Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 62/2021-42

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr Pavlou Tupou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 5 892 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 439,67 Kč za dobu od 15. 6. 2018 do 30. 9. 2019 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 4 000 Kč za dobu od 13. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 1 892 Kč a kapitalizovaného úroku v částce 2 000 Kč zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 490 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 439,67 Kč za dobu od 15. 6. 2018 do 30. 9. 2019 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 4 000 Kč za dobu od 13. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 1 892 Kč a kapitalizovaného úroku v částce 2 000 Kč zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 490 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 5 892 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 4 000 Kč od 13. 2. 2019 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za období od 15. 6. 2018 do 30. 9. 2019 ve výši 439,67 Kč a s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 000 Kč tvořeným součtem nedoplatků poplatku za poskytnutí úvěru. Návrh odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, a žalovaným po řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného původním věřitelem došlo dne datum k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o úvěru číslo. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč, a to bezhotovostně na bankovní účet žalovaného. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 000 Kč a poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 000 Kč. V případě včasného splacení úvěru byl žalovaný povinen uhradit celkovou částku ve výši 5 000 Kč odpovídající součtu jistiny a poplatků s podmíněnou slevou, a to v 1 splátce do 14. 6. 2018. Žalovaný však sjednanou splátku neuhradil a byl tak povinen uhradit celkovou částku ve výši 6 000 Kč odpovídající součtu jistiny a poplatků bez slevy. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou úvěru vznikl původnímu věřiteli v souladu s ujednáními v předmětné smlouvě o úvěru nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % za každý den prodlení z nesplacené jistiny úvěru, tj. za dobu od 15. 6. 2018 do 1. 10. 2019 celkem 1 892 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany právnická osoba, IČO, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 12. 2019 žalobkyni, a to s účinností ke dni 12. 12. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2020. Po postoupení pohledávky žalovaný žalobkyni ničeho nezaplatil,

a to ani po zaslané předžalobní upomínce.

2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. Pouze dne 6. 5. 2021 doručil soudu žádost o odročení o 30 dnů, když v této lhůtě by měl být schopen svůj dluh vůči žalobkyni uhradit. Tato žádost žalovaného o odročení byla soudem zamítnuta, neboť žalovaný v ní neuvedl žádný důvod, který by mu bránil v účasti na jednání, ani ji ničím nedoložil.

3. Při uvedené procesní pasivitě žalovaného, kterého rovněž tíží povinnost tvrzení a břemeno důkazní podle , , dále jen , a který v žádném směru nevyvracel žalobní tvrzení a přes řádné předvolání se k jednání soudu nedostavil, a za situace, kdy ani žalobkyně nebyla přítomná u nařízeného jednání soudu a ani ona tak nevyužila své možnosti být řádně poučena ze strany soudu ve smyslu , vycházel soud ze žalobkyní předložených písemných důkazních prostředků, na základě kterých dospěl ohledně skutkového stavu k následujícím závěrům. Dne datum uzavřel původní věřitel se žalovaným smlouvu nazvanou jako smlouva o úvěru číslo podle níž žalovanému poskytl částku 4 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal věřiteli splatit formou 1 splátky spolu s poplatkem ve výši 2 000 Kč, celkem tak v částce 6 000 Kč. Žalovaný splátku řádně neuhradil. Dle čl. VI. odst. 2.1. předmětné smlouvy o úvěru se žalovaný zavázal pro případ prodlení se splácením úvěru zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den prodlení z nesplacené jistiny úvěru. Svoji pohledávku za žalovaným věřitel postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4. 12. 2019, což žalovanému oznámil dne 20. 1. 2020.

4. Podle . , dále jen o. z., platí, že nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy a veřejný pořádek. Podle o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Podle o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Podle o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

5. Podle § 1812 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

6. Podle § 2395 o. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2991 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

