Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

108 C 68/2021-69

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr Jitkou Zavázalovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 15 792,92 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 450 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 22. 10. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 6 522,92 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 205,60 Kč od 11. 10. 2019 do 21. 10. 2019 a z částky 2 755,60 Kč od 22. 10. 2019 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 450 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 450 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 22. 10. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Co do částky 6 522,92 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 205,60 Kč od 11. 10. 2019 do 21. 10. 2019 a z částky 2 755,60 Kč od 22. 10. 2019 do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 450 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b>

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 15 792,92 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 20. 12. 2018 uzavřel žalovaný se společností právnická osoba Smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč. Úvěr mu byl poskytnut za účelem uvedeným ve Smlouvě o půjčce. Žalovaný se zavázal zaplatit shora uvedený úvěr měsíční splátkou 925 Kč, respektive se v případě kontokorentního úvěru zavázal udržovat minimální měsíční kreditní obrat dle smluvních ujednání. Původní věřitel v souladu s požadavky právní úpravy účinné ke dni uzavření smlouvy provedl s odbornou péčí a v souladu s jím nastavenou politikou obezřetného úvěrování přísně individuální posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházel původní věřitel z informací získaných od spotřebitele při osobním pohovoru s ním před sjednáním úvěru. Úvěrovaný byl zejména dotazován na veškeré možné relevantní údaje pro posouzení příjmové a výdajové stránky. Dále původní věřitel ověřil získané informace nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Při vyhodnocování rizik u úvěrovaného původní věřitel porovnal získané informace o příjmové a výdajové stránce úvěrovaného s historickými daty Českého statistického úřadu při zohlednění zaměstnání žalovaného včetně geografického a časového hlediska. Porovnáním příjmové a výdajové stránky úvěrovaného stanovil původní věřitel výši disponibilních příjmů klienta, kterou poměřil výdajovou stránkou úvěrovaného, jejíž výši si ověřil z interních i externích zdrojů. V případě žalovaného po individuálním vyhodnocení jeho poměrů úvěrovaného, při zohlednění výše stanovené splátky a při respektování politiky obezřetného úvěrování shledal, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr splácet. Právní předchůdce žalobkyně (netřeba dodávat, že z pozice banky a pod dohledem ČNB) tedy s ohledem na výše uvedené kladl na posouzení úvěruschopnosti velký důraz, přičemž v případě nesplnění nezbytných podmínek ze strany žalovaného by právní předchůdce úvěr neposkytl. Protože žalovaný porušil smluvní podmínky, byl úvěr v souladu se smluvním ujednáním mezi původním věřitelem a žalovaným prohlášen za splatný ke dni 10. 10. 2019. Žalobkyně odkoupila od společnosti právnická osoba pohledávku, vyplývající z výše uvedené Smlouvy o půjčce, o čemž byl žalovaný informován. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy o půjčce byla na žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené dne 3. 12. 2014 žalobkyně se pokusila o mimosoudní vyřešení spotu a žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky, s čímž byly spojeny náklady na vymáhání ve výši 49,99 Kč. Po nabytí pohledávky vyzvala žalobkyně žalovaného přípisem ze dne 3. 7. 2020. Na účet žalobkyně žalovaný dosud neuhradil nic. Dlužná částka k dnešnímu dni proto činí 15 792,92 Kč a sestává z jistiny ve výši 12 205,60 Kč, úroku ve výši 1 376,25 Kč, sankčního úroku ve výši 22,01 Kč, poplatků ve výši 2 139,06 Kč a nákladů vymáhání ve výši 50 Kč.

