Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
13 C 19/2021-14
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem titul Viktorem Vaške ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem titul. jméno jméno
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku částka a 8,25 % roční úroky z prodlení z ní od datum do zaplacení.
II. V části, v níž se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky částka, 9,75 % ročních úroků z prodlení z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení a 1,5 % ročních úroků z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, žaloba se zamítá.
III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka k rukám advokáta titul. jméno jméno.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku [částka] a 8,25 % roční úroky z prodlení z ní od [datum] do zaplacení. II. V části, v níž se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky [částka], 9,75 % ročních úroků z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení a 1,5 % ročních úroků z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, žaloba se zamítá. III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám advokáta [titul]. [jméno] [jméno].
1 Žalobou podanou u soudu dne datum se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky částka s příslušenstvím. Tvrdila, že společnost právnická osoba (dále jen„ původní věřitel“) dne datum uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru ve výši částka a úvěr v této výši mu následně poskytla, žalovaný však své povinnosti ze smluvy řádně neplnil a původnímu věřiteli na svůj dluh nic nezaplatil. příjmení částka představuje jistinu úvěru ve výši částka a poplatek za jeho poskytnutí ve výši částka. Na příslušenství vymáhané pohledávky požadovala žalobkyně 9,75 % roční úroky z prodlení z dlužné částky od datum do zaplacení.
2 Žalovaný se k žalobě, jež mu byla doručena uložením s účinky ke dni datum (viz obálku na č.l. 8 spisu a sdělení na č.l. 9 spisu), nevyjádřil.
3 Soud ve věci konal jednání dne datum. Zástupce žalobkyně se z jednání omluvil, o jeho odročení nepožádal. Žalovanému bylo předvolání k jednání doručeno spolu se žalobou uložením s účinky ke dni datum (viz výše), žalovaný se však k jednání bez omluvy nedostavil. Soud však dospěl k závěru, že ve věci je možno rozhodnout na základě obsahu spisu, a proto věc při tomto jednání projednal a rozhodl o ní v nepřítomnosti účastníků v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř.
4 Odvolání proti tomuto rozsudku není přípustné, a proto je jeho odůvodnění omezeno na náležitosti uvedené v § 157 odst. 4 o.s.ř.
5 Na základě provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: dne datum původní věřitel uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru č. B0003920829212644, v níž se zavázal mu dne datum poskytnout úvěr ve výši částka na úrok 40 % ročně a žalovaný se zavázal úvěr vrátit do datum a ve stejné lhůtě původnímu věřiteli zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši částka v případě včasné úhrady jistiny a poplatku a ve výši částka v případě prodlení, vše pod smluvní pokutou v sazbě 0,1 % z dlužné částky denně; sankce pro případ, že by byla porušena původním věřitelem (kupříkladu neposkytnutím úvěru ve sjednané lhůtě), smlouva nestanoví. Obvyklá výše úroků ze spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami tehdy činila zhruba 10 % ročně. Úvěr ve výši částka byl žalovanému poskytnut dne datum převodem na bankovní účet, žalovaný jej však původnímu věřiteli ani zčásti nevrátil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum původní věřitel postoupil svoji pohledávku vůči žalovanému z uvedené smlouvy žalobkyni. Předžalobní upomínkou ze dne datum byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu z předmětné smlouvy v celkové výši částka do tří dnů od jejího doručení; upomínka mu byla odeslána dne datum, žalovaný však ani žalobkyni úvěr ani zčásti nevrátil.
6 Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná.
7 Podle § 2395 obč. zák. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8 Podle § 588 obč. zák. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
9 Podle § 2991 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
10 Podle § 2991 odst. 2 obč. zák. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11 Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12 V souzené věci mezi sebou původní věřitel a žalovaný uzavřeli smlouvu, v níž se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr a žalovaný se zavázal úvěr ve sjednané lhůtě vrátit. Tuto smlouvu soud právně posoudil jako smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. obč. zák. Kdyby tato smlouva byla platná (viz dále), vznikla by z ní původnímu věřiteli povinnost poskytnout žalovanému úvěr a žalovanému by vznikla povinnost úvěr vrátit a zaplatit úroky a další sjednané platby.
