Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
12 C 90/2020-84
Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr Hanou Rapušákovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 162.022,38 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 130.950 Kč zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 130.950 Kč od 4. 12. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni 31.072,38 Kč s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 8.278,50 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.767,67 Kč, smluvním úrokem ve výši 5,9 % ročně z částky 157.347,38 Kč od 11. 12. 2019 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 31.072,38 Kč od 11. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 130.950 Kč zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 130.950 Kč od 4. 12. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni 31.072,38 Kč s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 8.278,50 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.767,67 Kč, smluvním úrokem ve výši 5,9 % ročně z částky 157.347,38 Kč od 11. 12. 2019 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 31.072,38 Kč od 11. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým Okresnímu soudu v Bruntále dne datum se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 162.022,38 Kč s příslušenstvím z titulu Smlouvy o úvěru reg. číslo ze dne datum, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 225.000 Kč.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, dlužnou částku do dne rozhodnutí soudu dobrovolně neuhradila. Soud doručoval veškeré písemnosti určené žalované na adresu pro doručování dle ustanovení § 46b písm. a) občanského soudního řádu (např. usnesení Ústavního soudu č. II. ÚS 1308/10 ). Zásilky soudu byly vhazovány v místě trvalého pobytu žalované do domovní schránky.
3. Soud nařídil ve věci jednání na den 15. 12. 2020. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu jednal v její nepřítomnosti.
4. V průběhu řízení bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne anonymizována dvě slova rok Smlouvu o úvěru reg. číslo (dále jen,, Smlouva“), jejíž součástí byly Všeobecné obchodní podmínky právnická osoba a Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele (dále jen„ Podmínky“). Na jejím základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 225.000 Kč. Úvěr byl žalované poskytnut v části Úvěru v souhrnné výši 149.000 Kč za účelem konsolidace dluhů žalované z úvěrů či půjček poskytnutých žalobkyní či třetími osobami. Zbývající část Úvěru ve výši 76.000 Kč byla žalované poskytnuta bez sledování účelu použití prostředků. Žalovaná se ve Smlouvě zavázala vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky spolu se smluvním úrokem 5,9 % ročně počínaje dnem 20. 1. 2017 ve splátkách ve výši 3.762 Kč. Žalovaná se rovněž zavázala hradit pojistné ve výši 225 Kč měsíčně a poplatky a ceny za bankovní služby uvedené ve Výňatku ze sazebníku. (shodná tvrzení účastníků, smlouva o úvěru číslo ze dne datum včetně příloh, standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru, úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele, všeobecné obchodní podmínky, interní účetní doklady ze dne 22. 11. 2016, sazebník)
5. Bylo rovněž prokázáno, že žalovaná uhradila pouze 25 pravidelných splátek. Následně přestala plnit podmínky Smlouvy, zejména nehradila řádně a včas splátky úvěru, proto žalobkyně uplatnila v souladu s ustanovením čl. 11 Podmínek své právo požadovat okamžité splacení všech závazků vyplývajících ze Smlouvy, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 20. 11. 2019. Žalovaná do dne 3. 12. 2019 stanoveného ve výzvě dlužné splátky neuhradila, úvěr byl zesplatněn ke dni 3. 12. 2019. Ke dni 10. 12. 2019 se pohledávka žalobkyně skládala z jistiny ve výši 157.347,38 Kč, poplatků výši 4.225 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku z úvěru ve výši 8.278,50 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1.767,67 Kč, žalobkyně nadále nárokuje smluvní úrok z úvěru ve výši 5,9 % ročně z jistiny ode dne 11. 12. 2019 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z jistiny ode dne 11. 12. 2019 do zaplacení. Žalovaná dluh neuhradila ani přes předžalobní upomínku zaslanou právním zástupcem žalobkyně s datem 19. 12. 2019 (shodná tvrzení účastníků, smlouva o úvěru číslo ze dne datum včetně příloh, úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele, všeobecné obchodní podmínky, historický výpis úvěrového účtu, upomínka ze dne 26. 3. 2019, výzva k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky ze dne 20. 11. 2019 včetně dodejky, výzva k úhradě dluhu ze dne 19. 12. 2019 včetně poštovního podacího archu)
6. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, jakým způsobem posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Uváděla, že vycházela zejména z informací, které si sama aktivně zjišťuje a ověřuje ze zdrojů nezávislých na spotřebiteli, ať již dostupných veřejně, tak především těch neveřejných, které jsou jí dostupné z titulu postavení žalobkyně jako banky nebo její účasti v zájmových sdruženích, jejichž členové se vzájemně informují o bonitě, důvěryhodnosti a platební morálce svých klientů. Provedla lustraci v Bankovním registru klientských informací (BRKI), Nebankovním registru klientských informací (NRKI), Zájmovém sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěrů a dalších služeb (SOLUS), přičemž nezjistila žádný negativní záznam. Prověřila rovněž Interní databázi žalobkyně obsahující data pro řízení rizik za celou skupinu právnická osoba, kde nezjistila o žalované žádné negativní informace. Bylo zjištěno, že žalovaná má dva další dluhy vyplývající ze smlouvy o osobním úvěru ze dne datum a smlouvy o úvěru ke kreditní kartě ze dne datum. Souhrnná měsíční splátka těchto dluhů činí částku 12.504 Kč měsíčně, která souhlasí s částkou přiznanou žalovanou v žádosti o poskytnutí úvěru, přičemž žalobkyně z registru ověřila, že žalovaná není ke dni nahlížení do registru po splatnosti s plněním povinností z předmětné smlouvy a v prodlení nebyla ani nikdy v minulosti. V insolvenčním rejstříku bylo zjištěno, že proti žalované nebylo zahájeno insolvenční řízení, dále bylo ověřeno, že žalovanou předložený průkaz totožnosti nebyl evidovaný v databázi neplatných dokladů a trvalé bydliště žalovaného se nenacházelo na adrese obecního nebo městského úřadu. Žalobkyně zjistila, že žalovaná je vedena v živnostenském rejstříku, živnostenské oprávnění s předmětem podnikání Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona vzniklo datum, nezaniklo, nebylo zrušeno, přerušeno a ani nebyly dány překážky provozování živnosti. V čestném prohlášení o příjmu v rámci Žádosti o poskytnutí optimální půjčky ze dne datum žalovaná uvedla příjem z podnikatelské činnosti ve výši 41.667 Kč. V žádosti o úvěr mezi svými pravidelnými měsíčními výdaji žalovaná uvedla náklady na bydlení 2.500 Kč, ostatní výdaje 4.000 Kč, náklady na pojištění 1.500 Kč, platby na spoření 500 Kč. Žalobkyně v rámci provedení řádného posouzení úvěruschopnosti vycházela z výdajů žalované v celkové výši 23.750 Kč, přičemž tato částka se skládá z ostatních výdajů a nákladů na pojištění ve výši 5.500 Kč (výdaje na spoření nejsou zohledňovány), výdajů na bydlení ve výši 2.336 Kč a částky představující životní minimum ve výši 3.410 Kč a výdajů žalovaného na závazky u jiných poskytovatelů úvěrů ve výši 12.504 Kč. K důkazu žalobkyně doložila vygenerované informace z registru BRKI, NRKI, SOLUS a insolvenčního rejstříku, návrh na rozhodnutí o poskytnutí optimální půjčky, výstup z evidence neplatných dokladů, kopie občanského průkazu, prohlášení o zdravotním stavu, žádost o poskytnutí půjčky, výpis z veřejné části živnostenského rejstříku a výsledek aplikačního ratingu – konečné hodnocení. Provedenými listinnými důkazy byla prokázána tvrzení žalobkyně.
7. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Dle ustanovení § 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.
9. Dle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
10. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům: Účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 a následující občanského zákoníku , kterou soud posoudil v souladu se shora citovaným ustanovením zákona č. 145/2010 Sb. jako smlouvu o spotřebitelském úvěru. Smlouva měla povahu smlouvy spotřebitelské, neboť nebylo zjištěno, že by ji žalovaná uzavírala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.„ Spotřebitelským úvěrem se rozumí poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, např. ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit. Zákon se nevztahuje na půjčku poskytnutou bez úroku nebo jakékoliv úplaty, neboť v takovém případě není třeba zvláštní ochrany spotřebitele, ale vztahuje se na půjčky úplatné, které v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti poskytuje podnikatel (fyzická nebo právnická osoba, popř. sdružení takových osob) spotřebiteli (fyzické osobě jednající mimo oblast své podnikatelské činnosti) .” (Jiří Švestka, Jiří Spáčil, Marta Škárová, Milan Hulmák a kolektiv Občanský zákoník I, II, 2. vydání, Praha 2009, 2321 s.) Smlouvou se zavázal věřitel (žalobkyně), že dlužníkovi poskytne peněžní prostředky ve výši 225.000 Kč a dlužník (žalovaná) se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a uhradit smluvní úroky a poplatky stanovené smlouvou. Žalovaná však porušila ujednání smlouvy o úvěru a dluh vůči žalobkyni nehradila řádně. Žalovaná za dobu trvání závazkového vztahu celkem uhradila 25 splátek po 3.762 Kč.