8. V uvedené věci dospěl soud k názoru, že samotná smlouva formulářového předtištěného typu, do které byly vepsány osobní údaje o žalovaném, o výši úvěru, o výši jednotlivých poplatků, o celkové částce, jež má být žalovaným věřiteli zaplacena a o výši a počtu splátek, v rámci nichž se tak má stát, je co do obsahu i co do formy smlouvou transparentní. Přestože jsou platby spojené s poskytnutím peněžních prostředků uvedené v předmětné smlouvě o úvěru (úrok, poplatek) zcela transparentní, nejedná se o platně uzavřenou smlouvu o úvěru z následujících důvodů. Soud dospěl k závěru, že přestože je ve smlouvě uvedený úrok 0 % p. a., věřitel při uzavírání předmětné smlouvy poplatky za poskytnutí a zpracování úvěru pouze účelově ve snaze naplnit zákonné požadavky na přiměřenost vzájemných ujednání mezi podnikatelem a spotřebitelem, skrytě navýšil úroky, když soud ani podrobným studiem smlouvy nezjistil, jaké protiplnění by za tyto poplatky měl věřitel (podnikatel) dlužníku (spotřebiteli) poskytnout. Vzhledem k uvedenému má soud za to, že došlo ke skrytému navýšení vlastního úroku, a to na úroky ve výši 651,78 % jistiny za rok, když za tento poplatek věřitel dlužníkovi žádného protiplnění neposkytl. K takovéto výši úroku dospěl soud přepočtem z celkové splatné částky 6 000 Kč (jistina 4 000 Kč a úrok 2 000 Kč) splatné za 28 dnů (tj. úrok za dobu trvání smlouvy 50 %), když soud předpokládal běžnou délku roku 365 dnů (tj. 651,78 % ročně jak výše uvedeno). Při takto sjednané výši úroku se po zhodnocení smlouvy jako celku jedná o neplatně uzavřenou smlouvu, neboť se zjevně příčí dobrým mravům, když v době uzavření smlouvy byl běžný úrok pro domácnost na spotřebu v délce splácení do 1 roku cca 19,3 % ročně, ve smlouvě sjednaný jej tak mnohonásobně převyšuje. I při plném respektování principu smluvní volnosti a autonomie vůle nezbývá soudu než konstatovat, že zákonná ustanovení na ochranu spotřebitele jsou z většiny kogentní a nelze se tak od nich odchýlit ani ujednáním ve smlouvě. Pokud přesto dojde k odchylnému ujednání mezi účastníky, k tomuto ujednání, zejména pokud je v neprospěch spotřebitele, se ze zákona nepřihlíží a soud musí ze své úřední povinnosti vycházet z toho, že se jedná o ujednání neplatné. Při úvaze soudu o možné oddělitelnosti jednotlivých ujednání dospěl k závěru, že po zhodnocení obchodu žalobkyně (jejího právního předchůdce) – poskytování úvěrů za výše uvedených podmínek – jako celku, kdy požaduje úroky z poskytnuté částky významně vyšší než je obvyklé, spoléhaje přitom na malou finanční gramotnost dlužníků či jejich nezodpovědnost, popř. tíseň, a cílevědomě kalkuluje s tím, že je ve společnosti nikoli nepatrná vrstva osob, jež nejsou ani přes vyhovění požadavkům zákona o spotřebitelském úvěru schopni smysl ujednání ve smlouvě pochopit a vyhodnotit, je nutno posuzovat jako společensky nežádoucí až nebezpečné, v podstatě jde o obchod s chudobou, a právě tyto okolnosti pak brání tomu, aby ujednání o výši úroku mohlo být oddělitelné od ostatního obsahu smlouvy, neboť nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého jednání a zjevné zneužití práva žalobkyní

(či jejím právním předchůdcem) nepožívá právní ochrany.

9. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru o neplatnosti právního jednání pro rozpor s dobrými mravy, mohla se žalobkyně domáhat vrácení poskytnutých peněžních prostředků z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 a následujících o. z. Žalobkyni tak vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení představující vyplacenou částku dne 17. 5. 2018 ve výši 4 000 Kč, soud tedy podané žalobě výrokem I. vyhověl co do částky 4 000 Kč, v souladu s ust. o. z. včetně úroku z prodlení v žalobkyní požadované výši dle za dobu od 13. 12. 2019 do zaplacení a včetně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za dobu od 15. 6. 2018 do 30. 9. 2019.

10. Při vlastním vyhlášení rozsudku došlo v protokolu o vyhlášení rozsudku ze strany soudu k písařské chybě, když ve výroku I. soud chybně neuvedl splatnost jemu uložené povinnosti,

a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když tato vyplývá přímo ze zákona,

a to z . Soud proto postupoval podle ustanovení

a zjevnou nesprávnost přímo v písemném vyhotovení rozsudku opravil.

11. Výrokem II. pak soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť s ohledem na právní posouzení uzavřené smlouvy jakožto neplatného právního jednání byly další nároky spočívající ve zbývajících sjednaných úrocích a smluvní pokutě nedůvodné s ohledem na absenci právního základu, na základě něhož by se žalobkyně těchto oprávněně domáhala.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle a a přiznal úspěšnější (67,88 % úspěchu žalobkyně x 32,11 % úspěchu žalovaného) žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 490 Kč. Při rozhodování o nákladech právního zastoupení postupoval soud podle ve znění novel, neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají ze 2,5 úkonů právní služby po 200 Kč, tří režijních paušálů po 100 Kč, 21 % DPH 189 Kč a soudního poplatku ve výši 400 Kč, celkem tak činí

1 368 Kč. Vzhledem k pouze částečnému úspěchu žalobkyně soud pokrátil výslednou výši náhrady nákladů na 35,76 % (rozdíl úspěchu žalobkyně a úspěchu žalovaného), tj. 490 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení , ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může

se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.