Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 36/2021-59

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem titul Radimem Slezákem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 22 763,99 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 9 091,09 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 091,09 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Domáhal-li se žalobce po žalovaném zaplacení částky ve výši 13 672,90 Kč

s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 059 Kč,

s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 518,91 Kč,

se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 793,75 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení,

s úrokem ve výši 15,00 % ročně z částky 9 091,09 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení,

v této části se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 9 091,09 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 091,09 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Domáhal-li se žalobce po žalovaném zaplacení částky ve výši 13 672,90 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 059 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 518,91 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 793,75 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 15,00 % ročně z částky 9 091,09 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, v této části se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 10. 12. 2020 domáhala na žalované zaplacení částky 22 763,99 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 059 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 518,91 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 9 číslo od 21. 5. 2020 do zaplacení ve výši 10 % p.a., úroku 15 % p.a. z částky 9 091,09 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a náhradu nákladů řízení ve výši 9 156,40 Kč.

2. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba, IČO, uzavřela se žalovanou dne 29. 7. 2018 smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě poskytla žalované v hotovosti úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr, včetně poplatku ve výši 963 Kč za poskytnutí úvěru do 29. 9. 2019, paušální cenu za plnění a za služby související s poskytnutím tohoto úvěru ve výši 4 900 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 929 Kč a úhradu za umožnění splátek v hotovosti ve výši 1 800 Kč Celkem tak měla žalovaná uhradit částku 18 592 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč nejpozději do 29. 9. 2019 Poslední splátka však byla ze strany žalované uhrazena dne 31. 8. 2018 ve výši 500 Kč.

3. Pohledávka za žalovanou byla žalobci postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 s účinností ke dni 8. 7. 2020. Žalovaná byla písemně k úhradě dluhu vyzývána doporučeně dopisem dne 23. 11. 2020.

4. Na výzvu soudu žalobce dne 2. 3. 2021 (č.l. 44) svou žalobu doplnil tak, že původní věřitel zkoumal úvěruschopnost žalované především na základě zhodnoceními informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy. Dle žalobce žalovaná mj. uvedla, že pobírá invalidní důchod ve výši 10 049 Kč, její měsíční výdaje činí 7 800 Kč a její použitelný příjem činí 2 249 Kč. Dále žalovaná uvedla, že nemá vyživovací povinnost k jiným osobám. Původní věřitel dospěl po ověření předložených dokladů a tvrzení žalované k závěru, že schopnost žalované splácet úvěr je dostačující.

5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalovaná nemá datovou schránku, ani si nezvolila doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu za doručovací adresu místo jejího trvalého bydliště, což je ulice a číslo, obec. Z ust. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. ). Žaloba i předvolání k prvnímu jednání byly zaslány žalované na shora uvedenou doručovací adresu. Protože nebyl adresát zastižen, byla mu zanechána výzva, aby si písemnosti vyzvedl na poště. Žalovaná si zásilku v desetidenní úložní lhůtě nevyzvedla. Soud považuje žalobu i předvolání za doručené uplynutím úložní doby v souladu s ustanovením odst. odst. 2 ve spojení s  , a to ke dni 1. 3. 2021. Žalovaná se k jednání nařízenému na den 17. 3. 2021 bez omluvy nedostavila, žalobce, resp. jeho právní zástupce, který byl jednání přítomen, navrhl žaloby vyhovět v plném rozsahu a žalobci byly přiznány vyúčtované nálady řízení ve výši 15 452 Kč. K dotazu soudu uvedl, že nemá informace o tom, že by žalovaná byla právním předchůdcem žalobce lustrována v evidencích dlužníků.

6. Soud má za prokázané následující skutečnosti:

7. právnická osoba poskytla žalované dne 29. 7. 2018 v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to na základě smlouvy o úvěru téhož dne (viz smlouva o úvěru č.l. 21-24 spisu). Ve smlouvě se žalovaná zavázala vrátit původnímu věřiteli částku 10 000 Kč a zaplatit úrok v celkové výši 963 Kč, částku 4 900 za poskytnutí úvěru, částku 929 Kč za náklady na vyhodnocení úvěrového případu a částku 1 800 Kč za inkaso plateb v hotovosti, a to vše ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč. Dle rozpisu plateb na č.l. 25 spisu pak žalovaná uhradila v hotovosti dne 30. 7. 2018 částku 1 328 Kč a dne 31. 8. 2018 částku 500 Kč.

8. právnická osoba postoupila pohledávku za žalovanou, která je předmětem tohoto řízení, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 na žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek č.l. 26-34 spisu) s účinností ke dni 8. 7. 2020.

