověřování má za následek absolutní neplatnost předmětné smlouvy. I pokud by soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřena byla, považoval by ji tedy za neplatnou a nárok ze zaslané jistiny by vypořádal jako bezdůvodné obohacení.
9. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník , v účinném znění (dále v textu jen„ o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
11. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bez prokázaného právního důvodu částku 2 000 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil a je povinen toto obohacení vrátit. Soud proto žalobě vyhověl co do částky 2 000 Kč.
12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. o. s. ř. , neboť žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč. Tato se sestává z odměny advokáta ve výši 600 Kč za převzetí věci, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen AT), přičemž výše odměny za jeden úkon vychází z § 14b odst. 1 AT (3 x 200 Kč), náhrady hotových výdajů dle § 14b odst. 2 vyhlášky ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Nakonec soud přiznal žalobkyni 21 % DPH z částky 900 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , a částky 400 Kč odpovídající zaplacenému soudnímu poplatku. Soud v předmětné věci aplikoval ustanovení § 14b vyhlášky, protože z úřední činnosti je mu známo, že již u něj byly projednávány další shodné návrhy, které žalobkyně podala po datum, tedy za účinnosti tohoto ustanovení vyhlášky.
13. Dlužnou částku, jakož i náklady řízení byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , k náhradě nákladů řízení soud žalovaného zavázal k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.