2. Dne 20. 12. 2018 je datován návrh na uzavření smlouvy o půjčce, v němž žalovaný navrhl společnosti právnická osoba (dále jen„ banka“) uzavření smlouvy o půjčce, na jejímž základě by banka poskytla žalovanému půjčku ve výši 15 000 Kč a žalovaný by se zavázal splatit půjčku formou 24 měsíčních splátek po 925 Kč Tyto skutečnosti má soud za prokázány z návrhu na uzavření smlouvy a akceptace návrhu. Dne 20. 12. 2018 byla na běžný účet žalovaného u právnická osoba bankovní účet poukázána bankou částka 15 000 Kč označená jako čerpání půjčky. Téhož dne byla tato částka z účtu žalovaného poukázána na účet č. bankovní účet. U běžného účtu žalovaného byla bankou inkasována ve dnech 20. 1. 2019, 20. 2. 2019, 20. 3. 2019, 26. 4. 2019, 16. 5. 2019 a 20. 6. 2019 vždy částka 925 Kč jako splátka půjčky. Tyto skutečnosti má soud za prokázané z výpisu z účtu žalovaného. Dne 11. 10. 2019 vyhotovila banka oznámení o zesplatnění smlouvy o půjčce a výzvu k úhradě závazku adresovanou žalovanému, v níž jej vyzvala k okamžitému zaplacení částky sestávající ze nezaplacené jistiny, úroků a poplatků v celkové výši 14 729,86 Kč a to z důvodu dlouhodobého nesplácení finančních závazků žalovaného vůči bance. Vyzvala k zaplacení do 10 dnů od data výzvy, která byla žalovanému odeslána doporučenou poštou dne 11. 10. 2019 Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení výzvy a podacího archu. Dne 17. 6. 2020 uzavřela banka jako postupitel a žalobkyně jako postupník smlouvu o postoupení pohledávek, mezi nimiž je také pohledávka za žalovaným, jak má soud za prokázáno z vyhotovení smlouvy a seznamu postoupených případů.

3. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla ve smyslu ustanovení uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě původní věřitel půjčil žalovanému částku 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit během formou sjednaných splátek. Výše uvedená smlouva je ve smyslu a následujících téhož předpisu smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smlouvy tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích zákona o spotřebitelském úvěru ve znění platném ke dni uzavření smlouvy (dále jen zákona o spotřebitelském úvěru“), tj. před uzavřením smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr, byl věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. V žalobě popsaný způsob, jakým předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru naprosto nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Na tomto místě je nezbytné poukázat na závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. , odst. 26, v němž Nejvyšší správní soud zformuloval a odůvodnil závěr, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Zastal tedy takový výklad zákona o spotřebitelském úvěru, že věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Žalobkyně v řízení neposkytla soudu žádné důkazy o tom, že těmto požadavkům na zkoumání úvěruschopnosti žalovaného dostála. V důsledku toho je smlouva o zápůjčce neplatná ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o zápůjčce žalovanému částku 15 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na jeho straně bezdůvodné obohacení ve smyslu . Žalovaný však žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, zaplatil již před podáním žaloby částku 5 550 Kč. Tuto částku je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky 9 450 Kč, neboť žalovaný částku 5 550 Kč představující jeho bezdůvodné obohacení vzniklé na základě absolutně neplatného právního úkonu žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, již zaplatil. Zbývající části uplatněného nároku žalobkyně (s výjimkou zákonného úroku z prodlení z částky 9 450 Kč) byly zamítnuty, neboť mají původ v absolutně neplatné smlouvě. Na úrok z prodlení má žalobkyně právo, neboť žalovaný byl ve smyslu § a 1970 odst. 2 v prodlení s plněním peněžitého dluhu, a to od 22. 10. 2019, tj. po uplynutí lhůty k plnění dle výzvy předchůdce žalobkyně k zaplacení celého dluhu. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byla pohledávka za žalovaným postoupena ve smyslu .

4. Podle je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni, která byla v řízení procesně úspěšná co do 60 %, náklady řízení v rozsahu 40 %. Žalobkyně vynaložila náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, tří předžalobní úkony právní služby po 300 Kč, tři režijní paušály po 100 Kč a 21 % DPH ve výši 252 Kč, celkem 2 252 Kč. Z této částky má právo na 20 %, tj. 450 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.