9. Předžalobní výzva byla na adresu žalované odeslána dne 23. 11. 2020 doporučeně.

10. Žalobce neprokázal, že by právní předchůdce žalobce náležitě zjišťoval a posuzoval úvěruschopnost žalované. Ve spise se nenachází žádný důkaz, ze kterého by vyplývalo, že původní věřitel řádně zjišťoval a posuzoval majetkové a osobní poměry žalované. Na výzvu soudu žalobce sdělil pouze zcela obecně, že původní věřitelka ověřovala příjmy a výdaje žalované na základě tvrzení žalované. Sám žalobce pak uvedl a doložil, že žalovaná v době uzavření smlouvy pobírala invalidní důchod ve výši 10 049 Kč, její měsíční výdaje činily 7 800 Kč a její použitelný příjem tak činil 2 249 Kč. Vyživovací povinnost neměla. Z částky 2 249 Kč pak měla hradit měsíčně 1 328 Kč po 14 měsíců. Ani přes výzvu soudu žalobce však nedoložil, že by byla žalovaná lustrována v jakékoli evidencích dlužníků (např. příjmení, NRKI apod.).

11. Na základě shora popsaných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

12. Původní věřitelka společnost právnická osoba poskytla žalované dne 29. 7. 2018 v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč na základě smlouvy o úvěru. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit poskytnutý úvěr a zaplatit poplatky - úrok v celkové výši 963 Kč, částku 4 900 za poskytnutí úvěru, částku 929 Kč za nálady na vyhodnocení úvěrového případu a částku 1 800 Kč za inkaso plateb v hotovosti, a to vše ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč, nejpozději do 29. 9. 2019. Žalobce však neprokázal, že by původní věřitelka zjišťovala a řádně posuzovala schopnost žalované úvěr splácet. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek.

13. Soud věc posoudil dle příslušných ustanovení , , a rovněž dle , o spotřebitelském úvěru, platném a účinném ke dni sjednání smlouvy o úvěru.

14. Podle , (dále jen o.z.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

17. Podle ust. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Podle ust. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

19. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi původní věřitelkou a žalovanou došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože žalovaná vystupovala ve vztahu jako spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ). Úvěr pak může být poskytnut jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.

20. V tomto konkrétním případě z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by se původní věřitelka před uzavřením smlouvy o úvěru řádně zabývala otázkou schopnosti žalované v budoucnu dostát svým závazkům ze smlouvy o úvěru a úvěr splácet. Původní věřitelka nedostatečně ověřovala příjmy žalované, ani se blíže nezabývala jejími osobními a majetkovými poměry. Nebyly provedeny lustrace v elektronických evidencích stran bezdlužnosti žalované. Za podstatnou považuje soud skutečnost, že žalobce nevyhodnotil správně schopnost žalované splácet úvěr. Z doložených příjmů a výdajů muselo být žalobci (právnímu předchůdci) zřejmé, že zde existuje reálná pravděpodobnost, že žalovaná bude v prodlení se splácením úvěru. Hodnocení příjmové stránky bylo nedostatečné a v souvislosti s neprovedením lustrace v registrech dlužníků vedlo k nesprávnému závěru o schopnosti splácet. Soud proto pokládal smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi původní věřitelkou a žalovanou za neplatnou dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když k této neplatnosti je soud povinen přihlížet ve smyslu ustanovení § 588 o.z. i bez návrhu, neboť takovéto jednání původní věřitelky (nedostatečné zjištění schopnosti žalované splácet úvěr) odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Původní věřitelka tedy na základě neplatné smlouvy o úvěru poskytla žalované finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaná částečně uhradila. Na straně žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení dle § 2991 o.z., a žalovaná je povinna zbylé bezdůvodné obohacení vydat. Soud vycházel z tvrzení žalobce, které žalovaná nijak nezpochybnila, ohledně jejího plnění. Je třeba připomenout, že žalovaná má břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, zda a v jaké výši dluh splatila. Soud proto zavázal žalovanou uhradit žalobkyni, na níž byla pohledávka postoupena, částku 9 091,09 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Soud zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení zbylých poplatků, neboť poplatky nemohly být v neplatné smlouvě platně sjednána.

21. Žalobkyni byly přiznány úroky z prodlení z dlužné jistiny dle o.z., a to ve výši stanovené , přičemž ve zbývajícím rozsahu byly úroky z prodlení zamítnuty.

22. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je odůvodněn ust. , podle míry úspěchu ve věci.

23. Výrok o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci výše uvedenou částku s příslušenstvím do 3 dnů od právní moci rozsudku má oporu v ustanovení , kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je přípustné odvolání, které lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím soudu zdejšího.

Nebude-li povinnost rozsudkem uložená splněna, lze ji vymáhat soudním výkonem rozhodnutí.