Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (8)No categories available
12 C 33/2020-32
Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Mgr Janem Tichým ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 1 862 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 1 542 Kč a úrok z prodlení ve výši 111 Kč.
II. Co do částky 320 Kč a úroku z prodlení ve výši 23 Kč se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni, k rukám jejího zástupce, náhradu nákladů řízení ve výši 743 Kč.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 1 542 Kč a úrok z prodlení ve výši 111 Kč. II. Co do částky 320 Kč a úroku z prodlení ve výši 23 Kč se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni, k rukám jejího zástupce, náhradu nákladů řízení ve výši 743 Kč.
1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu dne 6. 1. 2020 se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 1 862 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že jí žalovaný tuto částku dluží na základě pojistné smlouvy číslo ze dne 1. 10. 2018 o odpovědnosti za škodu (újmu) způsobenou provozem motorového vozidla Škoda Felicia kombi, registrační značka. Žalovaný však žalobkyni nezaplatil pojistné za období od 1. 1. 2019 do 12. 4. 2019, kdy pojistná smlouva zanikla, a to celkem ve výši 1 862 Kč. Součástí této částky jsou rovněž paušalizované náklady spojené s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného ve výši 320 Kč, a to za prokazatelně odeslanou zákonnou upomínku na dlužné pojistné s upozorněním na možnost zániku pojištění. Zákonný úrok z prodlení žalobkyně požadovala z dlužného pojistného (celkové uplatněné částky) za dobu od 13. 4. 2019 do 6. 1. 2020 ve výši 134 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud účastníky vyzval k vyjádření, zda souhlasí, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalobkyně s takovým postupem výslovně souhlasila, žalovaný se nevyjádřil, proto soud předpokládal, že i on s takovým postupem souhlasí /srov. ustanovení § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. “) /.
4. Podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. tedy soud k projednání věci samé nenařídil jednání.
5. Z žalobkyní předložených listinných důkazů má soud - po skutkové stránce - za prokázané, že žalobkyně (pojišťovna) a žalovaný (pojistník) uzavřeli pojistnou smlouvu číslo jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti žalovaného za škodu (újmu) způsobenou provozem motorového vozidla (automobilu) tov. značky a typu Škoda Felicia kombi, registrační značka, s počátkem pojištění od 1. 10. 2018, na dobu neurčitou. Žalovaný se zavázal platit žalobkyni roční pojistné splatné ve čtvrtletních splátkách ve výši 1 376 Kč, a to vždy k 1. dni měsíců října, ledna, dubna a července příslušného roku, počínaje dnem vzniku pojištění. Žalovaný žalobkyni sjednané pojistné řádně a včas neplatil a dluží jí - na pojistném za období od 1. 1. 2019 do 12. 4. 2019, kdy pojištění zaniklo - celkem částku 1 542 Kč, jejíž splatnost nastala co do částky 1 376 Kč dne 1. 1. 2019 a co do zbylé části dne 1. 4. 2019. Po právní stránce soud smlouvu uzavřenou mezi účastníky posoudil jako pojistnou smlouvu podle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), a příslušných ustanovení zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyní uplatněný nárok je – v rozsahu částky 1 542 Kč - nárokem na zaplacení pojistného podle § 2782 OZ a uplatněný úrok z prodlení (z této částky) je v souladu s ustanovením § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění účinném k prvnímu dni prodlení žalovaného se zaplacením dluhu; dne 2. 4. 2019 již byl žalovaný v prodlení se zaplacením celého dluhu na pojistném.
6. Soud tedy žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 542 Kč a zákonný úrok z prodlení (v sazbě 9,75 % ročně) z této částky za dobu od 13. 4. 2019 do 6. 1. 2020 (ve výši 111 Kč).
7. Oproti tomu soud žalobu neshledal důvodnou (a tudíž ji zamítl) co do poplatku za odeslání upomínky ve výši 320 Kč a zákonného úroku z prodlení z této částky za dobu od 13. 4. 2019 do 6. 1. 2020 (ve výši 23 Kč). Z žalobkyní označených a předložených listinných důkazů totiž vyplynulo, že se účastníci na takovém paušálním poplatku nedohodli. Nadto lze ovšem též podotknout, že paušální náhrada za upomínku ve výši 320 Kč má ve své podstatě sankční povahu a je na ni třeba nahlížet obdobně jako na sjednanou smluvní pokutu. Takové ujednání (bylo-li by prokázáno) by tudíž soud shledal nepoctivým, při respektování závěrů formulovaných v nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11 , jehož nosnými důvody jsou obecné soudy při svém rozhodování v obdobných případech vázány (srov. kupř. nález Ústavního soudu ze dne 1. 2. 2013, sp. zn. IV. ÚS 3465/12 ). Ústavní soud v nálezu sp. zn. I. ÚS 3512/11 deklaroval, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu (podobně jako rozhodčí doložka) zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (tj. listin y, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis), s tím, že výjimku představují specifické případy, kdy se z povahy věci uplatňuje specifický režim (např. smlouva o přepravě osob).
8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu 83 % předmětu řízení a žalovaný měl úspěch ve zbylé části, tj. v rozsahu 17 % předmětu řízení; žalobkyně tudíž má proti žalovanému právo na náhradu poměrné části nákladů řízení, a to konkrétně 66 %. Pokud by měla žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení, přiznal by jí tuto náhradu soud v částce 1 126 Kč, jež sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta ve výši 400 Kč, a to celkem za dva úkony právní služby (tj. 1. převzetí a příprava zastoupení a 2. sepis žaloby), při sazbě odměny 200 Kč za jeden úkon právní služby podle ustanovení § 14b odst. 1 bodu 1. advokátního tarifu, paušální náhrady hotových výdajů podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu celkem ve výši 200 Kč za uvedené dva (účelně provedené) úkony právní služby a dále - jelikož je zástupkyně žalobkyně plátcem daně z přidané hodnoty - z náhrady za tuto daň v základní sazbě 21 %, tj. částky 126 Kč /dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. o. s. ř. , počítáno ze základu 600 Kč Soud tedy žalobkyni přiznal (poměrnou) náhradu nákladů řízení ve výši 743 Kč (tj. 66 % z částky 1 126 Kč).
9. Odměnu advokáta soud určil podle § 14b odst. 1 bodu 1. advokátního tarifu, neboť – jak je mu známo z úřední činnosti - jde o návrh na zahájení řízení podaný na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově a právně obdobných věcech (tzv. formulářová žaloba) a peněžité plnění (tarifní hodnota) nepřevyšuje 50 000 Kč.
10. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů spojených se sepisem tzv. předžalobní výzvy (tj. výzvy k plnění dle § 142a o. s. ř. o. s. ř. ) advokátem, neboť tento její náklad nelze považovat za potřebný k účelnému uplatňování práva ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně je podnikatelkou (pojišťovnou) a je nepochybně personálně i technicky vybavena k tomu, aby sama, bez pomoci advokáta, učinila zadost požadavku § 142a o. s. ř. o. s. ř. a dlužníka - předtím, než věc předá advokátovi k zahájení soudního řízení - sama vyzvala k plnění a upozornila jej, že v opačném případě dluh uplatní soudně (a přitom bude zastoupena advokátem, což je způsobilé významně zvýšit náklady spojené s vymáháním práva, které v konečném důsledku ponese žalovaný).
11. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.
12. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný (povinný) dobrovolně tímto rozsudkem uložené povinnosti, může se jejich vymožení oprávněný domáhat cestou exekuce.