13 Soud je však nucen konstatovat, že předmětná smlouva o úvěru platná není. Poplatek za poskytnutí úvěru, plnící funkci úroku, byl sjednán ve výši částka a při sjednaném trvání úvěru od datum do datum představuje úrok ve výši 693,97 % ročně, tedy ve výši sedmdesátinásobku tehdy obvyklé sazby úroků ze spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami. Kromě tohoto byly sjednány úroky z úvěru ve výši 40 % ročně, tedy ve výši čtyřnásobku tehdy obvyklé sazby úroků ze spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami. Rozdíl mezi poplatkem za poskytnutí úvěru před slevou a po slevě, který soud podle obsahu posoudil jako ujednání o smluvní pokutě (srov. obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2016, sp. zn. 31 Cdo 2674/2014 , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslo), byl sjednán ve výši částka a kromě toho byla sjednána též smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky denně. Dostane-li se tedy žalovaný do prodlení s vrácením jistiny úvěru v trvání jednoho roku, dává smlouva původnímu věřiteli právo na jistinu, poplatek, úroky, smluvní pokutu a úroky z prodlení v celkové výši částka + částka + 0,4 x částka + částka + 365,25 x 0,001 x 7 695 + 0, číslo x (částka + 365,25 x 0,001 x částka) = částka. Přihlédne-li se navíc k tomu, že smlouva nestanoví žádné sankce pro případ, že by byla porušena původním věřitelem (kupříkladu neposkytnutím úvěru ve sjednané lhůtě), dospěl soud k závěru, že smlouva je jako celek absolutně neplatná pro zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 obč. zák.
14 Vztah účastníků proto soud vypořádal podle ustanovení o bezdůvodném obohacení spočívajícím v přijetí plnění bez právního důvodu ve smyslu § 2991 odst. 2 obč. zák. Žalovaný na základě úvěrové smlouvy fakticky (reálně) obdržel částku částka, kterou, ač se již stala splatnou (viz dále), dosud původnímu věřiteli ani žalobkyni ani zčásti nevrátil. Proto soud žalobě ohledně ní vyhověl a ohledně zbývajících částka žalobu jako nedůvodnou zamítl.
15 Právo žalobkyně na úroky z prodlení se opírá o ustanovení § 1970 obč. zák. Žalovaný byl k vydání bezdůvodného obohacení podle § 1958 odst. 2 obč. zák. vyzván předžalobní upomínkou ze dne datum, odeslanou mu téhož dne a obsahující lhůtu k plnění do tří dnů od jejího doručení, při odeslání dne datum tedy nejpozději do datum, a od následujícího dne je v prodlení. Proto soud žalobkyni přiznal i úroky z prodlení v tehdy platné sazbě 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a ve zbývající části žalobu ohledně úroků z prodlení jako nedůvodnou zamítl.
16 Aktivní legitimace žalobkyně se opírá o ustanovení § 1879 a násl. obč. zák. a o výše uvedenou smlouvu o postoupení pohledávky.
17 Souhrn žalobkyní požadovaných částek včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku činí částka, souhrn soudem přiznaných částek včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku činí částka. Žalobkyně měla ve věci úspěch v rozsahu 57,27 % a má proto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na náhradu 14,54 % nákladů řízení. Ty spočívají toliko v soudním poplatku zaplaceném ve správné výši částka, z něhož 14,54 % činí částka; tuto částku je třeba zaplatit k rukám advokáta žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř. ). Náhradu nákladů spojených s právním zastoupením soud žalobkyni nepřiznal; vzhledem k množství pohledávek nabytých postoupením je zřejmé, že žalobkyně je zčásti též inkasní agenturou, jež si má správu svých pohledávek, mající převážně administrativní charakter, zajistit vlastním aparátem; zastoupení žalobkyně advokátem, majícím navíc své sídlo nedaleko sídla žalobkyně, je zneužitím práva na právní zastoupení za účelem navýšení dlužné částky a nepožívá právní ochrany (srov. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 585/17 ).
18 Lhůtu k plnění soud stanovil žalovanému podle § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.