Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 51/2021-45

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr Kristinou Steinmetzovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 9 850 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 600 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z této částky od 28.12.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá do zaplacení částky 9 250 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení v částce 477,23 Kč, kapitalizovaného úroku v částce 975,44 Kč, úroku z prodlení ve výši 9,75% z částky 7 661,20 Kč od 30.11.2019 do 27.12.2019 a dále z částky 7 001,20 Kč od 28.12.2019 do zaplacení, úroku ve výši 19,34% ročně z částky 7 661,20 Kč od 30.11.2019 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 600 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z této částky od 28.12.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá do zaplacení částky 9 250 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení v částce 477,23 Kč, kapitalizovaného úroku v částce 975,44 Kč, úroku z prodlení ve výši 9,75% z částky 7 661,20 Kč od 30.11.2019 do 27.12.2019 a dále z částky 7 001,20 Kč od 28.12.2019 do zaplacení, úroku ve výši 19,34% ročně z částky 7 661,20 Kč od 30.11.2019 do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.</b>

1. Žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu doručeném soudu dne datum domáhala po žalovaném jako právní nástupce společnosti právnická osoba, IČO, se sídlem ulice a číslo, obec – obec zaplacení částky 9 850 Kč celkem spolu s úrokem a úrokem z prodlení vymezeným ve výroku I. a II. Uvedla, že právní předchůdkyně na základě smlouvy uzavřené se žalovaným dne 10.2.2018 mu poskytla spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč. Tuto částku žalovaný převzal při podpisu smlouvy a zavázal se poskytnuté prostředky vrátit s spolu s částkou 2 000 Kč představující kapitalizovaný úrok z půjčky ve výši 19,34%, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek v částce 4 000 Kč Tyto měl splatit v 60ti týdenních splátkách po 300 Kč. Žalovaný nehradil tyto splátky řádně, poslední uhradil dne 12.9.2019 Celkem uhradil částku 9 400 Kč. Žalobkyně tak požaduje zaplacení dlužné jistiny v částce 7 661,20 Kč a poplatku 2 188,80 Kč a, dále úrok v kapitalizované výši 975,44 Kč za období od 7.4.2019 a úrok z prodlení 477,23 Kč od 14.4.2019 do data postoupení pohledávky dne 29.11.2019 z částky jistiny a dále od tohoto data do zaplacení. K postoupení obou pohledávek na žalobkyni došlo dne 29.11. 2019 a žalovaný byl o tomto vyrozuměn dopisem z téhož dne.

2. Okresní soud v Nymburce ve věci vydal elektronický platební rozkaz, který byl pro nedoručitelnost zrušen. Ve věci nařídil jednání na den 27.4.2021, k němuž se žalobkyně omluvila, žalovaný bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodoval v jejich nepřítomnosti, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů dle ust.

3. Po provedeném dokazování měl soud zjištěn následující skutkový stav. Mezi žalovaným a společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, na jejímž základě měla společnost poskytnout žalovanému částku 10 000 Kč, jejíž převzetí v hotovosti stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté prostředky v celkové částce 18 000 spolu s úrokem v částce 2 000Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a nákladů za hotovostní výběr splátek 4 000 Kč Tyto měl splatit v 60ti týdenních splátkách po 300 Kč. Splátky byly splatné do rukou osoby uvedené v čl. 2 podmínek. Výše úroku činila dle bodu 1.4. smlouvy 19,34% Tyto skutečnosti soud zjistil z textu uvedené smlouvy včetně smluvních podmínek.

4. Součástí smluvní dokumentace byla zákaznická karta sepsaná právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným v den uzavření smlouvy. Právní předchůdkyní žalobkyně vycházela z údajů, dle kterých měl žalovaný bydlet s rodiči, byl bezdětný, neuvedl jiný závazek ze spotřebitelského úvěru u pr. předchůdkyně či jinde, za zaměstnavatele označil jméno příjmení, IČO, kde byl zařazen jako anonymizována tři slova. Výše příjmů byla zjištěna v částce částka a tyto údaje měly být ověřeny z výplatní pásky. Výdaje činily celkem částka a sestávaly z nákladů bydlení anonymizováno. Kč, osobních výdajů anonymizována dvě slova zahrnující telefon, jídlo,léky,dopravu a oblečen, vyživovací povinnost částka. Další výdaje jako pojištění a nedoplatky daní byly uvedeny částka. Výše použitelného příjmu byla v tomto případě vypočtena na 2 376 Kč.

5. Žalobkyně k výzvě doložila výplatní pásku žalovaného za říjen a prosinec 2017, kdy jeho čistý příjem i po srážkách výživného a nepřednostní exekuce činil 8 426 Kč a v 12/ 2017 částku 8 346 Kč.

6. Z úřední činnosti soudu vyplývá (lustrum věcí žalovaného v rejstříku), že od roku 2015 do r. 2018 bylo vůči žalovanému uplatněno 5 exekučních návrhů oprávněných právnická osoba (2x), právnická osoba, právnická osoba a právnická osoba.

7. Mezi společností právnická osoba, IČO a žalobkyní byla dne datum uzavřena smlouva o postoupení pohledávek. Žalovaný byl výzvou z téhož dne vyzýván k zaplacení dluhu z této smlouvy do 10 dní od doručení a současně vyrozuměn o postoupení pohledávky na žalobkyni. Dopis mu byl doručován dne datum dle podacího lístku. Posledně uvedené skutečnosti soud zjistil z doložené smlouvy o postoupení pohledávek, výzvy a podacího lístku pošty.

