Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
48 C 28/2021-17
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr Ing Ivanou Šmakalovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 8 746 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 746 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od 16. 9. 2019 do 17. 2. 2020 částkou 66,40 Kč, s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od 16. 10. 2019 do 17. 2. 2020 částkou 53,54 Kč, s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od 16. 11. 2019 do 17. 2. 2020 částkou 40,25 Kč, s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od 16. 12. 2019 do 17. 2. 2020 částkou 27,38 Kč, s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od 16. 1. 2020 do 17. 2. 2020 částkou 14,11 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 825 Kč od 18. 2. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 746 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od 16. 9. 2019 do 17. 2. 2020 částkou 66,40 Kč, s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od 16. 10. 2019 do 17. 2. 2020 částkou 53,54 Kč, s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od 16. 11. 2019 do 17. 2. 2020 částkou 40,25 Kč, s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od 16. 12. 2019 do 17. 2. 2020 částkou 27,38 Kč, s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od 16. 1. 2020 do 17. 2. 2020 částkou 14,11 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 825 Kč od 18. 2. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Vzhledem k tomu, že dle ust. § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, omezil se soud v jeho odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci.
Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 3. 11. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 8 746 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I.. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalobkyně (věřitel) uzavřela s žalovaným (dlužníkem) dne datum úvěrovou smlouvu č. anonymizováno, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr formou úhrady kupní ceny zboží. Dlužník byl povinen věřiteli splatit úvěr včetně úroků a poplatků 24 měsíčními splátkami ve výši 1 565 Kč. Dlužník porušil úvěrové podmínky tím, že nesplácel úvěr řádně a včas, kdy neuhradil 20 splátku splatnou dne 15. 9. 2019 a splátky následující. Ke dni sepsání žaloby dlužník dlužil částku 8 746 Kč, a to 7 825 Kč za jistinu, na poplatcích částku 450 Kč, na kapitalizovaném úroku 51 Kč a 471 Kč jako smluvní pokutu. Žalovaný je dále povinen hradit žalobkyni zákonný úrok z prodlení a úrok z úvěru. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
Z hlediska skutkového stavu věci soud zjistil, že mezi žalovaným a žalobkyní skutečně došlo k uzavření shora specifikované úvěrové smlouvy, na základě níž vyčerpal žalovaný shora uvedenou částku na úhradu ceny zboží – televizoru, neplnil své povinnosti ze smlouvy, nehradil stanovené měsíční splátky, a protože spolu s uzavřením smlouvy přistoupil mj. i k všeobecným obchodním podmínkám právního předchůdce žalobkyně, je povinen uhradit žalobkyni vzniklý dluh včetně veškerého příslušenství tak, jak je podrobně rozepsáno shora.
Právní poměry účastníků se řídí ust. § 2395 a násl. o. z. Smlouvou o úvěru se podle § 2395 o. z. úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
Na základě výše uvedeného shledal soud nárok žalobce po právu, a proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 746 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení přihlédl k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/07 ze dne 24. července 2007, o drobných nárocích, které se týká pohledávek z občanskoprávních a obchodních závazků nepřevyšující částku 2.000 euro, a zároveň vzal na zřetel nález Ústavního soudu ze dne 29. března 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/2011 , o nutnosti dodržení principu proporcionality mezi výší vymáhané částky a náhradou nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.