11. S ohledem na ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru soud v prvé řadě zjišťoval, zda byly smlouvy o úvěru uzavřeny platně, a proto vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení a dokazování ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015 -39 (prejudikatura: rozsudek Soudního dvora ze dne 18. 12. 2014, CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další (C -449/13)):„ Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.).“ Žalobkyně provedla šetření v dostupných veřejných i neveřejných registrech, přičemž nezjistila negativní informace k osobě žalované. Konkrétní tvrzené sociální a majetkové poměry žalované ověřovala v dostupných registrech. Žalobkyně vycházela z příjmu žalované z podnikatelské činnosti, přičemž tento příjem nebyl nijak ověřován. Povinnost prošetřit poměry dlužníka přitom ze zákona stíhá věřitele, nikoli samotného dlužníka. Úvěruschopnost žalované žalobkyně neprověřila, dle názoru soudu, s odbornou péčí, soud proto dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je z pohledu ustanovení § 9 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná.
12. K nutnosti zkoumat úvěruschopnost spotřebitele a způsobu tohoto posuzování je vhodné citovat z aktuální judikatury:„ ..tak nutno dospět k závěru, že formulář„ Hodnocení klienta“ vyvrací pravdivost tvrzení žalobkyně, že příjmy žalované byly ověřovány, když z tohoto formuláře jednoznačně vyplývá, že poskytovatelka úvěru vyšla z prohlášení žalované, čemuž odpovídá i skutečnost, že potvrzení o výši příjmu nebylo žalobkyní předloženo a stejně tak nedoložila žalovanou tvrzené výdaje na bydlení apod. Opřít se v tomto směru lze o rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie CA Cunsumer Finance SA v . Ingrid Bakkaus a další C – 449/13, EU: C: 2014: 2464, z nějž subjektivizace výdajů nepochybně vyplývá.“ (rozsudek Krajského soudu v Ostravě č. j. 8 Co 383/2018 -66 ze dne 22. 1. 2019) Jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit pak konstatuje Ústavní soud v aktuálním nálezu III. ÚS 4129/18 .
13. Dle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Dle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
15. Žalobkyně má právo na vydání bezdůvodného obohacení v souladu s ustanovením § 2991 odst. 1 občanského zákoníku , pokud plnila na základě neplatné smlouvy. Dle ustanovení § 2993 odst. 1 má právo na vrácení toho, co plnila. Na základě neplatného právního jednání bylo žalované ze strany žalobkyně poskytnuto plnění ve výši 225.000 Kč, žalovaná uhradila 94.050 Kč (25 splátek á 3.762 Kč), k úhradě tak zůstává 130.950 Kč (soud při vypracování rozsudku v projednávané věci zjistil, že při vyhlášení rozsudku se dopustil chyby v počtech, když uhrazenou částku odečetl nikoli od částky poskytnuté, ale od částky nárokované žalobou; chyba v počtech byla při vypracování rozsudku opravena). Ve zbylém rozsahu, tedy ohledně částky 31.072 Kč s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 8.278,50 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.767,67 Kč, smluvním úrokem ve výši 5,9 % ročně z částky 157.347,38 Kč od 11. 12. 2019 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 31.072 Kč od 11. 12. 2019 do zaplacení, byla žaloba zamítnuta, neboť šlo o nároky požadované na základě smlouvy, jež byla shledána neplatnou.
16. Soud přiznal žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení z přiznané částky 130.950 Kč, a to v návaznosti na prokazatelně odeslanou výzvu k úhradě ze dne 20. 11. 2019. Úrok z prodlení odpovídá současné právní úpravě, tedy ustanovení § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném ke dni vzniku prodlení. Ve zbylém rozsahu, tedy z nepřiznané části nároku, soud žalobu zamítl i ohledně příslušenství pohledávky.
17. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 151 odst. 2 , § 142 odst. 2 občanského soudního řádu , když úspěch žádného z účastníků nebyl výrazně vyšší než úspěch druhého, kdy soud pro zjištění úspěchu ve věci vyčíslil ke dni rozhodování i smluvní úroky a úroky z prodlení, ohledně nichž byla žaloba zamítnuta (31.072,38 Kč + 8.278,50 Kč + 1.767,67 Kč + 9.411,78 Kč + 3.141,66 Kč úspěch žalované x 130.950 Kč + 13.572,09 Kč úspěch žalobkyně).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo, prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě.
Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 občanského soudního řádu ).