8. Žalobkyně se jednání neúčastnila, ve vztahu k posouzení schopnosti žalovaného závazek splácet absencí při jednání ve věci samé zmařila případnou poučovací povinnost soudu podle či 3 , kterou soud plní pouze při jednání.

9. Po právní stránce soud posoudil věc podle ustanovení , (dále jen o. z.) a o spotřebitelském úvěru (dále jen z.s.ú.).

10. Podle ust. § 86 odst. 1 z.s.ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle ust. § 87 odst. 1 tohoto zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba byla žalobkyní podána po právu jen v části. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala zaplacení dlužné jistiny a poplatku ze smlouvy o úvěru sjednané mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Žalobkyně doložila aktivní legitimaci k žalobě na základě postoupení pohledávky a jejím oznámení ze dne datum, na jejímž základě vstoupila do práv původního věřitele právnická osoba dle a násl. z.č.

17. Právní předchůdkyně žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytla žalovanému, fyzické nepodnikající osobě jako spotřebiteli peněžité plnění, tedy činnost upravenou v  a z.s.ú.. Žalovaný měl poskytnutou částku splatit spolu s blíže specifikovanými poplatky. S ohledem na citované ustanovení o spotřebitelském úvěru se soud zabýval předně posouzením míry zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ze strany právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující. Vycházel tak ve shodě s posledními judikatorními závěry, jak Nejvyššího soudu v rozhodnutí vydaném pod sp. zn. , tak Ústavního soudu pod sp. zn. , které reflektují právní úpravu předchozího zákona o spotřebitelském úvěru z.č. , dle názoru soudu a v souladu s rozsudkem Evropského soudního dvora ze dne 5. března 2020 ve věci OPR- Finance s. r. o. proti GK, C -679/18 použitelných i za účinnosti této právní úpravy. Posledně uvedené rozhodnutí Soudního dvora obsahuje závěr, dle něhož„ články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 /48/ musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“

18. Citované ust. § 86 odst. 1 z.s.ú. ve svém rámci upravuje postup při zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele a umožňuje poskytnutí úvěru až poté, nejsou-li důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přičemž výchozími informacemi jsou skutečnosti sdělené úvěrovaným, avšak poskytovatelem prověřené s uvedením příkladů databází dlužníků apod. Význam tohoto postupu shrnuje právě Ústavní soud v posledně uvedeném rozhodnutí s odkazem na předchozí rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. a Nejvyššího správního soudu sp.zn. kdy uvedl, že„ důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“

19. V projednávané věci právní předchůdkyně žalobkyně vycházela jen z údajů získaných od žalovaného, které mimo výplatní pásku nijak neověřovala. Již z tohoto dokladu bylo patrné, že žalovanému byla vyplácena minimální mzda po srážkách exekucí a výživného, a v tomto byly údaje v zákaznické kartě nepravdivé a předchůdkyní žalobkyně tedy nesprávně vyhodnocené. Předně nebyla ověřována ani platební morálka žalovaného v přístupných databázích exekucí či dlužníků, ač z úřední činnosti soudu vyplývá, že v té době bylo vůči němu vedeno několik exekucí. Ze všech těchto kusých nashromážděných informací vyplývá minimálně pochybná schopnost žalovaného úvěr splácet a soud postrádá jakoukoliv aktivitu úvěrující při ověření těchto údajů zmiňovanou v obou rozhodnutích, zejména ověření přístupných registrů dlužníků či úvěrů, spolehlivé zjištění příjmů či výdajů žalované s patřičným ověřením alespoň základními listinami. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, uzavřel soud, že v tomto směru neunesla své důkazní břemeno, když absencí při jednání zmařila i možnost případné výzvy k doplnění důkazů či tvrzení dle a 3 . Soud proto závazkový vztah hodnotil jako neplatný i bez návrhu podle ust. o.z. ve spojení s ust. o.z.

20. Převzal-li žalovaný předmět plnění na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit dle principů vydání bezdůvodného obohacení v § 2991 odst. 2 o.z. Žalovaný obdržel částku 10 000 Kč a uhradil dosud dle tvrzení v žalobě 9 400 Kč, zbývá proto k úhradě 600 Kč. Součástí tohoto plnění stanovil soud úrok z prodlení dle § 1970 o.z. v požadované výši od prvního dne po splatnosti tohoto dluhu, za který soud dle listin předložených žalobkyní považuje oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum doručované dne datum, ve kterém byla lhůta k plnění 10 dnů, tj. nejdříve od 28.12.2019 (výrok I). Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou pro tuto absolutní neplatnost a částečnou nedospělost dluhu zamítl (výrok II).

21. Lhůtu k plnění soud stanovil zákonnou třídenní dle

22. O nákladech řízení soud rozhodoval dle poměrného úspěchu účastníků v souladu s ust. a vzhledem k celkové výši požadovaného plnění včetně úroků a úroků z prodlení dospěl k závěru, že neúspěch žalobkyně je v převážné části, žalovanému náklady řízení nevznikly, proto rozhodl proto jako ve výroku III.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení , ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.